Kniha Almova syna Almy

Kapitola 12

Alma se pře se Zezromem – Tajemství Boží mohou býti dána pouze věrným – Lidé jsou souzeni podle toho, čemu věří, podle svých myšlenek, slov a skutků – Zlovolní vytrpí duchovní smrt – Tento smrtelný život je zkušebním stavem – Plán vykoupení umožňuje vzkříšení a, skrze víru, odpuštění hříchů – Kajícní mají nárok na milosrdenství skrze Jednorozeného Syna. Kolem roku 82 př. Kr.

1 Nyní, Alma, vida, že slova Amulekova umlčela Zezroma, neboť viděl, že Amulek ho přistihl, když alhal a klamal, aby ho zničil, a vida, že se počal chvěti při bvědomí své viny, otevřel ústa svá a počal k němu promlouvati a utvrzovati slova Amulekova a vysvětlovati další věci, neboli odhalovati písma nad to, co učinil Amulek.

2 Nyní, slova, jež Alma promlouval k Zezromovi, slyšeli i lidé okolo; neboť zástup byl veliký, a on mluvil takto:

3 Nyní, Zezrome, vidíš, že jsi byl přistižen při lhaní a vychytralosti, neboť jsi nelhal jen lidem, ale lhal jsi Bohu; neboť viz, on zná všechny amyšlenky tvé a ty vidíš, že Duchem jeho nám byly myšlenky tvé oznámeny;

4 A ty vidíš, že my víme, že plán tvůj byl velmi lstivý, podle lstivosti ďáblovy, abys obelhával a oklamával lid tento, abys je mohl postaviti proti nám, aby nám spílali a vyvrhli nás –

5 Nyní, toto byl plán aprotivníka tvého a on v tobě použil moci své. Nyní, chtěl bych, aby sis zapamatoval, že to, co říkám tobě, říkám všem.

6 A vizte, pravím vám všem, že toto byla léčka protivníka, kterou nastražil, aby polapil lid tento, aby si vás mohl podmaniti, aby vás mohl obvinouti ařetězy svými, aby vás mohl spoutati až k věčnému zničení, podle moci zajetí svého.

7 Nyní, když Alma promluvil tato slova, Zezrom se počal chvěti ještě více, neboť byl stále více přesvědčen o moci Boží; a také byl přesvědčen, že Alma a Amulek ho znají, neboť byl přesvědčen, že znají myšlenky a záměry srdce jeho; neboť jim byla dána moc, aby poznali tyto věci podle ducha proroctví.

8 A Zezrom se jich počal pilně vyptávati, aby se dozvěděl více o království Božím. A pravil Almovi: Co znamená to, co pravil Amulek o vzkříšení mrtvých, že všichni vstanou z mrtvých, jak spravedlní, tak nespravedlní, a budou předvedeni, aby stáli před Bohem, aby byli souzeni podle skutků svých?

9 A nyní, Alma mu počal tyto věci objasňovati řka: Mnohým je dáno znáti atajemství Boží; nicméně mají přísný příkaz, aby nesdělovali tajemství tato, bleda podle té části slova jeho, kterou on poskytuje dětem lidským podle pozornosti a píle, kterou mu věnují.

10 A tudíž, ten, kdo bude azatvrzovati srdce své, obdrží bmenší část slova; a tomu, kdo cnebude zatvrzovati srdce své, tomu bude ddávána větší část, až mu bude dáno znáti tajemství Boží a až je pozná v plnosti.

11 A ti, kteří budou zatvrzovati srdce své, těm je dávána menší ačást slova, až bnevědí ničeho o tajemstvích jeho; a pak jsou zajati ďáblem a vedeni podle vůle jeho do záhuby. Nyní, to je to, co je míněno oněmi cřetězy dpekla.

12 A Amulek jasně promlouval o asmrti a o pozvednutí z této smrtelnosti do stavu nesmrtelnosti a o předvedení před stolici Boží, abychom byli bsouzeni podle skutků svých.

13 Jestliže jsme tady zatvrdili srdce své, ano, jestliže jsme zatvrdili srdce své proti slovu natolik, že se v nás nenachází, pak bude náš stav hrozný, neboť pak budeme odsouzeni.

14 Neboť aslova naše nás odsoudí, ano, veškeré skutky naše nás odsoudí; nebudeme shledáni bez poskvrny; a myšlenky naše nás také odsoudí; a v tomto hrozném stavu se neodvážíme vzhlédnouti k Bohu svému; a byli bychom raději, kdybychom mohli přikázati skalám a bhorám, aby na nás padly a cukryly nás před přítomností jeho.

15 Ale to nemůže býti; my musíme vystoupiti a stanouti před ním v jeho slávě a v jeho síle, a v jeho moci, majestátnosti a panování, a přiznati k věčné ahanbě své, že všechny bsoudy jeho jsou spravedlné; že on je spravedlný ve všech dílech svých a že je milosrdný k dětem lidským a že má veškerou moc spasiti každého člověka, který věří ve jméno jeho a nese ovoce hodné pokání.

16 A nyní viz, pravím ti, že pak přijde smrt, a to druhá asmrt, což je smrt duchovní; pak nastane čas, kdy každý, kdo zemře v hříších svých co do časné bsmrti, czemře také smrtí duchovní; ano, zemře co do věcí týkajících se spravedlivosti.

17 Pak nadejde čas, kdy muka jejich budou jako ajezero ohně a síry, jehož plamen stoupá vzhůru na věky věků; a pak nastane čas, kdy budou spoutáni k věčnému zničení podle moci a zajetí Satanova, protože on si je podrobil podle vůle své.

