Třetí NefiKniha Nefiova syna Nefiova, který byl synem Helamanovým

Kapitola 15

Ježíš oznamuje, že zákon Mojžíšův je v něm naplněn – Nefité jsou ony další ovce, o kterých mluvil v Jeruzalémě – Pro nepravost Pánův lid v Jeruzalémě neví o rozptýlených ovcích Izraele. Kolem roku 34 po Kr.

1 A nyní, stalo se, že když Ježíš dokončil tato slova, rozhlédl se po zástupu a pravil jim: Vizte, slyšeli jste to, čemu jsem učil, nežli jsem vystoupil k Otci svému; tudíž, každého, kdo na tato slova má pamatuje a ačiní podle nich, bpozvednu posledního dne.

2 A stalo se, že když Ježíš pravil tato slova, vycítil, že jsou mezi nimi někteří, kteří se podivují a říkají si, co si přeje ohledně azákona Mojžíšova; neboť neporozuměli slovům, že staré věci pominuly a že všechny věci jsou nové.

3 A on jim pravil: Nepodivujte se, že jsem vám pravil, že staré věci pominuly a že všechny věci jsou nové.

4 Vizte, pravím vám, že azákon, který byl dán Mojžíšovi, je naplněn.

5 Vizte, a jsem ten, který zákon dal, a já jsem ten, který učinil smlouvu s lidem svým Izraelem; tudíž, ve mně je zákon naplněn, neboť jsem přišel, abych zákon bnaplnil; tudíž je mu konec.

6 Vizte, aneruším proroky, neboť všichni ti, kteří nebyli naplněni ve mně, vpravdě pravím vám, všichni budou naplněni.

7 A proto, že jsem vám pravil, že staré věci pominuly, neruším to, co bylo promlouváno o věcech, jež přijdou.

8 Neboť vizte, asmlouva, kterou jsem učinil s lidem svým, není ještě zcela naplněna; ale zákon, který byl dán Mojžíšovi, ve mně končí.

9 Vizte, já jsem azákon a bsvětlo. Hleďte ke mně a vytrvejte do konce a budete cžíti; neboť tomu, kdo dvytrvá do konce, dám věčný život.

10 Vizte, dal jsem vám apřikázání; tudíž přikázání má zachovávejte. A toto je zákon i proroci, neboť oni vpravdě bsvědčili o mně.

11 A nyní, stalo se, že když Ježíš promluvil tato slova, řekl oněm dvanácti, které vyvolil:

12 Vy jste učedníky mými; a jste světlem tomuto lidu, který je zbytkem domu aJozefova.

13 A vizte, toto je azemě dědictví vašeho; a Otec ji dal vám.

14 A nikdy mi Otec nedal přikázání, abych to ařekl bratřím vašim v Jeruzalémě.

15 Ani mi nikdy Otec nedal přikázání, abych jim pověděl o ajiných kmenech domu Izraele, které Otec vyvedl ze země.

16 Otec mi přikázal, abych jim pověděl pouze toto:

17 Že mám další ovce, které nejsou z tohoto stáda; i ty musím přivésti a ony uslyší hlas můj; a bude jedno stádo a jeden apastýř.

18 A nyní, pro tvrdošíjnost a nevíru oni slovům mým aneporozuměli; tudíž mi Otec přikázal, abych jim o této věci více neřekl.

19 Ale vpravdě pravím vám, že Otec mi přikázal, a já vám to říkám, že vy jste byli odděleni z prostředku jejich pro nepravost jejich; tudíž pro nepravost svou o vás nevědí.

20 A vpravdě opět vám pravím, že i jiné kmeny od nich Otec oddělil; a pro nepravost svou o nich nevědí.

21 A vpravdě pravím vám, že vy jste ti, o kterých jsem pravil: Mám adalší ovce, které nejsou z tohoto stáda; i ty musím přivésti a ony uslyší hlas můj; a bude jedno stádo a jeden pastýř.

22 A oni mi nerozuměli, neboť se domnívali, že to jsou apohané; neboť neporozuměli, že pohané mají býti bobráceni skrze kázání jejich.

23 A nerozuměli mi, když jsem pravil, že ony uslyší hlas můj; a neporozuměli mi, že apohané nikdy nemají uslyšeti hlas můj – že se jim nemám projeviti, leda skrze bDucha Svatého.

24 Ale vizte, vy jste slyšeli ahlas můj, a také jste mne viděli; a jste ovce moje a jste počítáni mezi ty, které mi Otec bdal.