Kniha Almova syna Almy

Slova, jež Alma, vysoký kněz podle svatého řádu Božího, promlouval k lidu v jejich městech a vesnicích po celé zemi.

Obsaženo v kapitole 5.

Kapitola 5

Aby lidé dosáhli spasení, musejí činiti pokání a zachovávati přikázání, býti znovuzrozeni, očistiti svůj šat skrze krev Kristovu, býti pokorní a odložiti pýchu a závist a konati díla spravedlivosti – Dobrý Pastýř svolává svůj lid – Ti, kteří konají zlá díla, jsou dětmi ďáblovými – Alma svědčí o pravdivosti své nauky a přikazuje lidem, aby činili pokání – Jména spravedlivých budou zapsána v knize života. Kolem roku 83 př. Kr.

1 Nyní, stalo se, že Alma počal apromlouvati k lidu slovo bBoží, nejprve v zemi Zarahemla a odtud po celé zemi.

2 A toto jsou slova, jež promlouval k lidu v církvi, jež byla zřízena ve městě Zarahemla, podle jeho vlastního záznamu, řka:

3 Já, Alma, byv avysvěcen otcem svým Almou, abych byl bvysokým knězem nad církví Boží, neboť on měl moc a cpravomoc od Boha činiti tyto věci, vizte, pravím vám, že počal zřizovati církev v dzemi, jež byla na hranicích Nefi; ano, v zemi, jež byla nazývána zemí Mormon; ano, a křtil bratří své ve vodách Mormonu.

4 A vizte, pravím vám, milosrdenstvím a mocí Boží byli avysvobozeni z rukou lidu krále Noéma.

5 A vizte, poté byli v pustině uvedeni do aporoby rukou Lamanitů; ano, pravím vám, byli v zajetí a Pán je opět vysvobodil z bporoby mocí svého slova; a my jsme byli přivedeni do této země a také zde jsme počali zřizovati církev Boží, po celé této zemi.

6 A nyní vizte, pravím vám, bratří moji, vám, kteří náležíte k této církvi, uchovali jste si dostatečně v paměti zajetí otců svých? Ano, a uchovali jste si dostatečně v paměti milosrdenství jeho a shovívavost jeho s nimi? A nadto, uchovali jste si dostatečně v paměti, že on vysvobodil duše jejich z pekla?

7 Vizte, on proměnil srdce jejich; ano, probudil je z hlubokého spánku a oni se probudili k Bohu. Vizte, byli uprostřed temnoty; nicméně duše jejich byly osvíceny světlem věčného slova; ano, byli obvinuti apouty smrti a břetězy pekla a očekávalo je věčné zničení.

8 A nyní, ptám se vás, bratří moji, byli zničeni? Vizte, pravím vám, nikoli, nebyli.

9 A opět se ptám, byla ona pouta smrti přetržena a ony řetězy pekla, jež je obvinovaly, byly uvolněny? Pravím vám, ano, byly uvolněny a duše jejich se rozepjala a oni opěvovali vykupující lásku. A pravím vám, že jsou spaseni.

10 A nyní, ptám se vás, za jakých podmínek jsou aspaseni? Ano, jaký měli důvod doufati ve spasení? Co je příčinou toho, že jsou uvolněni z pout smrti, ano, a také z řetězů pekla?

11 Vizte, já vám to mohu říci – cožpak otec můj Alma nevěřil ve slova, jež byla promlouvána ústy aAbinadiovými? A nebyl snad ten svatým prorokem? Cožpak nepromlouval slova Boží a cožpak jim otec můj Alma nevěřil?

12 A podle víry jeho byla v srdci jeho způsobena mocná aproměna. Vizte, pravím vám, že toto vše je pravda.

13 A vizte, on akázal slovo vašim otcům, a v jejich srdci byla také způsobena mocná změna, a oni se pokořili a vložili svou bdůvěru v pravého a cživého Boha. A vizte, byli věrní do dkonce; tudíž byli spaseni.

14 A nyní vizte, ptám se vás, bratří moji v církvi, jste duchovně azrozeni z Boha? Přijali jste obraz jeho do své tváře? Prožili jste tuto mocnou bzměnu v srdci svém?

