Druhá kniha Nefiova

Kapitola 29

Mnozí pohané odmítnou Knihu Mormonovu – Řeknou: Nepotřebujeme další Bibli – Pán promlouvá k mnoha národům – Bude souditi svět z knih, které budou napsány. Kolem roku 559–545 př. Kr.

1 Ale vizte, budou mnozí – onoho dne, kdy mezi nimi budu nadále vykonávati apodivuhodné dílo, abych si mohl vzpomenouti bsmluv svých, jež jsem učinil s dětmi lidskými, abych mohl vztáhnouti ruku svou opět, cpodruhé, abych uzdravil lid svůj, který je z domu Izraele;

2 A také abych si mohl vzpomenouti slibů, jež jsem dal tobě, Nefi, a také otci tvému, že budu pamatovati na símě vaše; a že aslova semene tvého budou z úst mých vycházeti k semeni tvému; a slova má budou bsyčeti až do končin země jako ckorouhev pro lid můj, který je z domu Izraele;

3 A protože slova má budou syčeti – mnozí pohané řeknou: aBible! Bible! My máme Bibli a nemůže býti žádné další Bible.

4 Ale tak praví Pán Bůh: Ó pošetilci, budou míti Bibli; a vyjde od aŽidů, mého dávného lidu smlouvy. A jak děkují bŽidům za cBibli, kterou od nich získávají? Ano, co se pohané domnívají? Pamatují na utrpení a práci a bolesti Židů a píli jejich pro mne v přinášení spasení pohanům?

5 Ó vy pohané, pamatovali jste na Židy, můj dávný lid smlouvy? Nikoli; ale zlořečili jste jim a anenáviděli jste je a nesnažili jste se je uzdraviti. Ale vizte, já toto vše vrátím na vaši vlastní hlavu; neboť já Pán jsem na lid svůj nezapomněl.

6 Ty pošetilče, který řekneš: aBible, my máme Bibli a žádnou další Bibli nepotřebujeme. Obdrželi byste Bibli, kdyby nebyla od Židů?

7 Nevíte, že je více národů nežli jeden? Nevíte, že já Pán, váš Bůh, jsem astvořil všechny lidi a že pamatuji na ty, kteří jsou na bostrovech mořských; a že panuji nahoře v nebesích a dole na zemi; a vynáším slovo své dětem lidským, ano, dokonce ke všem národům země?

8 Pročež, reptáte, protože máte obdržeti více slova mého? Nevíte, že svědectví advou národů je vám bsvědectvím, že já jsem Bůh, že pamatuji na jeden národ jako na druhý? Pročež, já promlouvám tatáž slova k jednomu národu jako k druhému. A až se dva cnárody setkají, svědectví dvou národů se setkají také.

9 A já to činím, abych mohl dokázati mnohým, že jsem atentýž včera, dnes a na věky; a že promlouvám slova svá podle své vlastní libosti. A protože jsem promluvil jedno bslovo, nemusíte se domnívati, že nemohu promluviti další; neboť dílo mé není ještě ukončeno; ani nebude ukončeno, až bude konec člověka, ani od té doby nadále a nikdy.

10 Pročež, protože máte Bibli, nemusíte se domnívati, že obsahuje všechna aslova má; ani se nemusíte domnívati, že jsem nedal napsati více.

11 Neboť já přikazuji avšem lidem, jak na východě, tak na západě a na severu a na jihu a na ostrovech mořských, že mají bzapsati slova, jež k nim promlouvám; neboť z cknih, které budou napsány, budu dsouditi svět, každého člověka podle skutků jeho, podle toho, co je napsáno.

12 Neboť vizte, budu promlouvati k aŽidům, a oni to zapíší; a budu také promlouvati k Nefitům, a oni to bzapíší; a budu také promlouvati k dalším kmenům domu Izraele, které jsem vyvedl, a ony to zapíší; a budu také promlouvati ke cvšem národům země, a ony to zapíší.

13 A stane se, že aŽidé budou míti slova Nefitů a Nefité budou míti slova Židů; a Nefité a Židé budou míti slova bztracených kmenů Izraele; a ztracené kmeny Izraele budou míti slova Nefitů a Židů.

14 A stane se, že lid můj, který je z adomu Izraele, bude shromážděn domů do zemí vlastnictví svého; a slovo mé bude také shromážděno v bjedno. A já ukáži těm, kteří bojují proti slovu mému a proti lidu mému, který je z cdomu Izraele, že já jsem Bůh a že jsem s Abrahamem učinil dsmlouvu, že na esímě jeho budu pamatovati fna věky.