Kapitola 13

Eter promlouvá o Novém Jeruzalémě, který v Americe zbuduje símě Jozefovo–Prorokuje, je vyvržen, píše jareditské dějiny a předpovídá zničení Jareditů–Po celé zemi zuří válka.

  A nyní já, Moroni, pokračuji, abych dokončil svůj záznam o zničení lidu, o kterém píši.

  Neboť vizte, oni zavrhli všechna slova Eterova; neboť vpravdě jim řekl o všech věcech od počátku člověka; a že poté, co s tváře této země ustoupily vody, stala se zemí vyvolenou nade všechny jiné země, vyvolenou zemí Páně; pročež Pán si přeje, aby mu všichni lidé, kteří přebývají na její tváři, sloužili;

  A že je místem Nového Jeruzaléma, který sestoupí s nebe, a svaté svatyně Páně.

  Vizte, Eter viděl dny Kristovy a promlouval o Novém Jeruzalémě v této zemi.

  A také promlouval o domu Izraele a o Jeruzalémě, odkud přijde Lehi – poté, co bude zničen, bude opět zbudován, svaté město pro Pána; pročež, to nemohl býti nový Jeruzalém, neboť byl již v dávné době; ale bude opět zbudován a stane se svatým městem Páně; a bude zbudován domu Izraele –

  A že Nový Jeruzalém bude zbudován v této zemi, pro zbytek semene Jozefova, pro kteréžto věci byl dán předobraz.

  Neboť tak, jak Jozef přivedl svého otce do země egyptské, tak tam také zemřel; pročež Pán vyvedl zbytek semene Jozefova ze země Jeruzalém, aby mohl býti milosrdný k semeni Jozefovu, takže nezahynulo, stejně jako byl milosrdný k otci Jozefovu, takže nezahynul.

  Pročež, zbytek domu Jozefova bude zbudován v této zemi; a bude zemí jejich dědictví; a zbudují pro Pána svaté město, jako Jeruzalém z dávna; a nebudou již smícháni, dokud nepřijde konec, kdy země pomine.

  A bude nové nebe a nová země; a budou jako ty staré, jenomže ty staré pominou a všechny věci budou nové.

  10 A tehdy přijde Nový Jeruzalém; a požehnaní jsou ti, kteří v něm budou žíti, neboť to jsou ti, jejichž šat je bílý skrze krev Beránkovu; a jsou to ti, kteří jsou počítáni mezi zbytek semene Jozefova, které bylo z domu Izraele.

  11 A tehdy také přijde Jeruzalém z dávna; a jeho obyvatelé jsou požehnaní, neboť byli omyti v krvi Beránkově; a jsou to ti, kteří byli rozptýleni a shromážděni ze čtyř stran země, a ze severních zemí, a jsou podílníky naplnění smlouvy, kterou Bůh učinil s jejich otcem Abrahamem.

  12 A až tyto věci přijdou, naplní se písmo, které praví, že jsou ti, kteří byli první a kteří budou poslední; a jsou ti, kteří byli poslední a kteří budou první.

  13 A hodlal jsem napsati více, ale bylo mi to zakázáno; avšak veliká a podivuhodná byla proroctví Eterova; ale oni ho považovali za nic a vyvrhli ho; a on se ve dne ukrýval ve skalní dutině a v noci vycházel, obhlížeje věci, které měly přijíti na lid.

  14 A když dlel ve skalní dutině, sestavoval zbytek tohoto záznamu a v noci obhlížel zkázu, která přišla na lid.

  15 A stalo se, že v témže roce, ve kterém byl vyvržen z prostředku lidu, počala býti veliká válka mezi lidem, neboť byli mnozí, kteří povstali, kteří byli mocní a usilovali o to, aby zničili Koriantumra svými tajnými plány zlovolnosti, o kterých bylo promlouváno.

  16 A nyní, Koriantumr, obeznámiv se s veškerým válečným uměním a veškerou světskou lstivostí, pročež, utkal se v bitvě s těmi, kteří usilovali o to, aby ho zničili.

  17 Ale pokání nečinil, ani jeho krásní synové a dcery; ani krásní synové a dcery Kohorovi; ani krásní synové a dcery Korihorovi; a zkrátka, mezi krásnými syny a dcerami na tváři celé země nebylo nikoho, kdo činil pokání ze svých hříchů.

  18 Pročež, stalo se, že v prvním roce, kdy Eter dlel ve skalní dutině, bylo mnoho lidí, kteří byli zabiti mečem oněch tajných spolčení bojujících proti Koriantumrovi, aby mohla získati království.

  19 A stalo se, že synové Koriantumrovi velice bojovali a velice krváceli.

  20 A v druhém roce přišlo slovo Páně k Eterovi, aby šel a prorokoval Koriantumrovi, že bude-li činiti pokání, i celý jeho dům, Pán mu dá jeho království a ušetří lid –

  21 Jinak budou zničeni, i celý jeho dům, kromě něho samotného. A on bude žíti pouze proto, aby viděl naplnění proroctví, která byla promlouvána o tom, že jiný lid obdrží tuto zemi jako své dědictví; a Koriantumr jimi bude pohřben; a každá duše bude zničena, kromě Koriantumra.

  22 A stalo se, že Koriantumr pokání nečinil, ani jeho dům, ani lid; a války neustávaly; a snažili se Etera zabíti, ale on před nimi uprchl a opět se skrýval ve skalní dutině.

  23 A stalo se, že povstal Šared, a také on se utkal v bitvě s Koriantumrem; a porazil ho natolik, že ve třetím roce ho uvedl do zajetí.

  24 A synové Koriantumrovi, ve čtvrtém roce, porazili Šareda a získali opět království pro svého otce.

  25 Nyní počala býti válka po celé tváři země a každý muž se svou tlupou bojoval za to, po čem toužil.

  26 A byli tam lupiči a zkrátka všeliká zlovolnost po celé tváři země.

  27 A stalo se, že Koriantumr se na Šareda nesmírně hněval a šel proti němu se svými vojsky bojovati; a střetli se ve velikém hněvu a střetli se v údolí Gilgal; a bitva byla nesmírně těžká.

  28 A stalo se, že Šared bojoval proti němu po dobu tří dnů. A stalo se, že Koriantumr ho porazil a pronásledoval ho, až přišel na planiny Hešlon.

  29 A stalo se, že Šared se s ním opět utkal v bitvě na planinách; a vizte, porazil Koriantumra a zahnal ho opět zpátky do údolí Gilgal.

  30 A Koriantumr se opět utkal se Šaredem v bitvě v údolí Gilgal, ve které Šareda porazil a zabil ho.

  31 A Šared zranil Koriantumra na stehně, takže nešel opět do bitvy po dobu dvou let, v kteréžto době veškerý lid na tváři země proléval krev, a nebylo nikoho, kdo by je zadržel.