15 Prokazujete víru ve vykoupení tím, kdo vás astvořil? Hledíte vpřed okem víry a pohlížíte na toto smrtelné tělo jako na pozvednuté do nesmrtelnosti a na tuto porušitelnost jako na bpozvednutou do neporušitelnosti, abyste stanuli před Bohem a byli csouzeni podle skutků, jež byly vykonány ve smrtelném těle?

16 Pravím vám, můžete si představiti, že slyšíte hlas Páně pravící vám v onen den: Pojďte ke mně, vy apožehnaní, neboť vizte, díla vaše byla díly spravedlivosti na tváři země?

17 Nebo si představujete, že budete moci v onen den Pánu lháti a budete moci aříci – Pane, díla naše byla spravedlivými díly na tváři země – a že on vás spasí?

18 Nebo jinak, můžete si představiti sami sebe přivedené před soudní dvůr Boží s duší svou naplněnou vinou a výčitkami svědomí, majíce vzpomínku na veškerou svou vinu, ano, dokonalou avzpomínku na veškerou svou zlovolnost, ano, vzpomínku na to, že jste se vzpírali přikázáním Božím?

19 Pravím vám, můžete onoho dne vzhlédnouti k Bohu s čistým srdcem a s čistýma rukama? Pravím vám, můžete vzhlédnouti, majíce aobraz Boha vyryt v tváři své?

20 Pravím vám, můžete si mysleti, že budete spaseni, když jste dovolili, abyste se stali apoddanými ďábla?

21 Pravím vám, onoho dne poznáte, že nemůžete býti aspaseni; neboť žádný člověk nemůže býti spasen, ledaže bšat jeho je omyt doběla; ano, šat jeho musí býti cčištěn, dokud není očištěn od veškeré poskvrny, krví toho, o němž promlouvali naši otcové, který přijde, aby vykoupil lid svůj z hříchů jeho.

22 A nyní, ptám se vás, bratří moji, jak se bude kterýkoli z vás cítiti, jestliže stanete před stolicí Boží, majíce šat svůj poskvrněný akrví a všelikou bšpinavostí? Vizte, čím proti vám budou tyto věci svědčiti?

23 Vizte, nebudou snad asvědčiti, že jste vražedníky, ano, a také že jste vinni všelikou zlovolností?

24 Vizte, bratří moji, domníváte se, že někdo takový může míti místo, na které by usedl v království Božím s aAbrahamem, s Izákem a s Jákobem a také se všemi svatými proroky, jejichž šat je očištěn a je bez poskvrny, čistý a bílý?

25 Pravím vám, nikoli; ledaže učiníte z našeho Stvořitele lháře od počátku neboli ledaže se domníváte, že je od počátku lhářem, nemůžete se domnívati, že takoví mohou míti místa v království nebeském; ale budou vyvrženi, neboť jsou adětmi království ďáblova.

26 A nyní vizte, pravím vám, bratří moji, jestliže jste zakusili aproměnu srdce a jestliže se vám chtělo zpívati bpíseň vykupitelské lásky, chtěl bych se zeptati, ccítíte se tak nyní?

27 Kráčeli jste, uchovávajíce se abez úhony před Bohem? Mohli byste sami sobě říci, kdybyste v tuto dobu byli povoláni k smrti, že jste byli dostatečně bpokorní? Že šat váš byl očištěn a vybělen krví Krista, který přijde, aby cvykoupil lid svůj z hříchů jeho?

28 Vizte, odložili jste apýchu? Pravím vám, jestliže ne, pak nejste připraveni setkati se s Bohem. Vizte, musíte se připraviti rychle; neboť království nebeské bude brzy na dosah, a takový člověk nemá věčný život.

29 Vizte, pravím, je mezi vámi někdo, kdo neodložil azávist? Pravím vám, že takový člověk není připraven; a chtěl bych, aby se připravil rychle, neboť ta hodina je skoro na dosah a on neví, kdy nadejde čas; neboť takový člověk není shledán nevinným.

