První kniha Nefiova

Kapitola 19

Nefi připravuje desky z rudy a zaznamenává dějiny svého lidu – Bůh Izraelský přijde šest set let poté, co Lehi opustil Jeruzalém – Nefi vypráví o Jeho utrpeních a ukřižování – Židy bude pohrdáno a budou rozptylováni až do posledních dnů, kdy se vrátí k Pánu. Kolem roku 588–570 př. Kr.

1 A stalo se, že mi Pán přikázal, abych zhotovil desky z rudy, abych na ně mohl vyrýti záznam o svém lidu. A na adeskách, které jsem zhotovil, jsem vyryl záznam svého botce a také záznam o našem putování v pustině a záznam proroctví svého otce; a také mnohá ze svých vlastních proroctví jsem na ně vyryl.

2 A v době, kdy jsem je zhotovil, jsem nevěděl, že mi Pán přikáže zhotoviti atyto desky; pročež, záznam mého otce a rodokmen jeho otců a větší část veškerého našeho působení v pustině jsou vyryty na oněch prvních deskách, o kterých jsem mluvil; pročež, to, co se přihodilo předtím, nežli jsem btyto desky zhotovil, v pravdě, je podrobněji zmíněno na deskách prvních.

3 A poté, co jsem cestou přikázání zhotovil tyto desky, obdržel jsem já, Nefi, přikázání, aby služba a proroctví, jejich jasnější a cennější části, byly zapsány na atěchto deskách; a že to, co bylo napsáno, má býti zachováno pro poučení mého lidu, který bude vlastniti tuto zemi, a také pro jiné bmoudré záměry, kteréžto záměry jsou známy Pánu.

4 Pročež, já, Nefi, jsem učinil na oněch druhých deskách záznam, který podává zprávu neboli který podává větší zprávu o válkách a svárech a zkázách mého lidu. A toto jsem učinil a přikázal jsem svému lidu, co má činiti, až zde nebudu; a že tyto desky mají býti předávány z jednoho pokolení na druhé neboli od jednoho proroka k druhému, až do dalších přikázání Páně.

5 A zpráva o tom, jak jsem azhotovil tyto desky, bude podána později; a tedy vizte, pokračuji podle toho, co jsem promlouval; a toto činím, aby posvátnější věci byly bzachovány pro poznání mého lidu.

6 Nicméně nepíši na desky ničeho, aniž bych si myslel, že je to aposvátné. A nyní, jestliže já chybuji, chybovali i ti za stara; ne že bych se chtěl omlouvati kvůli ostatním, ale pro bslabost, která je ve mně podle těla, bych se chtěl omluviti.

7 Neboť to, co někteří lidé považují za velmi cenné jak pro tělo, tak pro duši, jiní pokládají za anic a pošlapávají to nohama. Ano, dokonce samého Boha Izraelského lidé bpošlapávají nohama; pravím, pošlapávají nohama, ale chtěl bych to říci jinými slovy – pokládají ho za nic a hlas jeho rad neposlouchají.

8 A vizte, on apřijde, podle slov anděla, za bšest set let od doby, kdy můj otec opustil Jeruzalém.

9 A svět, pro svou nepravost, ho bude souditi, jako by byl nic; pročež oni ho bičují, a on to snáší; a oni ho bijí, a on to snáší. Ano, oni na něj aplivají, a on to snáší pro svou milující laskavost a shovívavost vůči dětem lidským.

10 A aBůh našich otců, kteří byli bvyvedeni z Egypta z poroby a kteří jím také byli zachováváni v pustině, ano, cBohem Abrahamovým a Izákovým a Bohem Jákobovým, dvydává sebe, podle slov anděla, jako člověka, do rukou zlovolníků, aby byl epozvednut, podle slov fZenokových, a aby byl gukřižován, podle slov Neumových, a aby byl pohřben v hhrobě, podle slov iZenosových, jež promlouval o třech dnech jtemnoty, které budou znamením daným o jeho smrti těm, kteří budou obývati ostrovy mořské, obzvláště však daným těm, kteří jsou z kdomu Izraele.

11 Neboť tak promluvil prorok: Pán Bůh jistě anavštíví onoho dne veškerý dům Izraele, některé svým hlasem pro jejich spravedlivost, k jejich veliké radosti a spasení, a jiné bhřměním a blesky své moci, bouří, ohněm a dýmem a párou ctemnoty a otvíráním dzemě a ehorami, jež budou pozvednuty.

12 A všechny atyto věci musejí zajisté přijíti, praví prorok bZenos. A cskály země musejí pukati; a pro sténání země zapůsobí na mnohé krále ostrovů mořských Duch Boží, takže zvolají: Bůh přírody trpí.

13 A co se týká těch, kteří jsou v Jeruzalémě, praví prorok, ti budou abičováni všemi lidmi, protože bkřižují Boha Izraelského, odvracejíce srdce a zavrhujíce znamení a divy a moc a slávu Boha Izraelského.

14 A protože odvracejí srdce, praví prorok, a apohrdají Svatým Izraelským, budou blouditi v těle a zahynou a budou za busyknutí a za crozprávku a budou nenáviděni všemi národy.

15 Nicméně, až přijde onen den, praví prorok, kdy ajiž nebudou odvraceti srdce od Svatého Izraelského, pak on vzpomene na bsmlouvy, které učinil s jejich otci.

16 Ano, pak on vzpomene aostrovů mořských; ano, a všechen lid, který je z domu Izraele, bshromáždím, praví Pán, podle slov proroka Zenose, ze čtyř stran země.

17 Ano, a celá země auvidí spasení Páně, praví prorok; každý národ, pokolení, jazyk a lid bude požehnán.

18 A já, Nefi, jsem napsal tyto věci pro svůj lid, abych ho snad mohl přesvědčiti, aby pamatoval na Pána, svého Vykupitele.

19 Pročež, promlouvám k celému domu Izraele, pakliže obdrží atyto věci.

20 Neboť vizte, mám v duchu obavy, jež mne unavují dokonce tak, že všechny mé klouby jsou slabé kvůli těm, kteří jsou v Jeruzalémě; neboť kdyby Pán nebyl milosrdný a neukázal mi cosi o nich, tak jako to ukázal prorokům za stara, také bych zahynul.

21 A on zajisté ukázal aprorokům za stara všechny věci bo nich; a také ukázal mnohým cosi o nás; pročež, musí nezbytně býti, abychom o nich věděli, neboť ty jsou napsány na deskách z mosazi.

22 Nyní, stalo se, že já, Nefi, jsem těmto věcem učil své bratří; a stalo se, že jsem jim četl mnohé, co je vyryto na adeskách z mosazi, aby věděli o konáních Páně v jiných zemích mezi lidmi za stara.

23 A četl jsem jim mnohé věci, které jsou napsány v aknihách Mojžíšových; ale abych je mohl plněji přesvědčiti, aby věřili v Pána, svého Vykupitele, četl jsem jim to, co bylo napsáno prorokem bIzaiášem; neboť jsem cvztahoval všechna písma na nás, aby nám mohla býti ku dprospěchu a k poučení.

24 Pročež jsem k nim promluvil řka: Slyšte slova prorokova, vy, kteří jste zbytkem domu Izraele, avětví, jež byla odlomena; slyšte slova prorokova, jež byla napsána pro celý dům Izraele, a vztahujte je na sebe, abyste měli naději, stejně jako vaši bratří, od nichž jste byli odlomeni; neboť podle tohoto způsobu prorok píše.