Zpráva o smrti Lehiově. Nefiovi bratří se bouří proti Nefimu. Pán nařizuje Nefimu, aby odešel do pustiny. Jeho cestování v pustině a tak dále.

Kapitola 1

Lehi prorokuje o zemi svobody–Jeho símě bude rozptýleno a bito, odmítne-li Svatého Izraelského–Nabádá své syny, aby se oblékli v odění spravedlivosti. Kolem roku 588–570 př. Kr.

  A NYNÍ, stalo se, že poté, co jsem já, Nefi, ustal své bratří poučovati, náš otec Lehi k nim také promlouval mnohé a zopakoval jim, co velikého pro ně Pán učinil, když je vyvedl ze země Jeruzalém.

  A promlouval k nim o jejich vzpourách na vodách a o milosrdenstvích Božích, když ušetřil jejich život, takže nebyli pohlceni mořem.

  A také k nim promlouval o zemi zaslíbení, kterou obdrželi – jak milosrdný Pán byl, když nás varoval, abychom uprchli ze země Jeruzalém.

  Neboť vizte, pravil, viděl jsem vidění, z něhož vím, že Jeruzalém je zničen; a kdybychom zůstali v Jeruzalémě, také bychom zahynuli.

  Ale, pravil, i přes své strasti jsme obdrželi zemi zaslíbení, zemi, která je vyvolená nade všechny jiné země; zemi, o níž se mnou Pán Bůh učinil smlouvu, že bude zemí pro dědictví semene mého. Ano, Pán se mnou a s dětmi mými učinil o této zemi smlouvu na věky, a také se všemi těmi, kteří budou rukou Páně vyvedeni z jiných zemí.

  Pročež, já, Lehi, prorokuji podle působení Ducha, který je ve mně, že do této země nepřijde nikdo, aniž by byl přiveden rukou Páně.

  Pročež, tato země je zasvěcena pro toho, koho on přivede. A pakliže mu budou sloužiti podle přikázání, která dal, bude jim zemí svobody; pročež, nebudou nikdy uvedeni do zajetí; jestliže budou, bude to pro nepravost; neboť bude-li se rozhojňovati nepravost, země kvůli nim bude prokleta, ale pro spravedlivé bude požehnána na věky.

  A vizte, je to moudrostí, že tato země má býti zatím utajena před tím, aby o ní ostatní národy věděly; neboť vizte, mnohé národy by zemi zaplavily, takže by zde nebylo žádného místa pro dědictví.

  Pročež, já, Lehi, jsem obdržel slib, že nakolik budou ti, které Pán Bůh vyvede ze země Jeruzalém, zachovávati přikázání jeho, bude se jim na tváři této země dařiti; a budou utajeni, aby o nich žádný jiný národ nevěděl, aby mohli vlastniti tuto zemi pro sebe. A pakliže budou zachovávati přikázání jeho, budou požehnáni na tváři této země a nebude žádného, kdo by je obtěžoval ani kdo by jim odňal zemi dědictví jejich; a budou dlíti na věky v bezpečí.

  10 Ale vizte, až přijde čas, kdy budou upadati do nevíry poté, co obdrží tak veliká požehnání z ruky Páně – majíce znalost o stvoření země a všech lidí, znajíce veliká a podivuhodná díla Páně od stvoření světa; majíce moc činiti vírou vše; majíce všechna přikázání od počátku a byvše přivedeni nekonečnou dobrotivostí jeho do této drahocenné země zaslíbení – vizte, pravím, přijde-li den, kdy zavrhnou Svatého Izraelského, pravého Mesiáše, Vykupitele svého a Boha svého, vizte, soudy toho, který je spravedlný, spočinou na nich.

  11 Ano, on k nim přivede jiné národy a dá jim moc a vezme jim zemi vlastnictví jejich a dá je rozptýliti a bíti.

  12 Ano, tak, jak jedno pokolení bude přecházeti v druhé, budou mezi nimi krveprolití a veliká navštívení; pročež, synové moji, chtěl bych, abyste si pamatovali; ano, chtěl bych, abyste slova moje poslouchali.

  13 Ó, kéž byste se probudili; probuďte se z hlubokého spánku, ano, dokonce ze spánku pekla, a setřeste hrozné řetězy, jimiž jste spoutáni, jež jsou řetězy, které poutají děti lidské, aby byly odvedeny do zajetí dolů do věčné propasti bídy a běd.

  14 Probuďte se! a povstaňte z prachu a slyšte slova rozechvělého rodiče, jehož údy budete museti brzy uložiti do chladného a tichého hrobu, odkud se žádný poutník nemůže navrátiti; jen několik dnů a půjdu cestou všeho pozemského.

