Kapitola 19

Izaiáš promlouvá o Mesiášovi–Lid v temnotě uvidí veliké světlo–Nám se narodilo dítě–Bude Knížetem pokoje a bude vládnouti na Davidově trůně–Porovnej s Izaiášem 9. Kolem roku 559–545 př. Kr.

  Nicméně šero nebude takové, jaké bylo během utiskování jejího, kdy on zprvu slabě postihl zemi Zabulon a zemi Neftalím a poté bolestněji postihl podél cesty k Rudému moři za Jordánem v Galileji národů.

  Lid, který kráčel v temnotě, uviděl světlo veliké; na ty, kteří prodlévají v krajině stínu smrti, na ně světlo zazářilo.

  Ty jsi rozmnožil národ a rozhojnil radost – radují se před tebou jako se radují při žni a jako se radují muži, když dělí kořist.

  Neboť ty jsi zlomil jho břemene jeho a prut ramene jeho, hůl utlačitele jeho.

  Neboť každá bitva bojovníka je se zmateným hlukem a s šatem vyváleným v krvi; ale tato bude s pálením a palivem ohně.

  Neboť dítě narodilo se nám, syn dán je nám; a vláda bude na rameni jeho; a nazváno bude jméno jeho Předivný, Rádce, Mocný Bůh, Věčný Otec, Kníže pokoje.

  Vzrůstu vlády a pokoje není konce na trůnu Davidově a na království jeho, až je uvede v řád a ustanoví je se soudem a se spravedlností od nynějška nadále, až na věky. Horlivost Pána zástupů to vykoná.

  Pán poslal slovo své Jákobovi a ono zasvítilo na Izrael.

  A zví všechen lid, i Efraim a obyvatelé Samaří, kteří v pýše a zarytosti srdce říkají:

  10 Cihly spadly, ale my budeme stavěti tesaným kamenem; fíkovníky jsou poraženy, ale my je vyměníme za cedry.

  11 Proto Pán pozvedne protivníky Rezinovy proti němu a spojí nepřátele jeho;

  12 Syrské zepředu a Filistinské zezadu; a oni spořádají Izrael otevřenými ústy. V tom všem se však neodvrátil hněv jeho, ale ruka jeho je stále vztažena.

  13 Neboť lid se neobrací k tomu, který jej bije, ani Pána zástupů nevyhledávají.

  14 Proto Pán odřízne od Izraele hlavu i ocas, ratolest i sítí v jednom dni.

  15 Starší, ten je hlavou; a prorok, který učí lžím, ten je ocasem.

  16 Neboť vůdcové tohoto lidu způsobují, že hřeší; a ti, kteří jsou jimi vedeni, jsou zničeni.

  17 Proto Pán nebude míti radost z mladých mužů jejich, ani nebude milosrdný k jejich dětem bez otců a k vdovám; neboť každý z nich je pokrytec a zločinec a každá ústa promlouvají bláznovství. V tom všem se však neodvrátil hněv jeho, ale ruka jeho je stále vztažena.

  18 Neboť zlovolnost hoří jako oheň; spořádá bodláčí a trní a zapálí houštiny lesů a oni vystoupí vzhůru, jako stoupá sloup dýmu.

  19 Hněvem Pána zástupů je země zatemněna a lidé budou jako palivo ohně; žádný člověk neušetří bratra svého.

  20 A chňapne po pravé ruce, a bude hladový; a bude žráti po levé ruce, a nebude uspokojen; bude žráti, každý člověk, maso svého vlastního ramene –

  21 Manasses proti Efraimovi a Efraim proti Manassesovi; společně budou proti Judovi. V tom všem se však neodvrátil jeho hněv, ale ruka jeho je stále vztažena.