Třetí Nefi Kniha NefiovaSYNA NEFIOVA, KTERÝ BYL SYNEM HELAMANOVÝM

Ježíš Kristus se ukázal lidu Nefiovu, když se zástup shromáždil v zemi Hojnosti, a poučoval je; a tímto způsobem se jim ukázal.
Obsaženo v kapitolách 11 až 26 včetně.

Kapitola 11

Otec svědčí o svém milovaném Synu–Kristus se ukazuje a ohlašuje své usmíření–Lidé vnímají rány v jeho rukou, nohou a boku–Provolávají hosana–On udává způsob a provedení křtu–Duch sváru je od ďábla–Kristovou naukou je to, že lidé mají uvěřiti a býti pokřtěni a přijmouti Ducha Svatého. Kolem roku 34 po Kr.

  A nyní, stalo se, že okolo chrámu, který byl v zemi Hojnosti, se shromáždil veliký zástup lidu Nefiova; a společně se podivovali a divili se a navzájem poukazovali na onu velikou a podivuhodnou změnu, která nastala.

  A také hovořili o onom Ježíši Kristu, o jehož smrti bylo dáno znamení.

  A stalo se, že zatímco takto společně hovořili, uslyšeli hlas, který jako by přicházel s nebe; a rozhlíželi se kolem dokola, neboť onomu hlasu, který slyšeli, nerozuměli; a nebyl to ostrý hlas, ani to nebyl silný hlas; nicméně, i přesto, že to byl hlas jemný, pronikal těm, kteří ho slyšeli, až do nitra, natolik, že nebylo jediné části jejich těla, kterou by neroztřásl; ano, pronikal jim až do nitra duše a způsobil, že jejich srdce hořelo.

  A stalo se, že opět uslyšeli hlas, a nerozuměli mu.

  A opět, potřetí uslyšeli hlas a otevřeli uši své, aby jej slyšeli; a oči jejich byly upřeny k zvuku jeho; a neochvějně pohlíželi k nebi, odkud onen zvuk přicházel.

  A vizte, napotřetí hlasu, který slyšeli, porozuměli; a ten jim pravil:

  Hle, můj milovaný Syn, v němž se mi dobře zalíbilo a v němž jsem oslavil jméno své – slyšte jej.

  A stalo se, že když porozuměli, upřeli oči své opět vzhůru k nebi; a hle, uviděli Člověka sestupujícího s nebe; a byl oděn v bělostné roucho; a sestoupil a stanul uprostřed nich; a oči celého zástupu se obrátily k němu a neodvažovali se otevříti ústa svá, a to ani jeden k druhému, a nevěděli, co to znamená, neboť si mysleli, že se jim ukázal anděl.

  A stalo se, že vztáhl ruku svou a promluvil k lidu řka:

  10 Vizte, jsem Ježíš Kristus, o němž proroci svědčili, že přijde na svět.

  11 A vizte, jsem světlo a život světa; a pil jsem z onoho hořkého kalicha, který mi dal Otec, a Otce jsem oslavil v tom, že jsem na sebe vzal hříchy světa, v čemž jsem vytrpěl vůli Otce ve všech věcech od počátku.

  12 A stalo se, že když Ježíš promluvil tato slova, celý zástup padl k zemi; neboť se rozpomněli, že mezi nimi bylo prorokováno, že po vystoupení svém do nebe se jim Kristus ukáže.

  13 A stalo se, že k nim Pán promluvil řka:

  14 Vstaňte a pojďte ke mně, abyste mohli vložiti ruku svou v bok můj, a také abyste mohli pocítiti stopy hřebů v rukou mých a v nohou mých, abyste mohli věděti, že já jsem Bůh Izraelský a Bůh celé země a že jsem byl zabit pro hříchy světa.

  15 A stalo se, že zástup předstoupil, a oni vkládali ruce své v jeho bok, a pocítili stopy hřebů v rukou jeho a v nohou jeho; a to činili předstupujíce jeden po druhém, až předstoupili všichni a uviděli očima svýma a pocítili rukama svýma a věděli s jistotou a vydali svědectví, že to je ten, o němž psali proroci, že má přijíti.

