První kniha Nefiova

Kapitola 11

Nefi vidí Ducha Páně a ve vidění je mu ukázán strom života – Vidí matku Syna Božího a dozvídá se o blahosklonnosti Boží – Vidí křest, službu a ukřižování Beránka Božího – Vidí také povolání a službu dvanácti apoštolů Beránkových. Kolem roku 600–592 př. Kr.

1 Neboť stalo se poté, co jsem si přál znáti věci, jež viděl můj otec, a věře, že mě Pán s nimi může obeznámiti, byl jsem auchopen a unesen Duchem Páně, zatímco jsem seděl bpřemítaje v srdci svém, ano, na nesmírně vysokou choru, kterou jsem nikdy předtím neviděl a na které nikdy předtím má noha nestanula.

2 A Duch mi pravil: Viz, co si přeješ?

3 A já jsem pravil: Přeji si spatřiti to, co aviděl můj otec.

4 A Duch mi pravil: Věříš, že tvůj otec viděl astrom, o kterém promlouval?

5 A já jsem pravil: Ano, ty víš, že avěřím všem slovům svého otce.

6 A když jsem promluvil tato slova, Duch zvolal silným hlasem řka: Hosana Pánu, Bohu nejvyššímu; neboť on jest Bůh nad celou azemí, ano, dokonce nade vším. A požehnaný jsi ty, Nefi, protože bvěříš v Syna Boha nejvyššího; pročež, uvidíš to, co sis přál.

7 A viz, toto ti bude dáno jako aznamení, že poté, co spatříš onen strom, jenž přinesl ovoce, které ochutnal tvůj otec, spatříš také muže sestupujícího s nebe a ty budeš jeho svědkem; a poté, co budeš jeho svědkem, bvydáš svědectví, že je to Syn Boží.

8 A stalo se, že Duch mi pravil: Pohleď! A já jsem pohlédl a spatřil jsem strom; a byl jako onen astrom, který viděl můj otec; a jeho krása byla nade vše, ano, přesahovala veškerou krásu; a jeho bbělost přesahovala bělost navátého sněhu.

9 A stalo se, že poté, co jsem viděl onen strom, jsem pravil Duchu: Vidím, že jsi mi ukázal strom, který je nade všechny adrahocenný.

10 A on mi pravil: Co si přeješ?

11 A já jsem mu pravil: Znáti jeho avýznam – neboť promlouval jsem k němu, jako promlouvá člověk; neboť viděl jsem, že má bpodobu člověka; nicméně však jsem věděl, že je to Duch Páně; a promlouval ke mně, jako promlouvá jeden člověk s druhým.

12 A stalo se, že mi pravil: Pohleď! A já jsem pohlédl, jako bych se na něho chtěl podívati, a neviděl jsem ho; neboť odešel z mé přítomnosti.

13 A stalo se, že jsem pohlédl a spatřil jsem veliké město Jeruzalém a také jiná města. A spatřil jsem město Nazarét; a ve městě aNazarét jsem spatřil bpannu a ta byla nesmírně spanilá a bělostná.

14 A stalo se, že jsem viděl anebesa otevřená; a sestoupil anděl a stanul přede mnou; a pravil mi: Nefi, co vidíš?

15 A já jsem mu pravil: Pannu krásnější a spanilejší nade všechny jiné panny.

16 A on mi pravil: Znáš blahosklonnost Boží?

17 A já jsem mu pravil: Vím, že Bůh miluje své děti; nicméně neznám význam všech věcí.

18 A on mi pravil: Viz, apanna, kterou vidíš, je bmatka Syna Božího po způsobu těla.

19 A stalo se, že jsem spatřil, že byla unesena Duchem; a poté, co byla po nějakou dobu unesena aDuchem, promluvil ke mně anděl řka: Pohleď!

