Kapitola 34

Amulek svědčí, že slovo k spasení je v Kristu–Nebude-li učiněno usmíření, veškeré lidstvo musí zahynouti–Celý zákon Mojžíšův poukazuje na oběť Syna Božího–Věčný plán vykoupení je založen na víře a pokání–Modlete se o časná a duchovní požehnání–Tento život je dobou k tomu, aby se lidé připravili na setkání s Bohem–Pracujte na svém spasení s bázní před Bohem. Kolem roku 74 př. Kr.

  A nyní, stalo se, že poté, co jim Alma pravil tato slova, usedl na zem a povstal Amulek a počal je poučovati řka:

  Bratří moji, myslím, že je nemožné, abyste byli neznalí věcí, jež byly promlouvány o příchodu Krista, o němž učíme, že je Syn Boží; ano, vím, že jste byli těmto věcem hojně vyučováni před odštěpením se z prostředku nás.

  A jak jste si od milovaného bratra mého přáli, aby vám oznámil, co máte ohledně strastí svých činiti; a něco k vám promlouval, aby připravil mysl vaši; ano, a nabádal vás k víře a k trpělivosti –

  Ano, dokonce abyste měli tolik víry, že dokonce zasadíte slovo do srdce svého, abyste mohli vyzkoušeti dobrotivost jeho.

  A spatřili jsme, že velikou otázkou v mysli vaší je, zda ono slovo je v Synu Božím, anebo zda nebude žádného Krista.

  A také jste viděli, že bratr můj vám dokázal mnohokráte, že slovo k spasení je v Kristu.

  Bratr můj se odvolával na slova Zenosova, že vykoupení přijde skrze Syna Božího, a také na slova Zenokova; a také se odvolával na Mojžíše, aby dokázal, že tyto věci jsou pravdivé.

  A nyní vizte, dosvědčím vám sám za sebe, že tyto věci jsou pravdivé. Vizte, pravím vám, že já vím, že Kristus přijde mezi děti lidské, aby na sebe vzal přestupky lidu svého, a že usmíří hříchy světa; neboť Pán Bůh tak pravil.

  Neboť je nezbytné, aby bylo učiněno usmíření; neboť podle velikého plánu Věčného Boha musí býti učiněno usmíření, nebo jinak musí veškeré lidstvo nevyhnutelně zahynouti; ano, všichni jsou zatvrzelí; ano, všichni jsou padlí a ztracení a museli by zahynouti, kdyby nebylo usmíření, které musí nezbytně býti učiněno.

  10 Neboť je nezbytné, aby byla veliká a poslední oběť; ano, nikoli oběť člověka ani zvířete ani žádného ptáka; neboť to nebude oběť lidská; ale musí to býti oběť nekonečná a věčná.

  11 Nyní, není člověka, který by mohl obětovati svou vlastní krev, která by usmířila hříchy druhého. Nyní, když člověk zavraždí, vizte, vezme zákon náš, který je spravedlný, život bratru jeho? Pravím vám, nikoli.

  12 Ale zákon požaduje život toho, kdo zavraždil; tudíž nemůže býti nic menšího než nekonečné usmíření, co by postačilo pro hříchy světa.

  13 Tudíž je nezbytné, aby byla veliká a poslední oběť, a pak nastane, neboli je žádoucí, aby nastal, konec prolévání krve; pak bude zákon Mojžíšův naplněn; ano, celý bude naplněn, každá literka i čárka, a žádná nepomine.

  14 A vizte, toto je celý význam zákona, každý bod ukazuje k oné veliké a poslední oběti; a onou velikou a poslední obětí bude Syn Boží, ano, nekonečnou a věčnou.

  15 A tak on přinese spasení všem těm, kteří uvěří ve jméno jeho; a toto je smyslem této poslední oběti, aby uskutečnila nitro milosrdenství, což přemáhá spravedlnost a uskutečňuje pro lidi prostředek, aby mohli míti víru ku pokání.

  16 A tak může milosrdenství uspokojiti požadavky spravedlnosti a obklopuje je náručí bezpečí, zatímco ten, kdo neuplatňuje víru ku pokání, je vystaven celému zákonu požadavků spravedlnosti; tudíž pouze pro toho, kdo má víru ku pokání, se uskuteční veliký a věčný plán vykoupení.

