Kapitola 11

Nefi přesvědčuje Pána, aby jejich válku vystřídal hladem–Mnoho lidí hyne–Činí pokání a Nefi naléhavě žádá Pána o déšť–Nefi a Lehi dostávají mnoho zjevení–Gadiantonovi lupiči se usazují v zemi. Kolem roku 20–6 př. Kr.

  A nyní, stalo se v sedmdesátém a druhém roce vlády soudců, že sváry se zvětšily natolik, že po celé zemi byly války mezi veškerým lidem Nefiovým.

  A byla to tato tajná tlupa lupičů, kdo prováděl toto dílo zkázy a zlovolnosti. A tato válka trvala celý tento rok; a v sedmdesátém a třetím roce trvala také.

  A stalo se, že v tomto roce Nefi volal k Pánu řka:

  Ó Pane, nestrp, aby byl tento lid zničen mečem; ale, ó Pane, nechť je raději v zemi hlad, aby je podnítil k rozpomenutí se na Pána, jejich Boha, a snad budou činiti pokání a obrátí se k tobě.

  A tak bylo učiněno podle slov Nefiových. A v zemi byl veliký hlad, mezi veškerým lidem Nefiovým. A tak v sedmdesátém a čtvrtém roce hlad pokračoval a dílo zkázy mečem ustalo, ale stalo se těžké hladem.

  A toto dílo zkázy pokračovalo i v sedmdesátém a pátém roce. Neboť země byla stižena tak, že byla suchá a nevydala obilí v období obilí; a celá země byla stižena, a to mezi Lamanity, stejně jako mezi Nefity, takže byli biti tak, že v zlovolnějších částech země hynuli po tisících.

  A stalo se, že lidé viděli, že brzy zahynou hladem, a počali se rozpomínati na Pána, svého Boha; a počali se rozpomínati na slova Nefiova.

  A lidé počali prositi své hlavní soudce a své vůdce, aby Nefimu řekli: Viz, my víme, že jsi muž Boží, a tudíž volej k Pánu, našemu Bohu, aby od nás odvrátil tento hlad, aby se nenaplnila všechna slova, jež jsi o našem zničení promlouval.

  A stalo se, že soudcové Nefimu řekli podle slov, jež byla požadována. A stalo se, že když Nefi viděl, že lid činí pokání a pokořuje se v žíni, volal opět k Pánu řka:

  10 Ó Pane, viz, tento lid činí pokání; a potřel mezi sebou tlupu Gadiantonovu natolik, že zanikli a ukryli tajné plány své v zemi.

  11 Nyní, ó Pane, pro tuto pokoru jejich, kéž bys odvrátil hněv svůj, a nechť je hněv tvůj upokojen zkázou oněch zlovolných lidí, které jsi již zničil.

  12 Ó Pane, kéž bys odvrátil hněv svůj, ano, prudký hněv svůj, a dej, aby tento hlad v této zemi mohl ustati.

  13 Ó Pane, kéž bys mne poslouchal a dal, aby mohlo býti učiněno podle slov mých, a sešli na tvář země déšť, aby mohla vydati ovoce své a obilí své v období obilí.

  14 Ó Pane, ty jsi poslouchal slova moje, když jsem pravil, nechť je hlad, aby mor meče mohl ustati; a já vím, že ty, právě v této době, slova moje posloucháš, neboť jsi pravil: Bude-li tento lid činiti pokání, ušetřím jej.

  15 Ano, ó Pane, a ty vidíš, že pokání činili pro hlad a mor a zkázu, jež na ně přišly.

  16 A nyní, ó Pane, kéž bys odvrátil hněv svůj a opět vyzkoušel, zda ti budou sloužiti. A jestliže budou, ó Pane, můžeš jim požehnati podle slov svých, jež jsi pravil.

  17 A stalo se, že v sedmdesátém a šestém roce Pán odvrátil hněv svůj od lidu a dal, aby na zemi spadl déšť, natolik, že v období ovoce vynesla ovoce své. A stalo se, že v období obilí svého vynesla obilí své.

  18 A vizte, lid se radoval a oslavoval Boha a celá tvář země byla naplněna radostí; a již neusilovali o to, aby zničili Nefiho, ale považovali ho za velikého proroka a muže Božího, majícího velikou moc a pravomoc, danou mu od Boha.