30 A opět, pravím vám, je mezi vámi někdo, kdo se avysmívá bratru svému nebo na něj kupí pronásledování?

31 Běda takovému, neboť není připraven, a na dosah je čas, kdy bude museti činiti pokání, jinak nemůže býti spasen!

32 Ano, a běda vám všem ačinitelům nepravosti; čiňte pokání, čiňte pokání, neboť Pán Bůh to pravil!

33 Vizte, on nabízí pozvání avšem lidem, neboť brámě milosrdenství je k nim vztaženo a on praví: Čiňte pokání a já vás přijmu.

34 Ano, on praví: aPojďte ke mně a pojíte z bovoce stromu života; ano, budete cvolně jísti a píti z dchleba a z vod života;

35 Ano, pojďte ke mně a přinášejte díla spravedlivosti a nebudete poraženi a do ohně uvrženi –

36 Neboť vizte, je na dosah čas, kdy každý, kdo anepřináší dobré ovoce, neboli každý, kdo nečiní díla spravedlivosti, bude míti příčinu naříkati a truchliti.

37 Ó vy, činitelé nepravosti; vy, kteří jste nadutí v amarných věcech světa, vy, kteří jste vyznali, že jste poznali cesty spravedlivosti, nicméně jste sešli bz cesty jako covce nemající pastýře, přestože vás pastýř dvolal a stále vás volá, ale vy nechcete ehlas jeho poslouchati!

38 Vizte, pravím vám, že vás volá dobrý apastýř; ano, a svým vlastním jménem vás nazývá, jež je jméno Kristovo; a nebudete-li bposlouchati hlas cdobrého pastýře, djména, jímž jste nazýváni, vizte, nejste ovcemi dobrého pastýře.

39 A nyní, nejste-li ovcemi dobrého pastýře, z jakého astáda jste? Vizte, pravím vám, že bďábel je pastýř váš a vy jste z jeho stáda; a nyní, kdo to může popříti? Vizte, pravím vám, kdo to popírá, je clhářem a ddítětem ďáblovým.

40 Neboť vám pravím, že vše, co je adobré, pochází od Boha, a vše, co je zlé, pochází od ďábla.

41 Tudíž, přináší-li člověk adobré skutky, poslouchá hlasu dobrého pastýře a následuje ho; ale kdo přináší skutky zlé, ten se stává bdítětem ďáblovým, neboť poslouchá hlasu jeho a následuje ho.

42 A kdo tak činí, musí obdržeti amzdu svou od něj; tudíž jako bmzdu svou obdrží csmrt, co do věcí týkajících se spravedlivosti, jsa mrtev pro všechna dobrá díla.

43 A nyní, bratří moji, chtěl bych, abyste mne vyslechli, neboť mluvím ze všech sil duše své; neboť vizte, promlouval jsem k vám jasně, abyste nemohli chybovati, neboli promlouval jsem podle přikázání Božích.

44 Neboť jsem povolán, abych takto mluvil, podle asvatého řádu Božího, jenž je v Kristu Ježíši; ano, je mi přikázáno, abych stál a dosvědčil tomuto lidu věci, jež promlouvali otcové naši o tom, co přijde.

45 A to není vše. Nedomníváte se, že avím o těchto věcech sám od sebe? Vizte, svědčím vám, že vím, že tyto věci, o nichž jsem mluvil, jsou pravdivé. A jak myslíte, že vím o jistotě jejich?

46 Vizte, pravím vám, že mi byly aoznámeny Svatým Duchem Božím. Vizte, po mnoho dnů jsem se bpostil a modlil, abych mohl poznati tyto věci sám za sebe. A nyní opravdu vím sám za sebe, že jsou pravdivé; neboť Pán Bůh mi je projevil svým Svatým Duchem; a toto je duch czjevení, který je ve mně.

47 A nadto, pravím vám, že mi takto bylo zjeveno, že slova, jež promlouvali otcové naši, jsou pravdivá, a to podle ducha proroctví, jenž je ve mně a jenž je také projevem Ducha Božího.

48 Pravím vám, že vím sám za sebe, že vše, co vám povím o tom, co přijde, je pravdivé; a pravím vám, že vím, že přijde Ježíš Kristus, ano, Syn, Jednorozený Otcův, pln milosti a milosrdenství a pravdy. A vizte, to je ten, kdo přijde, aby sňal hříchy světa, ano, hříchy každého člověka, který neochvějně věří ve jméno jeho.

