Zpráva o kázání Arona a Mulokiho a jejich bratří Lamanitům.
Obsaženo v kapitolách 21 až 26 včetně.

Kapitola 21

Aron učí Amalekity o Kristu a o jeho usmíření–Aron a jeho bratří jsou uvězněni v Middoni–Po svém vysvobození učí v synagogách a obracejí mnohé–Lamoni uděluje lidu v zemi Izmael náboženskou svobodu. Kolem roku 90–77 př. Kr.

  Nyní, když se Ammon a jeho bratří na hranicích země Lamanitů rozdělili, vizte, Aron se vydal na cestu do země, kterou Lamanité nazývali Jeruzalém, nazývajíce ji po rodné zemi svých otců; a byla daleko u hranic Mormonu.

  Nyní, Lamanité a Amalekité a lid Amulonův vystavěli veliké město, jež se nazývalo Jeruzalém.

  Nyní, Lamanité sami byli dosti zatvrzelí, ale Amalekité a Amulonité byli ještě zatvrzelejší; proto způsobovali, že Lamanité zatvrzovali srdce své a že zesilovali v zlovolnosti a v ohavnostech svých.

  A stalo se, že Aron přišel do města Jeruzaléma a nejprve počal kázati Amalekitům. A počal jim kázati v jejich synagogách, neboť oni vystavěli synagogy podle řádu Nehorů; neboť mnozí z Amalekitů a Amulonitů byli podle řádu Nehorů.

  Proto, když Aron vstoupil do jedné z jejich synagog, aby kázal lidem, a když k nim promlouval, vizte, tu povstal jeden Amalekita a počal se s ním svářiti řka: O čem to svědčíš? Viděl jsi nějakého anděla? Proč se andělé neukazují nám? Viz, což není tento lid stejně dobrý jako tvůj lid

  Také říkáš, že nebudeme-li činiti pokání, zahyneme. Jak znáš myšlenku a záměr našeho srdce? Jak víš, že máme příčinu činiti pokání? Jak víš, že nejsme spravedlivý lid? Viz, vystavěli jsme svatyně a shromažďujeme se, abychom uctívali Boha. My věříme, že Bůh spasí všechny lidi.

  Nyní mu Aron pravil: Věříš, že přijde Syn Boží, aby vykoupil lidstvo z jeho hříchů

  A onen muž mu pravil: My nevěříme, že něco takového víš. My nevěříme v tyto pošetilé tradice. Nevěříme, že víš o věcech, jež přijdou, ani nevěříme, že tvoji otcové a také že naši otcové věděli o věcech, jež promlouvali o tom, co má přijíti.

  Nyní jim Aron počal odkrývati písma ohledně příchodu Krista a také ohledně vzkříšení mrtvých, a že pro lidstvo nemůže býti žádného vykoupení, leda skrze smrt a utrpení Kristovo a usmíření jeho krví.

  10 A stalo se, že když jim počal tyto věci vysvětlovati, rozhněvali se na něho a počali se mu vysmívati; a nechtěli poslouchati slova, jež promlouval.

  11 Proto když viděl, že nechtějí jeho slova poslouchati, odešel z jejich synagogy a přešel do vesnice, která se nazývala Ani-Anti, a tam nalezl Mulokiho kázajícího jim slovo; a také Ammu a jeho bratří. A svářili se s mnohými o slovo.

  12 A stalo se, že viděli, že lid se bude zatvrzovati srdce své, proto odešli a přešli do země Middoni. A kázali slovo mnohým, a málo jich uvěřilo ve slova, kterým učili.

  13 Nicméně Aron a určitý počet jeho bratří byli jati a uvrženi do vězení a zbytek jich uprchl ze země Middoni do krajin okolo.

  14 A ti, kteří byli uvrženi do vězení, mnoho vytrpěli a byli vysvobozeni rukou Lamoniovou a Ammonovou a byli nasyceni a ošaceni.

  15 A šli opět oznamovati slovo a tak byli poprvé vysvobozeni z vězení; a tak trpěli.

  16 A šli tam, kam je vedl Duch Páně, kážíce slovo Boží v každé synagoze Amalekitů nebo v každém shromáždění Lamanitů, kam byli vpuštěni.

  17 A stalo se, že jim Pán počal žehnati natolik, že přivedli mnohé k poznání pravdy; ano, přesvědčili mnohé o jejich hříších a o tradicích jejich otců, které nebyly správné.

  18 A stalo se, že Ammon a Lamoni se vrátili ze země Middoni do země Izmael, což byla země jejich dědictví.

  19 A král Lamoni nestrpěl, aby mu Ammon sloužil, neboli aby byl jeho služebníkem.

  20 Ale dal v zemi Izmael postaviti synagogy; a dal shromážditi svůj lid neboli lid, který byl pod jeho vládou.

  21 A radoval se z nich a učil je mnoha věcem. A také jim oznámil, že jsou lidem, který je pod ním, a že jsou lidem svobodným, že jsou osvobozeni od útlaku krále, jeho otce; neboť mu jeho otec dovolil, že může vládnouti nad svým lidem, který je v zemi Izmael, a v celé okolní zemi.

  22 A také jim oznámil, že mohou svobodně uctívati Pána, svého Boha, podle svého přání, ať jsou kdekoli, je-li to v zemi, která je pod vládou krále Lamoniho.

  23 A Ammon kázal lidu krále Lamoniho; a stalo se, že je učil všemu o věcech týkajících se spravedlivosti. A nabádal je denně s veškerou pílí; a oni dbali jeho slova a byli horliví v zachovávání přikázání Božích.