  19 A vizte, Lehi, bratr jeho, nezaostával ani v nejmenším za ním co do věcí týkajících se spravedlivosti.

  20 A tak stalo se, že lidu Nefiovu se opět počalo v zemi dařiti a počal stavěti na pustých místech svých a počal se množiti a šířiti, dokonce až pokryl celou tvář země, jak na severu, tak na jihu, od moře na západě po moře na východě.

  21 A stalo se, že sedmdesátý a šestý rok skončil v míru. A sedmdesátý a sedmý rok počal v míru; a církev se rozšířila po tváři celé země; a větší část lidu, jak Nefité, tak Lamanité, náležela k církvi; a měli v zemi nesmírně veliký mír; a tak skončil sedmdesátý a sedmý rok.

  22 A měli mír i v roce sedmdesátém a osmém, až na několik svárů ohledně bodů nauky, jež byly urovnány proroky.

  23 A v sedmdesátém a devátém roce mezi nimi počal býti veliký rozbroj. Ale stalo se, že Nefi a Lehi a mnozí jejich bratří, kteří znali pravé body nauky, majíce denně mnohá zjevení, tudíž kázali lidu natolik, že v témže roce jejich rozbroj ukončili.

  24 A stalo se, že v osmdesátém roce vlády soudců nad lidem Nefiovým tam byl jistý počet odštěpenců od lidu Nefiova, kteří před několika lety přešli k Lamanitům a vzali na sebe jméno Lamanitů, a také jistý počet těch, kteří byli skutečnými potomky Lamanitů, jsouce jimi podněcováni k hněvu, neboli těmi odštěpenci, tudíž počali válku se svými bratřími.

  25 A páchali vraždy a plenili; a pak se stáhli zpět do hor a do pustiny a na tajná místa, ukrývajíce se, takže nemohli býti nalezeni, získávajíce denně další k svým počtům, poněvadž byli odštěpenci, kteří přecházeli k nim.

  26 A tak za čas, ano, dokonce v období nemnoha let, se stali nesmírně velikou tlupou lupičů; a vyhledali všechny tajné plány Gadiantonovy; a tak se stali lupiči Gadiantonovými.

  27 Nyní vizte, tito lupiči způsobili velikou spoušť, ano, dokonce velikou zkázu mezi lidem Nefiovým, a taktéž mezi lidem Lamanitů.

  28 A stalo se, že bylo nezbytné, aby tomuto dílu zkázy byl učiněn konec; tudíž vyslali vojsko silných mužů do pustiny a do hor, aby tuto tlupu lupičů vyhledali a zničili ji.

  29 Ale vizte, stalo se, že v témže roce byli zahnáni zpět až do svých vlastních zemí. A tak skončil osmdesátý rok vlády soudců nad lidem Nefiovým.

  30 A stalo se na počátku osmdesátého a prvního roku, že opět vyšli proti této tlupě lupičů a mnoho jich zničili; a také byli navštíveni velikým zničením.

  31 A byli opět nuceni vrátiti se z pustiny a z hor do svých vlastních zemí pro nesmírnou velikost počtu oněch lupičů, kteří zamořili hory a pustinu.

  32 A stalo se, že tak skončil tento rok. A lupičů stále přibývalo a zesílili natolik, že vzdorovali všem vojskům Nefitů, a také Lamanitů; a způsobili, že na lid po celé tváři země přišel veliký strach.

  33 Ano, neboť oni navštěvovali mnohé části země a způsobovali na nich velikou zkázu; ano, a mnohé zabíjeli a jiné odváděli jako zajaté do pustiny, a obzvláště jejich ženy a jejich děti.

  34 Nyní, toto veliké zlo, jež přišlo na lidi pro jejich nepravost, je podněcovalo opět k rozpomenutí se na Pána, jejich Boha.

  35 A tak skončil osmdesátý a první rok vlády soudců.

  36 A v osmdesátém a druhém roce počali opět zapomínati na Pána, svého Boha. A v osmdesátém a třetím roce počali silně růsti v nepravosti. A v osmdesátém a čtvrtém roce nenapravili své cesty.

  37 A stalo se v osmdesátém a pátém roce, že rostli silněji a silněji v pýše své a ve zlovolnosti své; a tak opět dozrávali ke zkáze.

  38 A tak skončil osmdesátý a pátý rok.