Třetí NefiKniha Nefiova syna Nefiova, který byl synem Helamanovým

Kapitola 10

V zemi je po mnoho hodin ticho – Hlas Kristův slibuje, že shromáždí svůj lid, tak jako slepice shromažďuje svá kuřátka – Spravedlivější část lidu byla zachována. Kolem roku 34–35 po Kr.

1 A nyní vizte, stalo se, že všechen lid země slyšel tato slova a byl jejich svědkem. A po těchto slovech bylo v zemi ticho po dobu mnoha hodin;

2 Neboť tak veliký byl úžas lidu, že ustali bědovati a kvíleti nad ztrátou svých příbuzných, kteří byli zabiti; tudíž v celé zemi bylo ticho po dobu mnoha hodin.

3 A stalo se, že k lidu opět přišel hlas, a všechen lid ho slyšel a byl jeho svědkem, řkoucí:

4 Ó vy lidé těchto avelikých měst, která padla, kteří jste potomky Jákobovými, ano, kteří jste z domu Izraele, jak často jsem vás shromažďoval, tak jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla svá, a bstaral jsem se o vás.

5 A opět, jak často bych vás shromažďoval, tak jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla svá, ano, ó vy lidé z domu Izraele, kteří jste padli; ano, ó vy lidé z domu Izraele, vy, kteří žijete v Jeruzalémě, jakož i vy, kteří jste padli; ano, ajak často bych vás shromažďoval, tak jako slepice shromažďuje kuřátka svá, a vy jste nechtěli.

6 Ó vy z domu Izraele, které jsem aušetřil, jak často vás budu shromažďovati, tak jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla svá, budete-li činiti pokání a bnavrátíte-li se ke mně s celým úmyslem csrdce.

7 Avšak neučiníte-li tak, ó dome Izraele, místa příbytků vašich zpustnou až do doby, kdy se naplní asmlouva s otci vašimi.

8 A nyní, stalo se, že poté, co lidé uslyšeli tato slova, vizte, počali opět plakati a kvíleti nad ztrátou svých příbuzných a přátel.

9 A stalo se, že tak uplynuly tři dny. A bylo ráno a atemnota na tváři země se rozplynula a země se přestala chvěti a skály přestaly pukati a děsivé sténání ustalo a všechny divoké zvuky odezněly.

10 A země se opět spojila, takže stála; a truchlení a pláč a nářek lidí, jejichž život byl ušetřen, ustaly; a jejich truchlení se obrátilo v radost a jejich bědování v chválu a díkůvzdání Pánu Ježíši Kristu, jejich Vykupiteli.

11 A potud se anaplnila písma, která byla oznamována proroky.

12 A aspravedlivější část lidu byla zachráněna a byli to ti, kteří přijímali proroky a nekamenovali je; a byli to ti, kteří neprolévali krev svatých, kteří byli ušetřeni –

13 A byli ušetřeni a nepropadli se a nebyli pohřbeni v zemi; a nebyli pohlceni v hlubinách mořských; a nebyli spáleni ohněm ani nebyli zavaleni a k smrti rozdrceni; a nebyli odneseni vichřicí; ani nebyli přemoženi párou dýmu a temnoty.

14 A nyní, kdo čte, nechť rozumí; ten, kdo má písma, nechť v nich ahledá a nechť vidí a zří, zda všechna tato smrt a zničení ohněm a dýmem a bouřemi a vichřicemi a botvíráním země, která je pohltila, a všechny tyto věci nejsou naplněním proroctví mnoha svatých proroků.

15 Vizte, pravím vám, ano, mnozí o těchto věcech při příchodu Krista svědčili a byli azabiti, protože o těchto věcech svědčili.

16 Ano, prorok aZenos svědčil o těchto věcech, a také Zenok promlouval ohledně těchto věcí, protože svědčili obzvláště o nás, kteří jsme zbytkem semene jejich.

17 Vizte, náš otec Jákob také svědčil o azbytku semene Jozefova. A vizte, nejsme my zbytkem semene Jozefova? A nejsou tyto věci, jež svědčí o nás, zapsány na deskách z mosazi, které náš otec Lehi přinesl z Jeruzaléma?

18 A stalo se, že na konci třicátého a čtvrtého roku, vizte, ukáži vám, že lidu Nefiovu, který byl ušetřen, a také těm, kteří byli nazýváni Lamanity a kteří byli ušetřeni, byla projevena veliká přízeň a na jejich hlavy byla vylita veliká požehnání, natolik, že brzy po svém avystoupení do nebe se jim Kristus opravdu ukázal –

19 aUkázal jim své tělo a poučoval je; a zpráva o jeho službě bude podána později. Tudíž pro tuto chvíli končím svá slova.