Kapitola 14

Izaiáš promlouvá o Mesiášovi–Mesiášovo pokoření a utrpení jsou vyložena–Dává svou duši jako oběť za hřích a přimlouvá se za přestupníky–Porovnej s Izaiášem 53. Kolem roku 148 př. Kr.

  Ano, nepraví vpravdě Izaiáš: Kdo uvěřil zprávě naší a rámě Páně komu jest zjeveno

  Neboť poroste před ním jako křehká rostlinka a jako kořen ze země vyprahlé; nemaje podoby ani příjemnosti; a až uvidíme jej, není žádné krásy na něm, proč bychom ho žádostivi byli.

  Lidé jím pohrdají a opovrhují; muž bolestí a znalý zármutku; a my jsme se jakoby skryli před ním odvrácením tváře; bylo jím pohrdáno a my jsme si jej nevážili.

  Zajisté on snášel zármutky naše a bolesti naše on nesl; my však jsme se domnívali, že jest raněn, bit od Boha, i sužován.

  Ale on byl raněn pro přestupky naše, potřen pro nepravosti naše; trestání pro pokoj náš bylo na něj vloženo; a ranami jeho jsme uzdraveni.

  My všichni jako ovce jsme zbloudili; jeden každý na cestu svou jsme se obrátili; a Pán uvalil na něj nepravosti všech nás.

  Utlačován byl a sužován, přece neotevřel úst svých; jako beránek k zabití je veden a jako ovce před střihači svými je němá, tak on neotevřel úst svých.

  Byl vyňat z vězení a od soudu; a kdo bude pokolením jeho? Neboť odříznut byl ze země živých; pro přestupky lidu mého zraněn byl.

  A hrob měl se zlovolnými a s bohatými ve smrti své; třebaže neučinil nic zlého, aniž byla nalezena lest v ústech jeho.

  10 Avšak Pánu se zalíbilo ho potříti; vydal ho zármutku; když učiníš duši jeho obětí za hřích, on uvidí símě své a on prodlouží dny své a potěšení Páně narůstati bude v ruce jeho.

  11 Uzří trápení duše své a bude uspokojen; poznáním svým ospravedlní spravedlivý služebník můj mnohé; neboť nepravosti jejich on ponese.

  12 Tudíž dám mu podíl pro veliké a on se podělí o kořist se silnými; neboť vylil na smrt duši svou; a byl počítán mezi přestupníky; a nesl hříchy mnohých a za přestupníky se přimlouvá.