Kapitola 9

Království přechází z jednoho na druhého skrze rod, úklady a vraždy–Emer spatřil Syna Spravedlivosti–Mnozí proroci volají k pokání–Hlad a jedovatí hadi sužují lid.

  A nyní já, Moroni, pokračuji ve svém záznamu. Tudíž, vizte, stalo se, že pomocí tajných spolčení Akiše a jeho přátel, vizte, svrhli království Omerovo.

  Nicméně, Pán byl k Omerovi milosrdný, a také k jeho synům a k jeho dcerám, kteří neusilovali o jeho zničení.

  A Pán varoval Omera ve snu, aby odešel ze země; pročež Omer odešel ze země se svou rodinou a putovali po mnoho dnů a přišli k pahorku Šim a prošli kolem něj a došli k místu, kde byli zničeni Nefité, a odtud šli na východ a přišli na místo, které se nazývalo Ablom, u pobřeží, a tam on rozbil svůj stan, a také jeho synové a jeho dcery, a celý jeho dům, kromě Jareda a jeho rodiny.

  A stalo se, že Jared byl rukou zlovolnosti pomazán za krále nad lidem; a dal Akišovi svou dceru za manželku.

  A stalo se, že Akiš usiloval o život svého tchána; a požádal ty, které si zavázal přísahou oněch za stara, a ti získali hlavu jeho tchána, když seděl na svém trůnu, přijímaje svůj lid.

  Neboť tak veliké bylo rozšíření této zlovolné a tajné společnosti, že zkazila srdce všech lidí; tudíž, Jared byl na svém trůnu zavražděn a Akiš vládl na jeho místě.

  A stalo se, že Akiš počal býti žárlivý na svého syna, tudíž ho zavřel do vězení a dával mu jen málo potravy, nebo žádnou, až vytrpěl smrt.

  A nyní, bratr toho, který vytrpěl smrt (a jmenoval se Nemra), se rozhněval na svého otce pro to, co jeho otec učinil jeho bratrovi.

  A stalo se, že Nemra shromáždil malý počet mužů a uprchl ze země a přišel přebývati k Omerovi.

  10 A stalo se, že Akiš zplodil další syny, a ti získali srdce lidu, přestože se mu zapřisáhli, že budou činiti všelikou nepravost podle toho, co si bude přáti.

  11 Nyní, lid Akišův toužil po zisku, stejně jako Akiš toužil po moci; pročež, synové Akišovi jim nabídli peníze, čímž k sobě přitáhli větší část lidu.

  12 A mezi syny Akišovými a Akišem počala býti válka, která trvala po dobu mnoha let, ano, až ke zkáze téměř celého lidu v království, ano, dokonce všech, kromě třiceti duší a těch, kteří uprchli s domem Omerovým.

  13 Pročež, Omerovi byla opět navrácena země jeho dědictví.

  14 A stalo se, že Omer zestárl; nicméně ve svém stáří zplodil Emera; a pomazal Emera, aby byl králem, aby vládl na jeho místě.

  15 A poté, co pomazal Emera, aby byl králem, viděl mír v zemi po dobu dvou let a zemřel poté, co viděl nesmírně mnoho dnů, které byly plné zármutku. A stalo se, že Emer vládl na jeho místě a sledoval šlépěje svého otce.

  16 A Pán opět počal snímati ze země prokletí a domu Emerovu se za vlády Emerovy převelice dařilo; a v období šedesáti a dvou let nesmírně zesílili, natolik, že nesmírně zbohatli –

  17 Majíce všeliké ovoce a obilí a hedvábí a jemné plátno a zlato a stříbro a drahocenné věci;

  18 A také všeliký dobytek, voly a krávy a ovce a vepře a kozy, a také mnoho jiných druhů zvířat, která byla vhodná pro potravu člověka.

  19 A také měli koně a osly a byli tam sloni a kurelomi a kumomi; a všichni byli člověku užiteční, a obzvláště sloni a kurelomi a kumomi.

  20 A tak Pán vyléval svá požehnání na tuto zemi, která byla vyvolená nade všechny jiné země; a přikázal, že ti, kteří budou tuto zemi vlastniti, mají ji vlastniti pro Pána, jinak budou zničeni, až uzrají v nepravosti; neboť takovým praví Pán: Vyliji plnost hněvu svého.

  21 A Emer vykonával soud ve spravedlivosti po všechny své dny a zplodil mnoho synů a dcer; a zplodil Koriantuma, a Koriantuma pomazal, aby vládl na jeho místě.

  22 A poté, co pomazal Koriantuma, aby vládl na jeho místě, žil čtyři roky a viděl v zemi mír; ano, a dokonce spatřil Syna Spravedlivosti a radoval se a těšil se z jeho dne; a zemřel v míru.

  23 A stalo se, že Koriantum kráčel ve šlépějích svého otce a vystavěl mnoho mocných měst a po všechny své dny uděloval svému lidu to, co je dobré. A stalo se, že neměl žádné děti dokonce až do doby, kdy byl nesmírně stár.

  24 A stalo se, že jeho manželka zemřela, majíc sto a dva roky. A stalo se, že Koriantum si ve svém stáří vzal za manželku mladou dívku a zplodil syny a dcery; pročež, dožil se stáří sto a čtyřiceti a dvou let.

  25 A stalo se, že zplodil Koma, a Kom vládl na jeho místě; a vládl čtyřicet a devět let a zplodil Heta; a zplodil i další syny a dcery.

  26 A lid se opět rozšířil po celé tváři země a na tváři země počala opět býti nesmírně veliká zlovolnost a Het se opět počal chápati starodávných tajných plánů, aby zničil svého otce.

  27 A stalo se, že sesadil svého otce z trůnu, neboť ho zabil svým vlastním mečem; a vládl na jeho místě.

  28 A opět přišli do země proroci a volali je k pokání – že musejí připravovati cestu Páně, jinak má na tvář země přijíti prokletí; ano, dokonce má býti veliký hlad, při kterém mají býti zničeni, nebudou-li činiti pokání.

  29 Lidé však slovům proroků nevěřili, ale vyvrhovali je; a některé z nich uvrhli do jam a nechali je zahynouti. A stalo se, že činili všechny tyto věci podle přikázání krále Heta.

  30 A stalo se, že v zemi počal býti veliký nedostatek a obyvatelé počali býti pro onen nedostatek nesmírně rychle ničeni, neboť na tvář země nepadal žádný déšť.

  31 A na tváři země se také objevili jedovatí hadi a otrávili mnoho lidí. A stalo se, že jejich stáda počala prchati před jedovatými hady k zemi jižní, kterou Nefité nazývali Zarahemla.

  32 A stalo se, že mnozí z nich cestou zahynuli; nicméně byli někteří, kteří uprchli do země jižní.

  33 A stalo se, že Pán dal, aby je hadi již nepronásledovali, ale aby zatarasili cestu, takže lidé nemohli projíti, aby každý, kdo by se pokusil projíti skrze jedovaté hady, padl.

  34 A stalo se, že lidé sledovali směr zvířat a hltali zdechliny těch, která padla cestou, až je zhltali všechny. Nyní, když lidé viděli, že musejí zahynouti, počali činiti pokání ze svých nepravostí a volati k Pánu.

  35 A stalo se, že když se před Pánem dostatečně pokořili, seslal déšť na tvář země; a lidé počali opět ožívati a v severních zemích a ve všech zemích okolo počaly býti plody. A Pán jim ukázal moc svou skrze jejich uchránění před hladem.