Kapitola 12

Alma se pře se Zezromem–Tajemství Boží mohou býti dána pouze věrným–Lidé jsou souzeni podle toho, čemu věří, podle svých myšlenek, slov a skutků–Zlovolní vytrpí duchovní smrt–Tento smrtelný život je zkušebním stavem–Plán vykoupení umožňuje vzkříšení a, skrze víru, odpuštění hříchů–Kajícní mají nárok na milosrdenství skrze Jednorozeného Syna. Kolem roku 82 př. Kr.

  Nyní, Alma, vida, že slova Amulekova umlčela Zezroma, neboť viděl, že Amulek ho přistihl, když lhal a klamal, aby ho zničil, a vida, že se počal chvěti při vědomí své viny, otevřel ústa svá a počal k němu promlouvati a utvrzovati slova Amulekova a vysvětlovati další věci, neboli odhalovati písma nad to, co učinil Amulek.

  Nyní, slova, jež Alma promlouval k Zezromovi, slyšeli i lidé okolo; neboť zástup byl veliký, a on mluvil takto:

  Nyní, Zezrome, vidíš, že jsi byl přistižen při lhaní a vychytralosti, neboť jsi nelhal jen lidem, ale lhal jsi Bohu; neboť viz, on zná všechny myšlenky tvé a ty vidíš, že Duchem jeho nám byly myšlenky tvé oznámeny;

  A ty vidíš, že my víme, že plán tvůj byl velmi lstivý, podle lstivosti ďáblovy, abys obelhával a oklamával lid tento, abys je mohl postaviti proti nám, aby nám spílali a vyvrhli nás –

  Nyní, toto byl plán protivníka tvého a on v tobě použil moci své. Nyní, chtěl bych, aby sis zapamatoval, že to, co říkám tobě, říkám všem.

  A vizte, pravím vám všem, že toto byla léčka protivníka, kterou nastražil, aby polapil lid tento, aby si vás mohl podmaniti, aby vás mohl obvinouti řetězy svými, aby vás mohl spoutati až k věčnému zničení, podle moci zajetí svého.

  Nyní, když Alma promluvil tato slova, Zezrom se počal chvěti ještě více, neboť byl stále více přesvědčen o moci Boží; a také byl přesvědčen, že Alma a Amulek ho znají, neboť byl přesvědčen, že znají myšlenky a záměry srdce jeho; neboť jim byla dána moc, aby poznali tyto věci podle ducha proroctví.

  A Zezrom se jich počal pilně vyptávati, aby se dozvěděl více o království Božím. A pravil Almovi: Co znamená to, co pravil Amulek o vzkříšení mrtvých, že všichni vstanou z mrtvých, jak spravedlní, tak nespravedlní, a budou předvedeni, aby stáli před Bohem, aby byli souzeni podle skutků svých

  A nyní, Alma mu počal tyto věci objasňovati řka: Mnohým je dáno znáti tajemství Boží; nicméně mají přísný příkaz, aby nesdělovali tajemství tato, leda podle té části slova jeho, kterou on poskytuje dětem lidským podle pozornosti a píle, kterou mu věnují.

  10 A tudíž, ten, kdo bude zatvrzovati srdce své, obdrží menší část slova; a tomu, kdo nebude zatvrzovati srdce své, tomu bude dávána větší část, až mu bude dáno znáti tajemství Boží a až je pozná v plnosti.

  11 A ti, kteří budou zatvrzovati srdce své, těm je dávána menší část slova, až nevědí ničeho o tajemstvích jeho; a pak jsou zajati ďáblem a vedeni podle vůle jeho do záhuby. Nyní, to je to, co je míněno oněmi řetězy pekla.

  12 A Amulek jasně promlouval o smrti a o pozvednutí z této smrtelnosti do stavu nesmrtelnosti a o předvedení před stolici Boží, abychom byli souzeni podle skutků svých.

  13 Jestliže jsme tady zatvrdili srdce své, ano, jestliže jsme zatvrdili srdce své proti slovu natolik, že se v nás nenachází, pak bude náš stav hrozný, neboť pak budeme odsouzeni.

  14 Neboť slova naše nás odsoudí, ano, veškeré skutky naše nás odsoudí; nebudeme shledáni bez poskvrny; a myšlenky naše nás také odsoudí; a v tomto hrozném stavu se neodvážíme vzhlédnouti k Bohu svému; a byli bychom raději, kdybychom mohli přikázati skalám a horám, aby na nás padly a ukryly nás před přítomností jeho.

  15 Ale to nemůže býti; my musíme vystoupiti a stanouti před ním v jeho slávě a v jeho síle, a v jeho moci, majestátnosti a panování, a přiznati k věčné hanbě své, že všechny soudy jeho jsou spravedlné; že on je spravedlný ve všech dílech svých a že je milosrdný k dětem lidským a že má veškerou moc spasiti každého člověka, který věří ve jméno jeho a nese ovoce hodné pokání.

  16 A nyní viz, pravím ti, že pak přijde smrt, a to druhá smrt, což je smrt duchovní; pak nastane čas, kdy každý, kdo zemře v hříších svých co do časné smrti, zemře také smrtí duchovní; ano, zemře co do věcí týkajících se spravedlivosti.

  17 Pak nadejde čas, kdy muka jejich budou jako jezero ohně a síry, jehož plamen stoupá vzhůru na věky věků; a pak nastane čas, kdy budou spoutáni k věčnému zničení podle moci a zajetí Satanova, protože on si je podrobil podle vůle své.

