Druhá kniha Nefiova

Kapitola 8

V posledních dnech Pán utěší Sion a shromáždí Izrael – Vykoupení přijdou do Sionu za veliké radosti – Porovnej s Izaiášem 51 a 52:1–2. Kolem roku 559–545 př. Kr.

1 Poslouchejte mne, vy, kteří následujete spravedlivost. Pohleďte na askálu, z které jste vytesáni, a na hlubokost jámy, z níž jste vykopáni.

2 Pohleďte na Abrahama, aotce svého, a na bSáru, tu, která vás porodila; neboť jeho jediného jsem povolal a požehnal mu.

3 Neboť Pán utěší aSion, utěší všechna pustá místa jeho; a učiní bpustinu jeho podobnou Edenu a poušť jeho podobnou zahradě Páně. Bude tam radost a veselí, díkůvzdání a prozpěvování.

4 Poslouchej mne, lide můj; a nakloň mi ucho, ó národe můj; neboť azákon vyjde ode mne a uvedu soud svůj, aby byl bsvětlem pro lid.

5 Blízko je spravedlivost má; aspasení mé vyšlo a rámě mé bude souditi lid. bOstrovy mne budou očekávati a v rámě mé budou důvěřovati.

6 Pozdvihněte oči své k nebesům a pohlédněte na zemi dole; neboť anebesa bzmizí jako dým a země czestárne jako šat; a ti, kteří na ní dlí, zemřou podobně. Ale spasení mé bude na věky a spravedlivost má nebude zrušena.

7 Poslouchejte mne, vy, kteří znáte spravedlivost, lidé, v jejichž srdce jsem vepsal zákon svůj, anebojte se potupy od lidí, ani se neobávejte spílání jejich.

8 Neboť mol je sežere jako šat a červ je sežere jako vlnu. Ale spravedlivost má bude na věky a spasení mé z pokolení na pokolení.

9 Probuď se, probuď se! Oblec se v asílu, ó rámě Páně; probuď se jako v dávných dnech. Což nejsi ten, kdo rozsekal Raab a probodl draka?

10 Což nejsi ten, kdo vysušil moře, vody veliké hloubky; kdo učinil z hlubin moře acestu pro vykoupené, aby přešli?

11 Tudíž avykoupení Páně se navrátí a přijdou do Sionu se bzpěvem; a věčná radost a svatost bude na jejich hlavách; a obdrží veselí a radost; smutek a ctruchlení utekou.

12 aTo jsem já; ano, to jsem já, kdo vás utěšuje. Viz, kdo jsi ty, že by ses měl bbáti člověka, který zemře, a syna člověka, který bude učiněn podobným ctrávě?

13 A azapomínáš na Pána, tvůrce svého, který roztáhl nebesa a položil základy země, a neustále se bojíš každý den pro vztek utlačitele, jako by byl připraven ničiti? A kde je vztek utlačitele?

14 Zajatý vyhnanec pospíchá, aby mohl býti propuštěn a aby nezemřel v jámě, ani aby neměl nedostatek chleba.

15 Ale já jsem Pán, tvůj Bůh, jehož avlny hučely; Pán zástupů jest jméno mé.

16 A slova svá jsem vkládal do úst tvých a skrýval jsem tě ve stínu ruky své, abych mohl zasaditi nebesa a položiti základy země a říci Sionu: Viz, ty jsi alidem mým.

17 Probuď se, probuď se, povstaň, ó Jeruzaléme, který jsi pil z ruky Páně akalich bprchlivosti jeho – vypil jsi kal z kalicha závrati do dna –

18 A nikdo, kdo by ho vedl, mezi všemi syny, které zrodil; ani nikdo, kdo ho bere za ruku, ze všech synů, které vychoval.

19 Tito dva asynové přicházejí k tobě, kdo tě bude litovati – zpustošení tvé a zničení a hlad a meč – a kým tě mám utěšiti?

20 Synové tvoji ochabli, kromě těchto dvou; ti leží na rozcestí všech ulic; jako divoký býk v síti, jsou plni prchlivosti Páně, pokárání Boha tvého.

21 Tudíž slyš nyní toto, ty soužený a aopilý, a nikoli vínem:

22 Tak praví tvůj Pán, Pán a Bůh tvůj avede při lidu svého; viz, odňal jsem z ruky tvé kalich závrati, kal z kalicha prchlivosti své; nebudeš ho píti více.

23 Ale avložím jej do ruky těch, kteří tě sužují; kteří říkali duši tvé: Skloň se, ať můžeme přejíti – a ty jsi pokládal tělo své jako zemi a jako ulici těm, kteří přešli.

24 aProbuď se, probuď se, oblec se v bsílu svou, ó cSione; oblec se v krásný šat svůj, ó Jeruzaléme, město svaté; neboť od nynějška djiž nikdy do tebe nevejde neobřezaný a nečistý.

25 Otřes se z prachu; apovstaň, posaď se, ó Jeruzaléme; uvolni se z bokovů hrdla svého, ó zajatá dcero Sionská.