Kapitola 8

Ammon učí lid Limhiův–Dozvídá se o dvaceti čtyřech jareditských deskách–Starodávné záznamy mohou býti přeloženy vidoucími–Žádný dar není větší nežli býti vidoucím. Kolem roku 121 př. Kr.

  A stalo se, že poté, co král Limhi ustal promlouvati k svému lidu, neboť k nim promlouval mnoho věcí a jen několik z nich jsem napsal do této knihy, řekl svému lidu všechny věci o jejich bratřích, kteří byli v zemi Zarahemla.

  A nechal Ammona postaviti před zástup a zopakovati jim vše, co se přihodilo jejich bratřím od té doby, kdy Zenif odešel ze země, až do doby, kdy odešel ze země on sám.

  A také jim zopakoval poslední slova, jimž je učil král Beniamin, a vysvětlil je lidu krále Limhiho, aby porozuměli všem slovům, jež promlouval.

  A stalo se, že poté, co on toto vše učinil, král Limhi rozpustil zástup a dal, aby se všichni navrátili do svého vlastního domu.

  A stalo se, že dal přinésti před Ammona desky, jež obsahovaly záznam jeho lidu od doby, kdy opustil zemi Zarahemla, aby si je mohl přečísti.

  Nyní, jakmile Ammon přečetl záznam, král se ho otázal, umí-li vykládati jazyky, a Ammon mu řekl, že neumí.

  A král mu pravil: Byv zarmoucen pro strasti lidu svého, dal jsem vypraviti čtyřicet a tři z lidí svých na cestu do pustiny, aby takto nalezli zemi Zarahemla, abychom se mohli obrátiti na bratří své, aby nás vysvobodili z poroby.

  A ačkoli byli pilní, bloudili pustinou po dobu mnoha dnů a nenalezli zemi Zarahemla, ale navrátili se do této země poté, co putovali zemí mezi mnohými vodami, objevivše zemi, jež byla pokryta kostmi lidí a zvířat a také byla pokryta zříceninami staveb všeho druhu, objevivše zemi, která bývala zalidněna lidem, který byl tak početný, jako zástupy Izraele.

  A na svědectví, že věci, jež vypověděli, jsou pravdivé, přinesli dvacet čtyři desky, jež jsou pokryty rytinami a jsou z ryzího zlata.

  10 A viz, také přinesli náprsní pancíře, jež jsou veliké a jsou z mosazi a z mědi a jsou dokonale zachovalé.

  11 A opět, přinesli meče, jejichž jílce podlehly zkáze a jejichž ostří byla rozežrána rzí; a v zemi není nikoho, kdo by byl schopen vyložiti jazyk neboli rytiny, jež jsou na deskách. Tudíž pravil jsem ti: Umíš překládati

  12 A pravím ti opět: Víš o někom, kdo umí překládati? Neboť si přeji, aby tyto záznamy byly přeloženy do našeho jazyka; neboť nám snad dají poznání o zbytku lidu, jenž byl zničen, od nějž tyto záznamy pocházejí; nebo nám snad dají poznání přímo o onom lidu, jenž byl zničen; a já si přeji znáti příčinu jeho zničení.

  13 Nyní mu Ammon pravil: Mohu ti s jistotou říci, ó králi, o muži, který umí překládati záznamy; neboť má něco, čím se může dívati a překládati veškeré záznamy z dávné doby; a je to dar od Boha. A tyto věci se nazývají překladatele a žádný člověk se do nich nemůže podívati, ledaže je mu to přikázáno, aby nepohleděl na něco, na co by neměl, a aby nezahynul. A komu je přikázáno se do nich podívati, ten se nazývá vidoucím.

  14 A vizte, král lidu, jenž je v zemi Zarahemla, je tím mužem, jemuž je přikázáno činiti tyto věci a jenž má tento veliký dar od Boha.

  15 A král pravil, že vidoucí je větší nežli prorok.

  16 A Ammon pravil, že vidoucí je zjevovatelem a taktéž prorokem; a většího daru nemůže žádný člověk míti, ledaže by vlastnil moc Boží, což žádný člověk nemůže; a přece člověk může míti velikou moc danou mu Bohem.

  17 Ale vidoucí může věděti o věcech, jež jsou minulé, a také o věcech, jež mají přijíti, a jimi budou všechny věci zjeveny, nebo spíše tajné věci budou projeveny a skryté věci vyjdou na světlo a věci, jež nejsou známé, budou jimi oznámeny a také jimi budou oznámeny věci, jež by jinak známy býti nemohly.

  18 Tak Bůh poskytl prostředek, aby člověk mohl vírou vykonávati mocné zázraky; tudíž se stává velikým dobrodiním pro své bližní.

  19 A nyní, když Ammon ustal promlouvati tato slova, král se nesmírně zaradoval a vzdával díky Bohu řka: Bezpochyby veliké tajemství je obsaženo na těchto deskách a tyto překladatele byly bezpochyby připraveny proto, aby byla odhalena všechna takováto tajemství dětem lidským.

  20 Ó, jak podivuhodná jsou díla Páně a jak dlouho má strpení s lidem svým; a jak slepé a nepronikavé je chápání dětí lidských; neboť nechtějí hledati moudrost ani netouží po tom, aby nad nimi panovala!

  21 Ano, jsou jako divoké stádo, jež utíká od pastýře a rozbíhá se a je hnáno a je sežráno lesní zvěří.