2018
Zasedejme v radě
January 2018


Zasedejme v radě

Přinášejme větší moc do shromáždění Melchisedechova kněžství a Pomocného sdružení

Obrázek
man in priesthood quorum council meeting

Předmluva od staršího M. Russella Ballarda z Kvora Dvanácti apoštolů

Během své apoštolské služby jsem vždy důsledně kladl důraz na moc a důležitost církevních rad, včetně rad kůlů, sborů a pomocných organizací, a rad rodinných. Jsem přesvědčen, že pracovat prostřednictvím rad je ten nejefektivnější způsob, jak dosáhnout skutečných výsledků.

Tento měsíc zavádíme do výukových materiálů, které na nedělních shromážděních studují členové kvor Melchisedechova kněžství a členky Pomocného sdružení, určité jednoduché, ale důležité změny. Kromě studia slov žijících proroků z poslední konference budeme také společně „zasedati … v radě“ (NaS 107:89), abychom diskutovali o problémech, kterým čelíme, a o svých potřebách.

Když se naučíme společně se efektivněji radit, Bůh nám požehná zvýšeným přílivem zjevení a porozumění a větší mocí, abychom mohli uskutečňovat Jeho dílo.

Než byl stvořen tento svět, Nebeský Otec uskutečňoval své dílo skrze rady. (Viz NaS 121:32.) Boží lid, počínaje Adamem a Evou, usiloval o Jeho rady prostřednictvím toho, že se zúčastňoval rad. Bůh sám sebe ve skutečnosti nazývá Mužem Rady. (Viz Mojžíš 7:35.) Na začátku této dispensace začal Joseph Smith obnovovat „řád Rad z dávných dnů“.1 V dnešní době je Církev na každé úrovni řízena radami.

V nedávných měsících se generální vedoucí Církve společně radili ohledně posílení nedělních shromáždění Melchisedechova kněžství a Pomocného sdružení. Výsledkem jsou nové studijní osnovy nazvané Pojď, následuj mne – pro Melchisedechovo kněžství a Pomocné sdružení, podle nichž se budou více používat poselství z generální konference a které přinášejí do kněžských kvor a tříd Pomocného sdružení moc plynoucí z rad.

„V minulosti jsme dosáhli mnoho dobrého,“ řekl starší Christoffel Golden ze Sedmdesáti, který tuto změnu pomáhal řídit. „Ale Pán si přeje, abychom se posunuli kupředu. V důsledku tohoto většího důrazu kladeného na studium slov žijících proroků a na zasedání v radě se dostaví pokrok.“

Nedávno se Generální předsednictvo Pomocného sdružení a členové Sedmdesáti setkali na radě, aby diskutovali o tom, jak rady přivolávají zjevení, prohlubují jednotu a přinášejí moc. Nabízejí vám níže uvedené zásady s vědomím, že na nich budete stavět, až budete hledat řešení, která se hodí pro vás, váš sbor či odbočku a vaše kvorum či Pomocné sdružení.

Moc spočívající ve společném záměru

„Jelikož jste se shromáždili … a jste sjednoceni ohledně této jedné věci a tázali jste se Otce ve jménu mém, právě tak obdržíte.“ (NaS 42:3.)

Rady jsou prostředkem, díky němuž můžeme „společně usilovat o poznání a konání Pánovy vůle“.2 Jinak řečeno, nestačí se jen dělit o myšlenky a nápady – tím, že se společně radíme, přivoláváme zjevení, abychom se mohli dozvědět, co si přeje Pán, abychom v naší situaci dělali. A těchto zážitků přivolávajících zjevení dosáhneme mnohem úspěšněji tehdy, když budeme pamatovat na toto:

1. Zaměření pozornosti – začněte s konkrétním a důležitým problémem nebo potřebou. Když se zaměříme na jeden problém nebo jednu potřebu, budeme lépe schopni dosáhnout smysluplného pokroku. Zaměření se na určitý problém nám také pomáhá dohlédnout za hranice viditelných projevů (toho, co se právě teď děje) a snažit se porozumět základním příčinám (tomu, proč a jak něco ovlivňuje druhé). Například bychom se mohli radit spíše o tom, jak učit naši mládež a pomoci jí navázat spojení s nebem, než diskutovat o tom, kolik času tráví mladí před monitorem či displejem.