  18 Pak, pravím ti, budou, jako by nebylo učiněno žádného vykoupení; neboť nebudou moci býti vykoupeni podle Boží spravedlnosti; a nebudou moci zemříti, neboť již nebude porušitelnosti.

  19 Nyní, stalo se, že když Alma ustal promlouvati tato slova, lid počal ještě více žasnouti;

  20 Ale byl tam jistý Antiona, který byl mezi nimi hlavním vládcem, a ten vystoupil a pravil mu: Co jsi to pravil o tom, že člověk vstane z mrtvých a bude proměněn z tohoto smrtelného stavu do nesmrtelného, takže duše nebude moci nikdy zemříti

  21 Co znamená písmo, jež praví, že Bůh umístil na východě zahrady Eden cherubíny a plamenný meč, aby tam naši první rodiče nevstoupili a nepojedli z ovoce stromu života a nežili na věky? A tak vidíme, že nebylo nikterak možné, aby žili na věky.

  22 Nyní, Alma mu pravil: To jsem se právě chystal vysvětliti. Nyní, vidíme, že Adam padl tím, že pojedl ze zakázaného ovoce, podle slova Božího; a tak vidíme, že pádem jeho se veškeré lidstvo stalo ztraceným a padlým lidem.

  23 A nyní viz, pravím ti, že kdyby bylo možné, aby Adam tenkráte pojedl z ovoce stromu života, nebylo by žádné smrti, a slovo by bylo prázdné a učinilo by z Boha lháře, neboť on pravil: Jestliže pojíš, zajisté zemřeš.

  24 A my vidíme, že smrt přichází na lidstvo, ano, ta smrt, o níž mluvil Amulek, jež je smrtí časnou; nicméně člověku byla dána doba, v níž může činiti pokání; tudíž tento život se stal stavem zkušebním; dobou přípravy na setkání s Bohem; dobou přípravy na onen nekonečný stav, o němž jsme mluvili, jenž nastane po vzkříšení mrtvých.

  25 Nyní, kdyby nebylo plánu vykoupení, který byl ustanoven od založení světa, nemohlo by býti žádného vzkříšení mrtvých; ale byl ustanoven plán vykoupení, který ono vzkříšení mrtvých, o němž bylo promlouváno, uskuteční.

  26 A nyní viz, kdyby bylo možné, aby naši první rodiče mohli jíti a pojísti ze stromu života, byli by na věky bídní, nemajíce žádného přípravného stavu; a tak by byl plán vykoupení zmařen a slovo Boží by bylo prázdné, nemajíc žádného účinku.

  27 Ale viz, tak tomu nebylo; ale lidem bylo určeno, že musejí zemříti; a po smrti musejí přijíti k soudu, vpravdě k témuž soudu, o němž jsme mluvili, který je koncem.

  28 A poté, co Bůh určil, že na člověka přijdou tyto věci, viz, pak viděl, že je žádoucí, aby člověk věděl o věcech, jež jim určil;

  29 Tudíž vyslal anděly, aby s lidmi hovořili, a oni jim dali uzříti ze slávy jeho.

  30 A oni počali od té doby nadále vzývati jméno jeho; tudíž Bůh s lidmi hovořil a obeznámil je s plánem vykoupení, který byl připraven od založení světa; a s tímto je seznamoval podle víry jejich a pokání jejich a podle svatých skutků jejich.

  31 Pročež, dal lidem přikázání, protože oni nejprve přestoupili první přikázání co do věcí, jež jsou časné, a stali se jako bohové, rozeznávajíce dobro od zla, uvedše se do stavu, kdy mohli jednati, neboli byvše uvedeni do stavu, kdy mohli jednati podle své vůle a libosti, ať budou činiti zlo, nebo ať budou činiti dobro –

  32 Tudíž Bůh, seznámiv je s plánem vykoupení, jim dal přikázání, že nemají činiti zlo, jehož potrestáním je druhá smrt, což je smrt věčná co do věcí týkajících se spravedlivosti; neboť nad takovými nemůže míti plán vykoupení žádné moci, neboť skutky spravedlnosti nemohou býti zničeny, podle nejvyšší dobrotivosti Boží.

  33 Ale Bůh volal k lidem ve jménu Syna svého (a toto byl plán vykoupení, který byl ustanoven) řka: Budete-li činiti pokání a nebudete-li zatvrzovati srdce své, pak k vám budu milosrdný, skrze Jednorozeného Syna svého;

  34 Tudíž, každý, kdo činí pokání a nezatvrzuje srdce své, bude míti nárok na milosrdenství skrze Jednorozeného Syna mého, na odpuštění hříchů svých; a tito vejdou v odpočinutí mé.

  35 A každý, kdo bude zatvrzovati srdce své a bude činiti nepravost, vizte, přísahám v hněvu svém, že ten v odpočinutí mé nevejde.

  36 A nyní, bratří moji, vizte, pravím vám, že budete-li zatvrzovati srdce své, nevejdete v odpočinutí Páně; tudíž nepravost vaše ho popouzí, takže sesílá na vás hněv svůj, jako při prvním popuzení, ano, podle slova svého při posledním popuzení, stejně jako při prvním, k věčnému zničení duše vaší; tudíž, podle slova jeho, k poslední smrti, stejně jako k první.

  37 A nyní, bratří moji, vidouce, že známe tyto věci, a ony jsou pravdivé, čiňme pokání a nezatvrzujme srdce své, abychom nepopouzeli Pána Boha svého, aby na nás neuvalil hněv svůj pro tato jeho druhá přikázání, jež nám dal; ale vejděme v odpočinutí Boží, jež je podle slova jeho připraveno.