49 A nyní, pravím vám, že toto je ařád, podle něhož jsem povolán, ano, abych kázal milovaným bratřím svým, ano, a každému, kdo v zemi přebývá; ano, abych kázal všem, jak starým, tak mladým, jak porobeným, tak svobodným; ano, pravím vám, letitým a také těm středního věku i dorůstajícímu pokolení; ano, abych k nim volal, že musejí činiti pokání a býti bznovuzrozeni.

50 Ano, tak praví Duch: Čiňte pokání, všechny končiny země, neboť království nebeské bude brzy na dosah; ano, Syn Boží přijde v aslávě své, ve své moci, majestátnosti, síle a panování. Ano, milovaní bratří moji, pravím vám, že Duch praví: Vizte, sláva bKrále veškeré země; a také Krále nebe velmi brzy zazáří mezi všemi dětmi lidskými.

51 A Duch mi také praví, ano, volá ke mně mocným hlasem řka: Jdi a pověz lidu tomuto – čiňte pokání, neboť nebudete-li činiti pokání, nemůžete nikterak zděditi království anebeské.

52 A opět, pravím vám, Duch praví: Vizte, asekera je přiložena ke kořeni stromu; tudíž každý strom, který nenese dobré ovoce, bude bporažen a uvržen do ohně, ano, do ohně, který nemůže býti stráven, dokonce ohně neuhasitelného. Vizte a pamatujte, Svatý to pravil.

53 A nyní, milovaní bratří moji, pravím vám, můžete odporovati těmto slovům; ano, můžete tyto věci odkládati stranou a apošlapávati Svatého nohama; ano, můžete býti nadutí v bpýše srdce svého; ano, budete nadále neustále nositi cdrahocenný oděv a ulpívati srdcem svým na marných věcech světa, na dbohatství svém?

54 Ano, budete se neustále domnívati, že jste lepší nežli druzí; ano, budete neustále pronásledovati bratří své, kteří se pokořují a kráčejí podle svatého řádu Božího, jímž byli přivedeni do církve této, byvše aposvěceni Svatým Duchem, a přinášejí skutky, jež jsou hodné ku pokání –

55 Ano, budete se neustále obraceti zády k achudým a k potřebným a odpírati jim jmění své?

56 A konečně, vy všichni, kteří budete setrvávati ve zlovolnosti své, pravím vám, že to jste vy, kteří budete poraženi a uvrženi do ohně, ledaže budete rychle činiti pokání.

57 A nyní, pravím vám, vám všem, kteří si přejete následovati hlas adobrého pastýře, vyjděte od zlovolných a boddělte se a nedotýkejte se nečistých věcí jejich; a vizte, jména jejich budou cvymazána, aby jména zlovolných nebyla počítána mezi jména spravedlivých, aby se mohlo naplniti slovo Boží, jež praví: Jména zlovolných nebudou smíšena se jmény lidu mého;

58 Neboť jména spravedlivých budou zapsána v aknize života, a těm udělím dědictví na pravici své. A nyní, bratří moji, máte proti tomuto co říci? Pravím vám, nezáleží na tom, zda proti tomu mluvíte, neboť slovo Boží se musí naplniti.

59 Neboť je mezi vámi nějaký pastýř, mající mnoho ovcí, a nehlídá je, aby nepřišli vlci a nepožrali stádo jeho? A hle, když se do stáda dostane vlk, cožpak ho nevyžene ven? Ano, a nakonec, může-li, ho zničí.

60 A nyní, pravím vám, že vás volá dobrý pastýř; a budete-li hlas jeho poslouchati, přivede vás do stáda svého a budete ovcemi jeho; a přikazuje vám, abyste nestrpěli, aby se mezi vás dostal dravý vlk, abyste nebyli zničeni.

61 A nyní já, Alma, přikazuji vám řečí atoho, jenž přikazuje mně, abyste pečlivě zachovávali slova, jež jsem k vám promlouval.

62 Promlouvám cestou příkazu k vám, kteří náležíte k církvi; a k těm, kteří k církvi nenáležejí, promlouvám cestou vyzvání řka: Pojďte a buďte pokřtěni ku pokání, abyste také vy mohli pojísti z ovoce astromu života.