  16 A když všichni předstoupili a sami byli svědky, zvolali jedním hlasem řkouce:

  17 Hosana! Velebeno budiž jméno Boha Nejvyššího! A padli k nohám Ježíšovým a uctívali ho.

  18 A stalo se, že promluvil k Nefimu (neboť Nefi byl v zástupu) a přikázal mu, aby předstoupil.

  19 A Nefi vstal a předstoupil a sklonil se před Pánem a políbil mu nohy.

  20 A Pán mu přikázal, aby vstal. A on vstal a stanul před ním.

  21 A Pán mu pravil: Dávám ti moc, abys křtil tento lid, až opět vystoupím do nebe.

  22 A opět, Pán povolal další a pravil jim totéž; a dal jim moc křtíti. A pravil jim: Tímto způsobem budete křtíti; a nebudou žádné spory mezi vámi.

  23 Vpravdě, pravím vám, že každého, kdo činí pokání z hříchů svých skrze slova vaše a přeje si býti pokřtěn ve jménu mém, tímto způsobem budete křtíti – vizte, sejdete do vody a postavíte se v ní a ve jménu mém je pokřtíte.

  24 A nyní vizte, toto jsou slova, která řeknete, oslovujíce je jménem, řkouce:

  25 Maje pravomoc danou mi Ježíšem Kristem, křtím tě ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen.

  26 A pak je ponoříte do vody a oni opět z vody vyjdou.

  27 A tímto způsobem budete křtíti ve jménu mém; neboť vizte, vpravdě pravím vám, že Otec i Syn i Duch Svatý jedno jsou; a já jsem v Otci a Otec ve mně a Otec a já jedno jsme.

  28 A tak, jak jsem vám přikázal, budete křtíti. A nebudou mezi vámi žádné spory, jako byly doposud; a také nebudou mezi vámi žádné spory ohledně bodů nauky mé, jako byly doposud.

  29 Neboť vpravdě, vpravdě pravím vám, ten, kdo má ducha sváru, není ode mne, ale je od ďábla, který je otcem sváru a podněcuje srdce lidí, aby se navzájem hněvivě svářili.

  30 Vizte, naukou mou není podněcovati ke hněvu srdce lidská, jednoho proti druhému; ale naukou mou je to, že takové věci mají skončiti.

  31 Vizte, vpravdě, vpravdě pravím vám, budu vám oznamovati nauku svou.

  32 A toto je nauka má, a je to nauka, kterou mi dal Otec; a já vydávám svědectví o Otci a Otec vydává svědectví o mně a Duch Svatý vydává svědectví o Otci a o mně; a já vydávám svědectví, že Otec přikazuje všem lidem, všude, aby činili pokání a věřili ve mne.

  33 A každý, kdo ve mne věří a je pokřtěn, bude spasen; a to jsou ti, kteří zdědí království Boží.

  34 A kdo ve mne nevěří a není pokřtěn, bude zatracen.

  35 Vpravdě, vpravdě pravím vám, že toto je nauka má a vydávám o ní svědectví od Otce; a každý, kdo věří ve mne, věří i v Otce; a tomu Otec vydá svědectví o mně, neboť ho navštíví ohněm a Duchem Svatým.

  36 A tak vydá Otec svědectví o mně a Duch Svatý mu vydá svědectví o Otci a o mně; neboť Otec a já a Duch Svatý jedno jsme.

  37 A opět, pravím vám, musíte činiti pokání a státi se jako malé děti a býti pokřtěni ve jménu mém, jinak nemůžete tyto věci nikterak obdržeti.

  38 A opět, pravím vám, musíte činiti pokání a býti pokřtěni ve jménu mém a státi se jako malé děti, jinak nemůžete nikterak zděditi království Boží.

  39 Vpravdě, vpravdě pravím vám, že toto je nauka má a každý, kdo na ní staví, staví na skále mé a brány pekelné ho nepřemohou.

  40 A kdokoli bude oznamovati více nebo méně nežli toto a bude to utvrzovati jako nauku mou, ten přichází od zlého, a není postaven na skále mé; ale staví na písčitých základech a brány pekelné stojí otevřeny, aby takového přijaly, když na něho přijdou záplavy a udeří větry.

  41 Tudíž, jděte k tomuto lidu a oznamujte slova, jež jsem promlouval, až do končin země.