  15 Ale vizte, Pán vykoupil duši mou z pekla; spatřil jsem slávu jeho a jsem věčně objat náručí jeho lásky.

  16 A přeji si, abyste pamatovali na dodržování ustanovení a soudů Páně; vizte, to bylo úzkostí duše mé od počátku.

  17 Srdce mé bývá čas od času ztíženo zármutkem, neboť mívám obavy, že pro tvrdost srdce vašeho Pán, váš Bůh, vyjde v plnosti hněvu svého na vás, a že budete odříznuti a zničeni na věky;

  18 Nebo že na vás přijde prokletí na dobu mnoha pokolení; a budete navštíveni mečem a hladem a budete nenáviděni a budete vedeni podle vůle a zajetí ďáblova.

  19 Ó synové moji, kéž by na vás tyto věci nepřišly, ale kéž byste byli vyvoleným a oblíbeným lidem Páně. Ale vizte, staň se vůle jeho; neboť cesty jeho jsou spravedlivost na věky.

  20 A on pravil toto: Nakolik budete zachovávati přikázání má, bude se vám v zemi dařiti, avšak nakolik přikázání má zachovávati nebudete, budete z přítomnosti mé odříznuti.

  21 A nyní, aby duše má mohla z vás míti radost a aby srdce mé mohlo opustiti tento svět s potěšením z vás, abych nemusel býti snesen do hrobu se zármutkem a smutkem, povstaňte z prachu, synové moji, a buďte muži a buďte odhodlaní a jedné mysli a jednoho srdce, jednotni ve všech věcech, abyste nesešli do zajetí;

  22 Abyste nebyli prokleti těžkým prokletím; a také abyste na sebe nepřivodili nelibost spravedlného Boha ke zničení, ano, k věčnému zničení jak duše, tak těla.

  23 Probuďte se, synové moji; oblecte se v odění spravedlivosti. Setřeste řetězy, jimiž jste spoutáni, a vyjděte z mrákoty a povstaňte z prachu.

  24 Nebuřte se již proti bratru svému, jehož vidění byla slavná a který zachovává přikázání od doby, kdy jsme opustili Jeruzalém; a který byl nástrojem v rukou Božích, když nás vedl do země zaslíbení; neboť nebýti jeho, museli bychom v pustině zahynouti hladem; nicméně vy jste mu usilovali o život; ano, a on kvůli vám vytrpěl mnoho smutku.

  25 A já se nesmírně bojím a chvěji se kvůli vám, aby opět netrpěl; neboť vizte, obvinili jste ho, že usiloval o moc a pravomoc nad vámi; ale já vím, že on neusiluje o moc ani pravomoc nad vámi, ale usiluje o slávu Boží a o vaše vlastní věčné blaho.

  26 A vy jste reptali, protože k vám mluvil jasně. Říkáte, že užíval ostrosti; říkáte, že se na vás hněval; ale vizte, jeho ostrost byla ostrostí moci slova Božího, jež bylo v něm; a to, co nazýváte hněvem, byla pravda podle toho, co je v Bohu a kterou nemohl potlačiti, když směle poukazoval na nepravosti vaše.

  27 A musí nezbytně býti, že moc Boží musí býti s ním, dokonce tak, aby vám přikázal, že musíte poslouchati. Ale vizte, nebyl to on, ale byl to Duch Páně, jenž byl v něm, který otevřel ústa jeho, aby promluvil, takže je nemohl zavříti.

  28 A nyní, synu můj Lamane, a také Lemueli a Same a také synové moji, kteří jste syny Izmaelovými, vizte, budete-li poslouchati hlasu Nefiova, nezahynete. A budete-li ho poslouchati, zanechávám vám požehnání, ano, dokonce své první požehnání.

  29 Ale nebudete-li ho poslouchati, odjímám své první požehnání, ano, vpravdě své požehnání, a to spočine na něm.

  30 A nyní, Zorame, promlouvám k tobě: Viz, ty jsi služebník Labanův; nicméně, byl jsi vyveden ze země Jeruzalém a já vím, že jsi věrným přítelem syna mého Nefiho na věky.

  31 Pročež, protože jsi byl věrný, bude símě tvé požehnáno se semenem jeho, takže bude dlíti dlouho v blahobytu na tváři této země; a nic, kromě nepravosti mezi ním, nepoškodí ani nenaruší blahobyt jeho na tváři této země na věky.

  32 Pročež, budete-li zachovávati přikázání Páně, Pán tuto zemi zasvětil pro bezpečí semene tvého se semenem syna mého.