  17 Tudíž kéž vám Bůh dá, bratří moji, abyste mohli začíti uplatňovati víru svoji ku pokání, abyste počali vzývati svaté jméno jeho, aby k vám byl milosrdný;

  18 Ano, volejte k němu o milosrdenství; neboť on je mocný, aby spasil.

  19 Ano, pokořte se a pokračujte v modlitbě k němu.

  20 Volejte k němu, když jste na polích svých, ano, za všechna stáda svá.

  21 Volejte k němu v domě svém, ano, za celý dům svůj, jak ráno, tak v poledne i večer.

  22 Ano, volejte k němu proti moci nepřátel svých.

  23 Ano, volejte k němu proti ďáblovi, který je nepřítelem vší spravedlivosti.

  24 Volejte k němu za úrodu na polích svých, aby vám byla prospěšná.

  25 Volejte za stáda polí svých, aby se rozrůstala.

  26 Ale to není vše; musíte vylíti duši svou v komůrce své a na tajných místech svých a v pustině své.

  27 Ano, a když k Pánu nevoláte, nechť je srdce vaše plné, pohnuté neustále k modlitbě k němu za blaho vaše a také za blaho těch, kteří jsou kolem vás.

  28 A nyní vizte, milovaní bratří moji, pravím vám, nedomnívejte se, že to je vše; neboť jestliže poté, co učiníte všechny věci tyto, budete odmítati potřebné a nahé a nebudete navštěvovati nemocné a soužené a nebudete udíleti ze jmění svého, máte-li, těm, kteří toho mají zapotřebí – pravím vám, nebudete-li činiti některou z těchto věcí, vizte, modlitba vaše je marná a nic vám neprospěje a vy jste jako pokrytci, kteří zapírají víru.

  29 Tudíž, nepamatujete-li na to, abyste měli pravou lásku, jste jako struska, kterou taviči vyvrhují (protože nemá ceny) a je pošlapána nohama lidí.

  30 A nyní, bratří moji, přál bych si, abyste poté, co jste obdrželi tak mnohá svědectví, vidouce, že svatá písma svědčí o těchto věcech, vyšli a nesli ovoce ku pokání.

  31 Ano, chtěl bych, abyste vyšli a nezatvrzovali již déle srdce své; neboť vizte, nyní je doba a aden spasení vašeho; a tudíž, budete-li činiti pokání a nebudete-li zatvrzovati srdce své, veliký plán vykoupení se pro vás bude ihned uskutečňovati.

  32 Neboť vizte, tento život je dobou na to, aby se lidé připravili na setkání s Bohem; ano, vizte, den tohoto života je dnem na to, aby lidé vykonávali práce své.

  33 A nyní, jak jsem vám pravil dříve, protože se vám dostalo tolika svědectví, tudíž, prosím vás, abyste neodkládali den pokání svého až na konec; neboť po tomto dnu života, který nám je dán, abychom se připravili na věčnost, vizte, nevyužijeme-li řádně času svého, zatímco jsme v tomto životě, pak přijde noc temnoty, kdy nemůže býti žádná práce vykonána.

  34 Nebudete moci říci, až budete uvedeni do onoho strašného stavu: Budu činiti pokání, vrátím se k Bohu svému. Nikoli, to nebudete moci říci; neboť tentýž duch, který ovládá tělo vaše v době, kdy odcházíte z tohoto života, tentýž duch bude míti moc ovládati tělo vaše na onom věčném světě.

  35 Neboť vizte, jestliže odkládáte den pokání svého až do smrti, vizte, stáváte se poddanými duchu ďáblovu a on si vás zpečetí za své; tudíž Duch Páně se od vás vzdálí a nebude míti ve vás místa a ďábel bude míti nad vámi veškerou moc; a toto je konečný stav zlovolných.

  36 A toto vím, protože Pán pravil, že nepřebývá v nesvatých chrámech, ale v srdci spravedlivých přebývá; ano, a také pravil, že spravedliví usednou v království jeho a již více nevyjdou; ale šat jejich bude vybělen krví Beránkovou.

  37 A nyní, milovaní bratří moji, přeji si, abyste si tyto věci zapamatovali a abyste pracovali na spasení svém s bázní před Bohem a abyste již více nepopírali příchod Krista;

  38 Abyste již více nebojovali proti Duchu Svatému, ale abyste ho přijali a vzali na sebe jméno Kristovo; abyste se pokořili až do prachu a uctívali Boha, ať jste na jakémkoli místě, v duchu a v pravdě; a abyste denně žili v díkůvzdání za mnohá milosrdenství a požehnání, která vám udílí.

  39 Ano, a také vás nabádám, bratří moji, abyste neustále dbali na modlitbu, abyste nebyli svedeni pokušeními ďáblovými, aby vás nepřemohl, abyste se posledního dne nestali jeho poddanými; neboť vizte, on vás neodmění ničím dobrým.

  40 A nyní, milovaní bratří moji, chtěl bych vás nabádati, abyste měli trpělivost a abyste snášeli všeliké strasti; abyste nespílali těm, kteří vás vypuzují pro nesmírnou chudobu vaši, abyste se nestali hříšníky jako oni;

  41 Ale abyste měli trpělivost a snášeli ony strasti s pevnou nadějí, že si jednoho dne odpočinete od všech strastí svých.