Přikázání Almova jeho synu Koriantonovi.
Obsaženo v kapitolách 39 až 42 včetně.

Kapitola 39

Pohlavní hřích je ohavností–Koriantonovy hříchy bránily Zoramitům přijmouti slovo–Kristovo vykoupení působí zpětně při spasení věrných, kteří mu předcházeli. Kolem roku 74 př. Kr.

  A nyní, synu můj, mám něco více, co bych ti chtěl říci nežli to, co jsem pravil tvému bratrovi; neboť viz, což jsi nepozoroval stálost svého bratra, jeho věrnost a jeho píli při zachovávání přikázání Božích? Viz, což ti nedal dobrý příklad

  Neboť ty jsi mezi lidem Zoramitů nedbal mých slov tolik, jako tvůj bratr. Nyní, toto je to, co mám proti tobě; ty jsi dospěl k vychloubání se silou svou a moudrostí svou.

  A to není vše, synu můj. Ty jsi učinil to, co mne zarmoutilo; neboť jsi opustil službu a šel jsi do země Siron za hranici s Lamanity za nevěstkou Isabel.

  Ano, ona uloupila srdce mnohých; ale to nebylo žádnou omluvou pro tebe, synu můj. Ty sis měl hleděti služby, která ti byla svěřena.

  Což nevíš, synu můj, že tyto věci jsou ohavností v očích Páně; ano, ohavnější nade všechny hříchy kromě prolití nevinné krve nebo zapření Ducha Svatého

  Neboť viz, jestliže zapřeš Ducha Svatého, když již v tobě jednou měl místa, a víš, že ho zapíráš, viz, to je hřích, který je neprominutelný; ano, a kdokoli vraždí proti světlu a poznání Božímu, pro toho není snadné získati odpuštění; ano, pravím ti, synu můj, že pro toho není snadné získati odpuštění.

  A nyní, synu můj, kéž by Bůh byl dal, abys nebyl vinen tak velikým zločinem. Nezabýval bych se tvými zločiny a nedrásal tvou duši, kdyby to nebylo pro tvé dobro.

  Ale viz, před Bohem nemůžeš ukrýti své zločiny; a nebudeš-li činiti pokání, budou státi jako svědectví proti tobě posledního dne.

  Nyní, synu můj, chtěl bych, abys činil pokání a abys zanechal hříchů svých a abys již nechodil za žádostmi očí svých, ale aby ses zapřel ve všech těchto věcech; neboť neučiníš-li tak, nemůžeš na žádný způsob zděditi království Boží. Ó, pamatuj a vezmi si to k srdci a zapři se v těchto věcech.

  10 A přikazuji ti, aby sis vzal k srdci, že se budeš ve svém počínání raditi se svými staršími bratry; neboť viz, ty jsi mladý a máš zapotřebí, aby se o tebe tvoji bratři starali. A dbej jejich rad.

  11 Nestrp, aby tě svedlo něco marného nebo pošetilého; nestrp, aby ďábel opět svedl srdce tvé k oněm zlovolným nevěstkám. Viz, ó synu můj, jak velikou nepravost jsi přivodil na Zoramity; neboť když viděli tvé chování, nechtěli věřiti slovům mým.

  12 A nyní, Duch Páně mi praví: Přikaž dětem svým, aby činily dobro, aby nesvedly srdce mnoha lidí ke zkáze; tudíž ti přikazuji, synu můj, v bázni Boží, aby ses zdržel svých nepravostí;

  13 Aby ses obracel k Pánu celou svou myslí, mocí a silou; abys již nesváděl srdce dalších k tomu, aby činili zlovolně; ale raději aby ses k nim vrátil a aby ses přiznal k svým chybám a k tomu zlu, které jsi učinil.

  14 Neusiluj o bohatství ani o marné věci tohoto světa; neboť viz, nemůžeš si je vzíti s sebou.

  15 A nyní, synu můj, chtěl bych ti říci něco o příchodu Krista. Viz, pravím ti, je to ten, který zajisté přijde, aby sňal hříchy světa; ano, přijde, aby lidu svému oznámil radostné zvěsti spasení.

  16 A nyní, synu můj, toto byla ona služba, k níž jsi byl povolán, oznamovati tyto radostné zvěsti tomuto lidu, abys připravil mysl jejich; neboli spíše, aby k nim mohlo přijíti spasení, aby mohli připraviti mysl svých dětí, aby slyšely slovo v době příchodu jeho.

  17 A nyní, upokojím poněkud mysl tvoji v této věci. Viz, podivuješ se, proč tyto věci mají býti známy tak dlouho dopředu. Viz, pravím ti, což není duše v této době Bohu stejně drahá, jako bude duše v době příchodu jeho

  18 Což není stejně nutné, aby byl plán vykoupení oznámen tomuto lidu jakož i jeho dětem

  19 Což není pro Pána v této době stejně snadné, aby poslal anděla svého, aby hlásal tyto radostné zvěsti nám, stejně jako našim dětem, nebo jako po době příchodu svého