2. Náhledy na věc – formulujte daný problém nebo potřebu jako otázku. Téma formulované jako otázka může přinést naukový postřeh. Můžeme se například zeptat: „Jak můžeme k této situaci přistoupit užitečným a uzdravujícím způsobem?“ nebo: „Jaká nauka, pokud bychom jí lépe porozuměli, by nám mohla pomoci tento problém vyřešit?“

3. Moc – usilujte o zjevení. I když mohou členové rady přijít díky brainstormingu na různá řešení, účelem rady je poznat Boží vůli, nikoli jen vyjmenovat nejlepší postupy nebo říci: „Takto jsme to dělali v mém bývalém sboru.“ Starší David A. Bednar z Kvora Dvanácti apoštolů učil, že nepotřebujeme schůzky a setkání – potřebujeme získávat zkušenosti se zjevením.3 Když se společně radíme, objevují se mocná řešení, která vedou k činu.

Moc spočívající v zapojení se do rady

„Určete si mezi sebou učitele, a nechť všichni nejsou mluvčími najednou; ale nechť jeden mluví v jednu chvíli a nechť všichni naslouchají slovům jeho, aby, až všichni promluví, všichni mohli býti vzděláváni ode všech a aby každý muž mohl míti stejnou výsadu.“ (NaS 88:122.)

V radách se zájmy jednotlivců a dané organizace – sboru či odbočky – jedinečným způsobem setkávají; zvláště tehdy, pokud účastníci rad rozumějí těmto zásadám:

1. Každý člen rady zastává velmi důležitou roli. Členové rady se mají aktivně zapojovat, ale nemají radě dominovat. Jak učil Pavel: „Nemůžeť tedy oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, aneb opět hlava nohám: Nepotřebuji vás. Nýbrž mnohem více oudové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou.“ (1. Korintským 12:21–22.)

2. Členové rady se snaží přinášet další světlo. Prorok Joseph Smith učil, že „každý … se má předtím, než vznese námitku vůči jakékoli záležitosti, která je radě předložena ke zvážení, ujistit, že může na dané téma spíše vrhnout světlo než šířit temnotu a že jeho námitka je založena na spravedlivosti“.4

3. Členové rady se snaží být sjednoceni. Členové rady se navzdory různým náhledům na věc snaží „získat vedení od Ducha Svatého“.5 Joseph Smith na jedné radě řekl, že „máme-li obdržet zjevení a požehnání nebes, je zapotřebí své myšlenky upírat na Boha, používat víru a být jednoho srdce a jedné mysli“.6

Obrázek
Relief Society council meeting

Moc skrývající se v plánu dalších kroků

„Každý člověk [může] jednati ohledně nauky a zásady týkající se budoucna, podle mravní svobody jednání, kterou jsem mu dal.“ (NaS 101:78.)

Rada není úplná bez plánů jednat na základě obdrženého zjevení. Účastníci rady mají být vyzváni, aby si dali konkrétní závazky, podle nichž budou jednat. „Je potřeba, abyste na konci rady měli rozděleny úkoly,“ řekla sestra Jean B. Binghamová, generální presidentka Pomocného sdružení. „Ta nejdůležitější práce se odehrává mezi jednotlivými schůzkami.“

Vedoucí vede členy rady ke vzájemné shodě a společné dohodě. Poté zadává a zaznamenává úkoly, jejichž plnění bude později kontrolováno. Sestra Sharon Eubanková, první rádkyně v Generálním předsednictvu Pomocného sdružení, dodává: „Ta moc je v nás. Když se zavážeme jednat, Pán naše úsilí posvětí. (Viz NaS 43:9.) Podstatou jednání podle smlouvy je dobrovolné přijetí úkolu a podání zprávy o jeho plnění.“

Úloha vedoucího

„Kazatel nebyl lepší nežli posluchač, ani učitel nebyl o nic lepší nežli žák; a tak si byli všichni rovni.“ (Alma 1:26.)

