Kapitola 4

Nefitští odštěpenci spojují síly s Lamanity a dobývají zemi Zarahemla–Porážky Nefitů přicházejí pro jejich zlovolnost–Církev upadá a lid je slabý jako Lamanité. Kolem roku 38–30 př. Kr.

  A stalo se v padesátém a čtvrtém roce, že v církvi bylo mnoho rozštěpení, a byl také svár mezi lidem, natolik, že nastalo veliké krveprolití.

  A vzbouřená část byla pobita a vyhnána ze země a odešla ke králi Lamanitů.

  A stalo se, že usilovali o to, aby podnítili Lamanity k válce proti Nefitům; ale vizte, Lamanité se nesmírně obávali, natolik, že nechtěli slova oněch odštěpenců poslouchati.

  Ale stalo se v padesátém a šestém roce vlády soudců, že byli odštěpenci, kteří přešli od Nefitů k Lamanitům; a těm se podařilo spolu s těmi ostatními podnítiti je k hněvu proti Nefitům; a oni se celý rok připravovali na válku.

  A v padesátém a sedmém roce sešli proti Nefitům do bitvy a započali dílo smrti; ano, natolik, že v padesátém a osmém roce vlády soudců se jim podařilo získati vlastnictví země Zarahemla; ano, a také všech zemí až po zemi, která ležela blízko země Hojnosti.

  A Nefité a vojska Moroniaova byla zahnána až do země Hojnosti;

  A tam se proti Lamanitům opevnili, od západního moře až k východnímu; pro Nefitu to byla jednodenní cesta podél hranice, kterou opevnili a kde rozmístili svá vojska, aby bránila jejich severní vlast.

  A tak tito odštěpenci od Nefitů za pomoci početného vojska Lamanitů získali veškeré vlastnictví Nefitů, které bylo v zemi jižní. A to vše se událo v padesátém a osmém a devátém roce vlády soudců.

  A stalo se v šedesátém roce vlády soudců, že se Moroniaovi s jeho vojsky podařilo získati mnohé části země; ano, získali zpět mnoho měst, která padla do rukou Lamanitů.

  10 A stalo se v šedesátém a prvním roce vlády soudců, že se jim podařilo získati zpět až polovinu veškerého svého vlastnictví.

  11 Nyní, tato veliká ztráta Nefitů a ono veliké krveprolití, které bylo mezi nimi, by nenastalo, kdyby nebylo jejich zlovolnosti a jejich ohavnosti, jež byla mezi nimi; ano, a byla i mezi těmi, kteří prohlašovali, že patří k církvi Boží.

  12 A bylo to pro pýchu jejich srdce, pro jejich nesmírné bohatství, ano, bylo to pro utlačování chudých, odpírání jejich potravy hladovým, odpírání jejich šatstva nahým a bití jejich pokorných bratří do tváře, vysmívání se tomu, co je posvátné, zapírání ducha proroctví a zjevení, vraždění, plenění, lhaní, kradení, páchání cizoložství, rozněcování velikých svárů a přebíhání do země Nefi mezi Lamanity –

  13 A pro tuto svou velikou zlovolnost a své vychloubání svou vlastní silou byli ponecháni své vlastní síle; tudíž se jim nedařilo, ale byli sužováni a biti a hnáni před Lamanity, dokud neztratili vlastnictví téměř všech svých zemí.

  14 Ale vizte, Moronia kázal lidem mnoho věcí pro jejich nepravost, a taktéž Nefi a Lehi, kteří byli syny Helamanovými, kázali lidem mnoho věcí, ano, a prorokovali jim mnoho věcí o jejich nepravostech a o tom, co by na ně mohlo přijíti, nebudou-li činiti pokání ze svých hříchů.

  15 A stalo se, že pokání činili, a nakolik činili pokání, počalo se jim dařiti.

  16 Neboť když Moronia viděl, že činí pokání, odvážil se vésti je z místa na místo a od města k městu, dokonce dokud nezískali zpět jednu polovinu svého majetku a jednu polovinu všech svých zemí.

  17 A tak skončil šedesátý a první rok vlády soudců.

  18 A stalo se v šedesátém a druhém roce vlády soudců, že Moronia nemohl od Lamanitů získati žádné další vlastnictví.

  19 Tudíž upustili od svého záměru získati zbytek svých zemí, neboť Lamanité byli tak početní, že se stalo pro Nefity nemožným získati nad nimi více moci; tudíž Moronia zaměstnával všechna svá vojska hájením oněch částí, jež dobyl.

  20 A stalo se, že Nefité měli pro velikost počtu Lamanitů veliký strach, že budou přemoženi a pošlapáni a pobiti a zničeni.

  21 Ano, počali se rozpomínati na proroctví Almova, a taktéž na slova Mosiášova; a viděli, že byli tvrdošíjným lidem a že přikázání Boží pokládali za nic.

  22 A že změnili zákony Mosiášovy a pošlapali je nohama svýma, neboli to, co mu Pán přikázal předati lidem; a viděli, že jejich zákony byly zkaženy a že se stali zlovolným lidem, natolik, že byli zlovolní dokonce jako Lamanité.

  23 A pro jejich nepravost počala církev upadati; a oni přestali věřiti v ducha proroctví a v ducha zjevení; a soudy Boží jim hleděly v tvář.

  24 A viděli, že zeslábli, jako jejich bratří Lamanité, a že Duch Páně je již nezachovává; ano, stáhl se od nich, protože Duch Páně nepřebývá v nesvatých chrámech –

  25 Tudíž je Pán přestal zázračnou a nesmírnou mocí svou zachovávati, neboť upadli do stavu nevíry a strašlivé zlovolnosti; a viděli, že Lamanité jsou mnohem početnější nežli oni, a pokud nepřilnou k Pánu, svému Bohu, musejí nevyhnutelně zahynouti.

  26 Neboť vizte, viděli, že síla Lamanitů je tak veliká jako síla jejich, a to muž na muže. A tak upadli v tento veliký přestupek; ano, tak v období nemnoha let pro svůj přestupek zeslábli.