18 Pak, pravím ti, budou, jako by nebylo učiněno ažádného vykoupení; neboť nebudou moci býti vykoupeni podle Boží spravedlnosti; a nebudou moci bzemříti, neboť již nebude porušitelnosti.

19 Nyní, stalo se, že když Alma ustal promlouvati tato slova, lid počal ještě více žasnouti;

20 Ale byl tam jistý Antiona, který byl mezi nimi hlavním vládcem, a ten vystoupil a pravil mu: Co jsi to pravil o tom, že člověk vstane z mrtvých a bude proměněn z tohoto smrtelného stavu do anesmrtelného, takže duše nebude moci nikdy zemříti?

21 Co znamená písmo, jež praví, že Bůh umístil na východě zahrady aEden bcherubíny a plamenný meč, aby tam naši první rodiče nevstoupili a nepojedli z ovoce stromu života a nežili na věky? A tak vidíme, že nebylo nikterak možné, aby žili na věky.

22 Nyní, Alma mu pravil: To jsem se právě chystal vysvětliti. Nyní, vidíme, že Adam apadl tím, že pojedl ze zakázaného bovoce, podle slova Božího; a tak vidíme, že pádem jeho se veškeré lidstvo stalo cztraceným a padlým lidem.

23 A nyní viz, pravím ti, že kdyby bylo možné, aby Adam tenkráte apojedl z ovoce stromu života, nebylo by žádné smrti, a slovo by bylo prázdné a učinilo by z Boha lháře, neboť on pravil: bJestliže pojíš, zajisté zemřeš.

24 A my vidíme, že asmrt přichází na lidstvo, ano, ta smrt, o níž mluvil Amulek, jež je smrtí časnou; nicméně bčlověku byla dána doba, v níž může činiti pokání; tudíž tento život se stal stavem zkušebním; dobou cpřípravy na setkání s Bohem; dobou přípravy na onen nekonečný stav, o němž jsme mluvili, jenž nastane po vzkříšení mrtvých.

25 Nyní, kdyby nebylo aplánu vykoupení, který byl ustanoven od založení světa, nemohlo by býti žádného bvzkříšení mrtvých; ale byl ustanoven plán vykoupení, který ono vzkříšení mrtvých, o němž bylo promlouváno, uskuteční.

26 A nyní viz, kdyby bylo možné, aby naši první rodiče mohli jíti a pojísti ze astromu života, byli by na věky bídní, nemajíce žádného přípravného stavu; a tak by byl bplán vykoupení zmařen a slovo Boží by bylo prázdné, nemajíc žádného účinku.

27 Ale viz, tak tomu nebylo; ale lidem bylo aurčeno, že musejí zemříti; a po smrti musejí přijíti k bsoudu, vpravdě k témuž soudu, o němž jsme mluvili, který je koncem.

28 A poté, co Bůh určil, že na člověka přijdou tyto věci, viz, pak viděl, že je žádoucí, aby člověk věděl o věcech, jež jim určil;

29 Tudíž vyslal aanděly, aby s lidmi hovořili, a oni jim dali uzříti ze slávy jeho.

30 A oni počali od té doby nadále vzývati jméno jeho; tudíž Bůh s lidmi ahovořil a obeznámil je s bplánem vykoupení, který byl připraven od czaložení světa; a s tímto je seznamoval podle víry jejich a pokání jejich a podle svatých skutků jejich.

31 Pročež, dal lidem apřikázání, protože oni nejprve přestoupili bprvní přikázání co do věcí, jež jsou časné, a stali se jako bohové, crozeznávajíce dobro od zla, uvedše se do stavu, kdy mohli djednati, neboli byvše uvedeni do stavu, kdy mohli jednati podle své vůle a libosti, ať budou činiti zlo, nebo ať budou činiti dobro –

32 Tudíž Bůh, aseznámiv je s plánem vykoupení, jim dal přikázání, že nemají činiti zlo, jehož potrestáním je druhá bsmrt, což je smrt věčná co do věcí týkajících se spravedlivosti; neboť nad takovými nemůže míti plán vykoupení žádné moci, neboť skutky cspravedlnosti nemohou býti zničeny, podle nejvyšší dobrotivosti Boží.

33 Ale Bůh volal k lidem ve jménu Syna svého (a toto byl plán vykoupení, který byl ustanoven) řka: Budete-li činiti pokání a nebudete-li zatvrzovati srdce své, pak k vám budu milosrdný, skrze Jednorozeného Syna svého;

34 Tudíž, každý, kdo činí pokání a nezatvrzuje srdce své, bude míti nárok na amilosrdenství skrze Jednorozeného Syna mého, na bodpuštění hříchů svých; a tito vejdou v codpočinutí mé.

35 A každý, kdo bude zatvrzovati srdce své a bude činiti nepravost, vizte, přísahám v hněvu svém, že ten v odpočinutí mé nevejde.

36 A nyní, bratří moji, vizte, pravím vám, že budete-li zatvrzovati srdce své, nevejdete v odpočinutí Páně; tudíž nepravost vaše ho popouzí, takže sesílá na vás hněv svůj, jako při aprvním popuzení, ano, podle slova svého při posledním popuzení, stejně jako při prvním, k věčnému bzničení duše vaší; tudíž, podle slova jeho, k poslední smrti, stejně jako k první.

37 A nyní, bratří moji, vidouce, že známe tyto věci, a ony jsou pravdivé, čiňme pokání a nezatvrzujme srdce své, abychom anepopouzeli Pána Boha svého, aby na nás neuvalil hněv svůj pro tato jeho druhá přikázání, jež nám dal; ale vejděme v bodpočinutí Boží, jež je podle slova jeho připraveno.