20 A já jsem opět pohlédl a spatřil jsem onu pannu, jak drží v náručí adítě.

21 A anděl mi pravil: Viz, aBeránek Boží, ano, dokonce bSyn Věčného cOtce! Znáš význam dstromu, který viděl tvůj otec?

22 A já jsem mu odpověděl řka: Ano, je to aláska Boží, která se rozlévá do široka v srdci dětí lidských; je nejvíce žádoucí ze všech věcí.

23 A on ke mně promluvil řka: Ano, a anejradostnější pro duši.

24 A poté, co promluvil tato slova, pravil mi: Pohleď! A já jsem pohlédl a spatřil jsem Syna Božího avycházejícího mezi děti lidské; a viděl jsem mnohé padati k jeho nohám a uctívati ho.

25 A stalo se, že jsem spatřil, že atyč ze železa, kterou viděl můj otec, je slovo Boží, jež vede k prameni bživých vod neboli ke cstromu života; kteréžto vody jsou symbolem lásky Boží; a také jsem spatřil, že onen strom života je symbolem lásky Boží.

26 A anděl mi opět pravil: Pohleď a viz ablahosklonnost Boží!

27 A já jsem pohlédl a aspatřil jsem Vykupitele světa, o němž promlouval můj otec; a také jsem spatřil bproroka, který před ním bude připravovati cestu. A Beránek Boží šel a byl jím cpokřtěn; a poté, co byl pokřtěn, spatřil jsem nebesa otevřená a Ducha Svatého, jak sestupuje s nebe a jak spočívá na něm v podobě dholubice.

28 A spatřil jsem, že šel a sloužil lidu v amoci a ve veliké slávě; a zástupy se shromáždily, aby jej slyšely; a spatřil jsem, že jej vyvrhly z prostředku svého.

29 A také jsem spatřil advanáct dalších, kteří ho následovali. A stalo se, že byli uneseni Duchem z mého pohledu a já jsem je neviděl.

30 A stalo se, že anděl ke mně opět promluvil řka: Pohleď! A já jsem pohlédl a spatřil jsem opět nebesa otevřená a viděl jsem aanděly sestupující k dětem lidským; a sloužili jim.

31 A promluvil ke mně opět řka: Pohleď! A já jsem pohlédl a spatřil jsem Beránka Božího chodícího mezi dětmi lidskými. A spatřil jsem zástupy lidí, kteří byli nemocní a kteří byli sužováni všelikými nemocemi a aďábly a bnečistými duchy; a anděl promluvil a ukázal mi všechny tyto věci. A oni byli cuzdraveni mocí Beránka Božího; a ďáblové a nečistí duchové byli vyvrženi.

32 A stalo se, že anděl ke mně opět promluvil řka: Pohleď! A já jsem pohlédl a spatřil jsem Beránka Božího, jak byl jat lidem; ano, Syn Věčného Boha byl asouzen světem; a já jsem to viděl a vydávám o tom svědectví.

33 A já, Nefi, jsem viděl, že byl pozvednut na akříži a bzabit pro hříchy světa.

34 A poté, co byl zabit, viděl jsem zástupy země, jak se shromáždily, aby bojovaly proti apoštolům Beránkovým; neboť tak nazýval anděl Páně oněch dvanáct.

35 A zástup země se shromáždil; a spatřil jsem, že jsou ve veliké a prostorné astavbě, podobné oné stavbě, kterou viděl můj otec. A anděl Páně ke mně opět promluvil řka: Viz, svět a moudrost jeho; ano, viz, dům Izraele se shromáždil, aby bojoval proti dvanácti apoštolům Beránkovým.

36 A stalo se, že jsem viděl, a vydávám o tom svědectví, že ona veliká a prostorná stavba je apýcha světa; a padla a její pád byl nesmírně veliký. A anděl Páně ke mně opět promluvil řka: Takové bude zničení všech národů, pokolení, jazyků a lidí, kteří budou bojovati proti dvanácti apoštolům Beránkovým.