Kniha Almova syna Almy

Kapitola 55

Moroni odmítá vyměniti zajatce – Lamanitské stráže jsou svedeny, aby se opily, a nefitští zajatci jsou vysvobozeni – Město Gid je získáno bez krveprolití. Kolem roku 63–62 př. Kr.

1 Nyní, stalo se, že když Moroni obdržel tento list, rozhněval se ještě více, protože věděl, že Ammoron má dokonalé povědomí o svém apodvodu; ano, věděl, že Ammoron ví, že to nebyla spravedlná věc, která ho přiměla, aby vedl válku proti lidu Nefiovu.

2 A pravil: Vizte, nevyměním zajatce s Ammoronem, ledaže upustí od svého záměru, jak jsem uvedl ve svém listě; neboť mu nedopřeji, aby měl jakkoli více moci nežli tu, kterou má.

3 Vizte, znám místo, kde Lamanité střeží mé lidi, které zajali; a jelikož mi Ammoron nedopřál toho, čeho žádám ve svém listu, vizte, naložím s ním podle svých slov; ano, budu mezi nimi rozsévati smrt, dokud nebudou prositi o mír.

4 A nyní, stalo se, že když Moroni pravil tato slova, dal, aby se hledalo mezi jeho muži, aby snad mezi nimi mohl nalézti muže, který je potomkem Lamanovým.

5 A stalo se, že jednoho nalezli, a jmenoval se Laman; a byl to ajeden ze služebníků krále, kterého zavraždil Amalikiáš.

6 Nyní, Moroni dal, aby Laman a malý počet jeho mužů šel ke strážím, které byly nad Nefity.

7 Nyní, Nefité byli střeženi ve městě Gid; tudíž Moroni určil Lamana a dal, aby malý počet mužů šel s ním.

8 A když nastal večer, Laman šel ke strážím, které byly nad Nefity, a vizte, viděli ho přicházeti a volali na něho; ale on jim praví: Nebojte se; vizte, já jsem Lamanita. Vizte, unikli jsme Nefitům a oni spí; a vizte, vzali jsme si z jejich vína a přinesli jsme ho s sebou.

9 Nyní, když Lamanité slyšeli tato slova, přijali ho s radostí; a pravili mu: Dejte nám z vašeho vína, abychom se mohli napíti; jsme rádi, že jste takto vzali víno s sebou, neboť jsme znaveni.

10 Ale Laman jim pravil: Ponechme si z našeho vína, až půjdeme bojovati proti Nefitům. Ale tato slova jenom zvětšila jejich touhu popíti z vína.

11 Neboť pravili: Jsme znaveni, tudíž vezměme si z vína a zanedlouho dostaneme víno ze svého přídělu a to nás posílí, až půjdeme proti Nefitům.

12 A Laman jim pravil: Můžete činiti podle přání svého.

13 A stalo se, že si brali z vína nevázaně; a bylo lahodné jejich chuti, tudíž brali si z něho nevázaněji; a bylo silné, byvši připraveno ve své síle.

14 A stalo se, že pili a byli veselí a zanedlouho byli všichni opilí.

15 A nyní, když Laman a jeho muži viděli, že jsou všichni opilí a v hlubokém spánku, vrátili se k Moronimu a pověděli mu vše, co se přihodilo.

16 A nyní, toto bylo podle plánu Moroniova. A Moroni vybavil své muže válečnými zbraněmi; a šel do města Gid, zatímco Lamanité byli v hlubokém spánku a opilí, a vhodil zajatcům válečné zbraně, tolik, že všichni byli ozbrojeni;

17 Ano, dokonce i jejich ženám a všem jejich dětem, tolika, kolik jich bylo schopno zacházeti s válečnou zbraní, když Moroni ozbrojoval všechny zajatce; a toto vše bylo učiněno za hlubokého ticha.

18 Ale kdyby Lamanity probudili, vizte, byli opilí a Nefité by je mohli zabíti.

19 Ale vizte, to nebylo přání Moroniovo; neliboval si ve vraždění nebo akrveprolévání, ale radoval se ze záchrany svého lidu před zkázou; a z této příčiny, aby na sebe nepřivodil nespravedlnost, nechtěl napadnouti Lamanity a zničiti je v jejich opilosti.

20 Ale dosáhl svého přání; neboť ozbrojil ony zajatce Nefitů, kteří byli za zdí města, a dal jim moc získati vlastnictví oněch částí, které byly za zdmi.

21 A pak dal, aby muži, kteří byli s ním, od nich poodešli a aby obklíčili vojska Lamanitů.

22 Nyní vizte, to bylo učiněno v noci, takže když se Lamanité ráno probudili, spatřili, že zvenku jsou obklíčeni Nefity a že uvnitř jsou jejich zajatci ozbrojení.

23 A tak viděli, že Nefité mají nad nimi moc; a za těchto okolností shledali, že není vhodné, aby s Nefity bojovali; tudíž si jejich hlavní velitelé vyžádali jejich válečné zbraně a přinesli je a vrhli je k nohám Nefitů prosíce o milosrdenství.

24 Nyní vizte, to bylo přání Moroniovo. Jal je coby válečné zajatce a získal vlastnictví města a dal, aby všichni zajatci, kteří byli Nefité, byli osvobozeni; a ti se připojili k vojsku Moroniovu a byli jeho vojsku velikou posilou.

25 A stalo se, že dal, aby Lamanité, které zajal, počali apracovati na posilování opevnění okolo města Gid.

26 A stalo se, že když podle přání svého opevnil město Gid, dal, aby jeho zajatci byli odvedeni do města Hojnosti; a také toto město střežil s nesmírně silným vojskem.

27 A stalo se, že i přes všechny úklady Lamanitů si udrželi a uchránili všechny zajatce, které jali, a uhájili si i všechno území a převahu, kterou znovunabyli.

28 A stalo se, že Nefité počali opět vítěziti a nabývati zpět svých práv a výsad.

29 Mnohokráte se je Lamanité pokusili v noci obklíčiti, ale při těchto pokusech přišli o mnoho zajatců.

30 A mnohokráte se pokusili podati Nefitům ze svého vína, aby je mohli zničiti jedem nebo opilostí.

31 Ale vizte, Nefité nebyli pomalí v tom, aby se arozpomněli na Pána, svého Boha, v této své době strasti. Nemohli býti chyceni do jejich pastí; ano, odmítali požíti z jejich vína, dokud nepodali nejdříve některým lamanitským zajatcům.

32 A tak se měli na pozoru, aby mezi nimi nebylo podáno žádného jedu; neboť kdyby jejich víno otrávilo Lamanitu, otrávilo by i Nefitu; a tak zkoušeli všechny jejich nápoje.

33 A nyní, stalo se, že bylo nezbytné, aby Moroni učinil přípravy k tomu, aby zaútočil na město Morianton; neboť vizte, Lamanité svou prací město Morianton opevnili, až se stalo převelikou pevností.

34 A neustále do onoho města přiváděli nové síly, a také přinášeli nové zásoby potravin.

35 A tak skončil dvacátý a devátý rok vlády soudců nad lidem Nefiovým.