Druhá kniha Nefiova

Kapitola 16

Izaiáš vidí Pána – Izaiášovy hříchy jsou odpuštěny – Je povolán prorokovati – Prorokuje o odmítnutí Kristova učení Židy – Zbytek se navrátí – Porovnej s Izaiášem 6. Kolem roku 559–545 př. Kr.

1 aroce, kdy zemřel král Uziáš, viděl jsem také Pána sedícího na trůně, vysokém a pozvednutém, a bvlečka jeho naplňovala chrám.

2 Nad ním stáli aserafínové; každý měl šest křídel; dvěma si přikrýval tvář a dvěma si přikrýval nohy a dvěma létal.

3 A jeden volal na druhého a pravil: Svatý, svatý, svatý je Pán zástupů; celá země je plná slávy jeho.

4 A aveřeje dveří se pohnuly na hlas toho, který volal, a dům se naplnil dýmem.

5 Pak jsem pravil: Běda je mi! neboť ajsem zničen; protože jsem člověk nečistých rtů; a dlím uprostřed lidu nečistých rtů; neboť oči mé viděly Krále, Pána zástupů.

6 Pak ke mně přiletěl jeden ze serafínů, maje v ruce své řeřavý auhel, který vzal kleštěmi z oltáře;

7 A položil ho na ústa moje a pravil: Hle, tento se dotkl úst tvých; a anepravost tvá je odňata a hřích tvůj očištěn.

8 Také jsem slyšel hlas Pána řkoucí: Koho pošlu a kdo za nás půjde? Pak jsem pravil: Zde jsem; pošli mne.

9 A on pravil: Jdi a řekni tomuto lidu – Slyšte přece, ale oni nerozuměli; a hleďte přece, ale oni nechápali.

10 Zatvrď srdce tohoto lidu a zacpi uši jeho a zavři oči jeho – aby neviděli očima svýma a aneslyšeli ušima svýma a nerozuměli srdcem svým a nebyli obráceni a nebyli uzdraveni.

11 Pak jsem pravil: Pane, jak dlouho? A on pravil: Dokud města nebudou zničena bez obyvatel a domy bez lidí a země nebude zcela zpustošena;

12 A dokud Pán anepřemístí lid daleko, neboť uprostřed země bude veliké opuštění.

13 Ale přece bude desetina a ti se navrátí a budou spořádáni jako jilm a jako dub, jejichž podstata je v nich, když shazují listí svoje; tak svaté símě bude apodstatou jejich.