Chceme-li své rady zlepšit, vyhýbejme se světskému stylu vedení. V Pánově království je vedoucí „služebník všech“. (Marek 10:44.) Podobně i vedoucí rady, ať již se jedná o předsedající autoritu, nebo o učitele, předkládá, na co se má zaměřovat pozornost, avšak sám nestojí v centru pozornosti. Vyhýbá se tomu, aby byl dominantním hlasem nebo aby zaujal určité stanovisko ještě předtím, než si vyslechne členy rady.

Vedoucí rady zastává důležitou úlohu v tom, že formuluje účel rady, podporuje diskusi a vyzývá účastníky, aby se zavázali k určitému jednání. Rada funguje lépe tehdy, když vedoucí rady druhým naslouchá; vede je; vyzývá; chrání; a oceňuje jejich příspěvky.

1. Naslouchejte. Dobří vedoucí naslouchají řečníkovi a Duchu Svatému. „Myslím, že dar rozlišování funguje lépe tehdy,“ řekl starší Bednar, „když spíše nasloucháme, než když mluvíme.“7

2. Veďte. Vedoucí rady řídí konverzaci a umožňuje druhým, aby přispívali svými myšlenkami a nápady. V případě potřeby vedoucí znovu připomene původní téma diskuse nebo ji láskyplně nasměruje jinam.

3. Vyzývejte. Pán rozsévá zjevení mezi členy rady. Když každého požádáme, aby přispěl svými myšlenkami – včetně těch, kteří jsou zdrženliví či málomluvní – zvýší se pravděpodobnost, že se dozvíme, jaká je vůle Páně.

4. Chraňte. Vedoucí rady vytváří atmosféru, v níž se druzí mohou bez obav a vhodně dělit o své myšlenky, tím, že věnuje pozornost těm, kteří něčím přispívají, a chrání je před kritikou a odsouzením. Citlivá témata vyžadují opatrné vedení diskuse. Záležitosti důvěrné povahy zůstávají v důvěrnosti.

5. Oceňujte příspěvky druhých. Zatímco se účastníci rady dělí s ostatními o své myšlenky a nápady, vedoucí oceňuje jejich příspěvky k diskusi tím, že jim za ně děkuje a že podobné myšlenky či nápady propojuje. Toto ocenění účastníkům pomáhá cítit se součástí procesu přijímání zjevení a motivuje je k tomu, aby jejich příspěvky k diskusi byly užitečné.

Nové studijní osnovy, nový závazek

V tomto novém roce a s těmito novými osnovami přichází období nového závazku. Jsme požehnáni znovuzřízeným evangeliem Ježíše Krista. Je naší zodpovědností a výsadou usilovat o Jeho vedení a konat Jeho dílo. Tento krok směrem kupředu na našich nedělních shromážděních Melchisedechova kněžství a Pomocného sdružení nespočívá jen v tom, abychom měli lekci o tom, že máme něco dělat; spíše zasedáme v radě a podporujeme spravedlivé jednání – jednání, které bude „tlačiti mnoho lidí do Sionu s písněmi věčné radosti“. (NaS 66:11.)

Poznámky

  1. Joseph Smith, v: „Minutes, 17 February 1834“, josephsmithpapers.org.

  2. Příručka 2: Správa Církve (překlad vybraných kapitol, 2010), 2.4.4.

  3. Viz David A. Bednar, „Panel Discussion“ (celosvětové školení vedoucích, listopad 2010), broadcasts.lds.org.

  4. Teachings of the Prophet Joseph Smith, sel. Joseph Fielding Smith (1976), 94.

  5. Příručka 2, 3.3.2.

  6. Joseph Smith, v: „Minutes, 27 February 1832“, josephsmithpapers.org.

  7. David A. Bednar, „Panel Discussion“.