Kapitola 6

Nefité se shromažďují do země Kumora k závěrečným bitvám–Mormon ukrývá posvátné záznamy v pahorku Kumora–Lamanité vítězí a nefitský národ je zničen–Stovky tisíců jsou zabity mečem. Kolem roku 385 po Kr.

  A nyní, končím svůj záznam o zkáze svého lidu, Nefitů. A stalo se, že jsme pochodovali před Lamanity.

  A já, Mormon, jsem napsal list králi Lamanitů a přál jsem si od něho, aby nám dovolil, abychom mohli shromážditi svůj lid v zemi Kumora u pahorku, který se nazýval Kumora, a tam bychom se s nimi mohli utkati v bitvě.

  A stalo se, že král Lamanitů mi dovolil to, co jsem si přál.

  A stalo se, že jsme pochodovali do země Kumora a rozbili jsme své stany okolo pahorku Kumora; a bylo to v zemi mnoha vod, řek a pramenů; a zde jsme měli naději, že získáme nad Lamanity převahu.

  A když tři sta a osmdesát a čtyři roky uplynuly, shromáždili jsme veškerý zbytek svého lidu do země Kumora.

  A stalo se, že když jsme do země Kumora shromáždili veškerý svůj lid v jedno, vizte, já, Mormon, jsem zestárl; a věda, že to bude poslední boj mého lidu, a obdržev příkaz od Pána, abych nestrpěl, aby záznamy, které byly předávány našimi otci a které byly posvátné, padly do rukou Lamanitů (neboť Lamanité by je zničili), tudíž učinil jsem tento záznam z desek Nefiových a ukryl jsem v pahorku Kumora všechny záznamy, které mi byly svěřeny rukou Páně, až na těchto několik desek, které jsem předal synovi svému Moronimu.

  A stalo se, že můj lid, se svými manželkami a svými dětmi, nyní uviděl vojska Lamanitů pochodující proti nim; a s oním hrozným strachem ze smrti, který naplňuje hruď všech zlovolných, je očekávali, aby se s nimi střetli.

  A stalo se, že přišli, aby proti nám bojovali, a každá duše byla naplněna hrůzou pro velikost jejich počtu.

  A stalo se, že napadli můj lid mečem a lukem a šípem a sekerou a všelikými válečnými zbraněmi.

  10 A stalo se, že moji mužové byli pobiti, ano, dokonce mých deset tisíc, kteří byli se mnou, a já jsem padl zraněn uprostřed nich; a prošli kolem mne, takže můj život neukončili.

  11 A když prošli a pobili veškerý můj lid až na dvacet a čtyři z nás (mezi nimiž byl můj syn Moroni), my, přeživše mrtvé lidu svého, spatřili jsme nazítří, když se Lamanité navrátili do svých táborů, s vrcholku pahorku Kumora oněch deset tisíc z mého lidu, kteří byli pobiti, byvše vedeni mnou v čele.

  12 A také jsme viděli oněch deset tisíc z mého lidu, které vedl můj syn Moroni.

  13 A vizte, oněch deset tisíc Gidgidonových padlo, a on také, uprostřed nich.

  14 A Lama padl se svými deseti tisíci; a Gilgal padl se svými deseti tisíci; a Limha padl se svými deseti tisíci; a Jeneum padl se svými deseti tisíci; a Kumenia a Moronia a Antionum a Šiblom a Sem a Još, každý padl se svými deseti tisíci.

  15 A stalo se, že bylo dalších deset, kteří padli mečem, každý se svými deseti tisíci; ano, dokonce padl veškerý můj lid, až na oněch dvacet a čtyři, kteří byli se mnou, a také až na několik, kteří uprchli do jižních zemí, a až na několik, kteří přeběhli k Lamanitům; a jejich maso a kosti a krev ležely na tváři země, jsouce opuštěny rukama těch, kteří je zabili, a zetlely na zemi a rozpadly se a navrátily se ke své matce zemi.

  16 A má duše byla rozervána úzkostí nad porážkou mého lidu a zvolal jsem:

  17 Ó vy krásní, jak jste se mohli odvrátiti od cest Páně! Ó vy krásní, jak jste mohli zavrhnouti toho Ježíše, který stál s otevřenou náručí, aby vás přijal!

  18 Vizte, kdybyste toto neučinili, nepadli byste. Ale vizte, padli jste a já truchlím nad vaší ztrátou.

  19 Ó vy krásní synové a dcery, vy otcové a matky, manželé a manželky, vy krásní, jak jen jste mohli padnouti!

  20 Avšak vizte, odešli jste a můj zármutek nemůže způsobiti váš návrat.

  21 A brzy přijde den, kdy vaše smrtelnost musí odíti nesmrtelnost, a tato těla, která nyní tlejí v porušitelnosti, se musejí brzy státi těly neporušitelnými; a pak budete museti stanouti před soudcovskou stolicí Kristovou, abyste byli souzeni podle svých skutků; a pakliže jste spravedliví, pak jste požehnáni se svými otci, kteří odešli před vámi.

  22 Ó, kéž byste byli činili pokání dříve, nežli na vás přišla tato veliká zkáza. Avšak vizte, odešli jste a Otec, ano, Věčný Otec nebe, zná váš stav; a nakládá s vámi podle spravedlnosti své a milosrdenství svého.