Kapitola 12

Abinadi je uvězněn za prorokování o zničení lidu a o smrti krále Noéma–Falešní kněží citují písma a předstírají, že zachovávají zákon Mojžíšův–Abinadi je začíná učiti desateru přikázání. Kolem roku 148 př. Kr.

  A stalo se, že po uplynutí dvou let mezi ně přišel Abinadi v převlečení, aby ho nepoznali, a počal mezi nimi prorokovati řka: Tak mi přikázal Pán řka – Abinadi, jdi a prorokuj tomuto lidu mému, neboť oni zatvrdili srdce své proti slovům mým; nečinili pokání ze zlých činů svých; tudíž je navštívím v hněvu svém, ano, v prudkém hněvu svém je navštívím v nepravostech jejich a v ohavnostech jejich.

  Ano, běda tomuto pokolení! A Pán mi pravil: Vztáhni ruku svou a prorokuj řka: Tak praví Pán, stane se, že toto pokolení bude pro nepravosti své uvedeno do poroby a bude bito do tváře; ano, a bude hnáno lidmi a bude pobito; a supové z oblohy a psi, ano, a divá zvěř budou žráti maso jeho.

  A stane se, že život krále Noéma bude míti ceny dokonce jako šat v horké peci; neboť on pozná, že já jsem Pán.

  A stane se, že stihnu tento lid svůj těžkými strastmi, ano, hladem a morem; a způsobím, že budou kvíleti po celý den.

  Ano, a způsobím, že budou míti na zádech připoutána břemena; a budou popoháněni jako němý osel.

  A stane se, že na ně sešlu krupobití a to je bude bíti; a také budou sužováni východním větrem; a také hmyz bude obtěžovati zemi jejich a žráti obilí jejich.

  A budou stíháni velikým morem – a toto vše učiním pro nepravosti jejich a ohavnosti jejich.

  A stane se, že nebudou-li činiti pokání, zcela je vyhladím s tváře země; avšak zanechají po sobě záznam a já ho zachovám pro jiné národy, jež budou vlastniti zemi; ano, dokonce toto učiním, abych mohl odkrýti ohavnosti tohoto lidu jiným národům. A mnohé věci prorokoval Abinadi proti tomuto lidu.

  A stalo se, že se na něho rozhněvali; a jali ho a přinesli ho svázaného před krále a pravili králi: Viz, přivedli jsme před tebe muže, který prorokuje zlo ohledně tohoto lidu a praví, že Bůh jej zničí.

  10 A také prorokuje zlo ohledně tvého života a praví, že tvůj život bude jako šat v ohnivé peci.

  11 A opět, on praví, že budeš jako stéblo, dokonce jako suché stéblo na poli, přes které běhá zvěř a které pošlapává nohama.

  12 A opět, on praví, že budeš jako květy bodláku, který je, když je plně zralý, zafouká-li vítr, roznášen po tváři země. A tvrdí, že to pravil Pán. A praví, že toto vše na tebe přijde, nebudeš-li činiti pokání, a to pro tvé nepravosti.

  13 A nyní, ó králi, jaké veliké zlo jsi učinil nebo jakých velikých hříchů se tvůj lid dopustil, abychom byli odsouzeni Bohem nebo souzeni tímto mužem

  14 A nyní, ó králi, viz, my jsme nevinní a ty, ó králi, jsi nezhřešil; tudíž, tento muž o tobě lhal a prorokoval nadarmo.

  15 A viz, my jsme silní, my nevejdeme do poroby ani nebudeme zajati svými nepřáteli; ano, a tobě se v zemi dařilo a také se ti dařiti bude.

  16 Viz, zde je ten muž, vydáváme ho do tvých rukou; můžeš mu učiniti, co se ti zdá dobré.

  17 A stalo se, že král Noé dal Abinadiho uvrhnouti do vězení; a přikázal, aby se kněží shromáždili, aby se s nimi mohl poraditi, co by s ním měli učiniti.

  18 A stalo se, že pravili králi: Přiveď ho sem, abychom ho mohli vyslýchati; a král přikázal, aby byl před ně předveden.

  19 A počali ho vyslýchati, aby ho mohli lapiti, aby ho tak měli z čeho obviniti; ale on jim směle odpovídal a odolal všem jejich otázkám, ano, k jejich údivu; neboť jim odolal ve všech jejich otázkách a zahanbil je ve všech jejich slovech.

  20 A stalo se, že jeden z nich mu pravil: Co znamenají slova, jež jsou napsána a jimž učili naši otcové a jež praví:

  21 Jak krásné na horách jsou nohy toho, jenž přináší dobré zvěsti; jenž zvěstuje pokoj; jenž přináší dobré zvěsti o dobru; jenž zvěstuje spasení; jenž praví Sionu: Panujeť Bůh tvůj;

  22 Strážní tvoji pozdvihnou hlas; společným hlasem zpívati budou; neboť okem v oko uzří, až Pán opět přivede Sion;

  23 Propukněte v radost; zpívejte spolu, vy pustá místa jeruzalémská; neboť Pán utěšil lid svůj, vykoupil Jeruzalém;

  24 Pán obnažil svaté rámě své před očima všech národů; a všechny končiny země uvidí spasení našeho Boha.

  25 A nyní, Abinadi jim pravil: Vy jste kněží a předstíráte, že učíte tento lid a že rozumíte duchu prorokování, nicméně si přejete ode mne zvěděti, co tyto věci znamenají

  26 Pravím vám, běda vám za převracení cest Páně! Neboť rozumíte-li těmto věcem, neučili jste jim; tudíž, převraceli jste cesty Páně.

  27 Nepoužili jste srdce své k porozumění; tudíž jste nebyli moudří. Tudíž, čemu učíte tento lid

  28 A oni pravili: Učíme zákonu Mojžíšovu.

  29 A on jim opět pravil: Jestliže učíte zákonu Mojžíšovu, proč ho nezachováváte? Proč ulpíváte srdcem svým na bohatství? Proč se dopouštíte smilstev a mrháte silami svými s nevěstkami, ano, a způsobujete, že tento lid se dopouští hříchu, takže Pán má příčinu vyslati mne, abych prorokoval proti tomuto lidu, ano, dokonce veliké zlo proti tomuto lidu

  30 Nevíte, že mluvím pravdu? Ano, vy víte, že mluvím pravdu; a měli byste se třásti před Bohem.

  31 A stane se, že budete biti za své nepravosti, neboť jste pravili, že učíte zákonu Mojžíšovu. A co vy víte o zákonu Mojžíšovu? Přichází spasení zákonem Mojžíšovým? Co vy pravíte

  32 A oni odpověděli a pravili, že spasení přichází zákonem Mojžíšovým.

  33 Ale nyní jim Abinadi pravil: Vím, že budete-li zachovávati přikázání Boží, budete spaseni; ano, budete-li zachovávati přikázání, jež Pán předal Mojžíšovi na hoře Sinaji řka:

  34 Já jsem Pán, tvůj Bůh, který tě vyvedl ze země egyptské, z domu poroby.

  35 Nebudeš míti žádného jiného Boha přede mnou.

  36 Neučiníš sobě žádné ryté zpodobeniny ani žádného zpodobení těch věcí, jež jsou na nebi svrchu, ani věcí, jež jsou na zemi dole.

  37 Nyní, Abinadi jim pravil: Činili jste toto vše? Pravím vám: Nikoli, nečinili. A učili jste tento lid, že má činiti všechny tyto věci? Pravím vám: Nikoli, neučili.