Proroctví Nefiho, syna Helamanova–Bůh hrozí lidu Nefiovu, že jej navštíví ve svém hněvu k jeho naprostému zničení, ledaže budou činiti pokání ze své zlovolnosti. Bůh stíhá lid Nefiův morem; ten činí pokání a obrací se k němu. Samuel, Lamanita, prorokuje Nefitům.
Obsaženo v kapitolách 7 až 16 včetně.

Kapitola 7

Nefi je na severu zavržen a vrací se do Zarahemly–Modlí se na své zahradní věži a pak volá k lidu, aby činil pokání, jinak zahyne. Kolem roku 23–21 př. Kr.

  Vizte, nyní, stalo se v šedesátém a devátém roce vlády soudců nad lidem Nefitů, že Nefi, syn Helamanův, se vrátil do země Zarahemla ze země severní.

  Neboť byl mezi lidem, který byl v zemi severní, a kázal mu slovo Boží a prorokoval mu mnohé věci;

  A oni zavrhli všechna jeho slova, natolik, že mezi nimi nemohl zůstati, ale vrátil se opět do své rodné země.

  A vida lid ve stavu tak strašlivé zlovolnosti, a ony Gadiantonovy lupiče zaplňující soudcovskou stolici – uchvátivše moc a pravomoc nad zemí; odkládajíce přikázání Boží stranou a bez sebemenší spravedlnosti před ním; nečiníce žádnou spravedlnost dětem lidským;

  Odsuzujíce spravedlivé pro jejich spravedlivost; nechávajíce provinilé a zlovolné nepotrestané pro jejich peníze; a nadto byli udržováni v čele vlády, aby panovali a činili podle vůle své, aby mohli dosáhnouti zisku a slávy světa, a nadto aby mohli snadněji cizoložiti a krásti a zabíjeti a činiti podle své vlastní vůle –

  Nyní, tato veliká nepravost přišla mezi Nefity v období nemnoha let; a když to Nefi uviděl, srdce se mu v hrudi sevřelo zármutkem; a zvolal v mukách duše své:

  Ó, kéž bych byl mohl prožíti své dny za dnů, kdy můj otec Nefi na počátku vyšel ze země Jeruzalém, a kéž bych se mohl radovati s ním v zaslíbené zemi; tehdy se s jeho lidem dalo snadno vycházeti, byl pevný v zachovávání přikázání Božích a pomalý v tom, aby byl veden k činění nepravosti; a byl rychlý v tom, aby poslouchal slova Páně –

  Ano, jestliže by mé dny mohly býti za oněch dnů, pak by duše má měla radost ze spravedlivosti mých bratří.

  Ale vizte, je mi dáno, aby toto byly mé dny a aby duše má byla naplněna zármutkem pro tuto zlovolnost mých bratří.

  10 A vizte, nyní, stalo se, že to bylo na věži, jež byla v zahradě Nefiově, jež byla u cesty, jež vedla na hlavní trh, který byl v městě Zarahemla; tudíž Nefi se sklonil na věži, jež byla v jeho zahradě, kterážto věž byla také blízko zahradní brány, kolem níž vedla cesta.

  11 A stalo se, že kolem šlo několik mužů a uviděli Nefiho, jak na věži vylévá svou duši Bohu; a běželi a pověděli lidu, co viděli, a lid se scházel v zástupech, aby mohl zvěděti příčinu tak velikého truchlení nad zlovolností lidu.

  12 A nyní, když Nefi vstal, spatřil zástupy lidí, kteří se shromáždili.

  13 A stalo se, že otevřel ústa svá a pravil jim: Vizte, proč jste se shromáždili? Abych vám mohl pověděti o vašich nepravostech

  14 Ano, neboť vystoupil jsem na svou věž, abych mohl vylíti duši svému Bohu pro nesmírný zármutek v srdci svém, který je způsoben nepravostmi vašimi!

  15 A pro truchlení mé a bědování mé jste se shromáždili a podivujete se; ano, a máte velice zapotřebí se podivovati; ano, měli byste se podivovati, protože jste se poddali, takže ďábel má tak velikou vládu nad srdcem vaším.

  16 Ano, jak jste se mohli poddati ponoukání toho, který se snaží uvrhnouti duši vaši dolů do věčné bídy a nekonečné bědy

  17 Ó, čiňte pokání, čiňte pokání! Proč chcete zemříti? Obraťte se, obraťte se k Pánu, svému Bohu. Proč vás opustil

  18 Je to proto, že jste zatvrdili srdce své; ano, nechcete hlas dobrého pastýře poslouchati; ano, popudili jste ho k hněvu proti sobě.

  19 A vizte, namísto aby vás shromáždil, pokud nebudete činiti pokání, vizte, rozptýlí vás tak, že se stanete potravou pro psy a divou zvěř.

  20 Ó, jak jste mohli zapomenouti na Boha svého přímo v onen den, kdy vás vysvobodil

  21 Ale vizte, je to proto, abyste dosáhli zisku, abyste byli chváleni od lidí, ano, abyste mohli získati zlato a stříbro. A ulpěli jste srdcem svým na bohatství a na marných věcech tohoto světa, pro něž vraždíte a pleníte a kradete a vydáváte křivého svědectví proti bližnímu svému a činíte všeliké nepravosti.

  22 A pro tuto příčinu na vás přijde běda, ledaže budete činiti pokání. Neboť nebudete-li činiti pokání, vizte, toto veliké město, a taktéž i všechna ta veliká města, jež jsou okolo a jež jsou v zemi vlastnictví našeho, budou odňata, takže v nich nebudete míti žádného místa; neboť vizte, Pán vám nedá sílu, jak to doposud činil, abyste odolali nepřátelům svým.

  23 Neboť vizte, tak praví Pán: Neukáži zlovolným ze síly své, jedněm více nežli druhým, leda těm, kteří činí pokání z hříchů svých a poslouchají slova moje. Nyní, tudíž, chtěl bych, abyste viděli, bratří moji, že bude lépe Lamanitům nežli vám, ledaže budete činiti pokání.

  24 Neboť vizte, jsou spravedlivější nežli vy, neboť nezhřešili proti onomu velikému poznání, jež jste vy obdrželi; tudíž Pán k nim bude milosrdný; ano, on prodlouží dny jejich a znásobí símě jejich, a to když vy budete zcela zničeni, ledaže budete činiti pokání.

  25 25 Ano, běda vám pro onu velikou ohavnost, jež přišla mezi vás; a vy jste se k ní připojili, ano, k oné tajné tlupě, kterou založil Gadianton!

  26 Ano, běda přijde na vás pro onu pýchu, které jste strpěli vstoupiti do srdce svého a která vás povýšila nad to, co je dobré, pro nesmírně veliké bohatství vaše!

  27 Ano, běda vám pro zlovolnost vaši a ohavnosti vaše!

  28 A pokud nebudete činiti pokání, zahynete; ano, dokonce i vaše země vám budou odebrány, a vy budete vyhlazeni s tváře země.

  29 Vizte nyní, nepravím sám ze sebe, že tyto věci budou, protože to, že vím tyto věci, nemám sám ze sebe; ale vizte, já vím, že tyto věci jsou pravdivé, protože mi je oznámil Pán Bůh, tudíž já svědčím, že budou.