Záznam Zenifův – Zpráva o jeho lidu od doby, kdy opustili zemi Zarahemla, do doby, kdy byli vysvobozeni z rukou Lamanitů.
Obsaženo v kapitolách 9 až 22 včetně.

Kapitola 9

Zenif vede skupinu ze Zarahemly, aby vlastnili zemi Lehi-Nefi–Lamanitský král jim dovoluje zděditi zemi–Válka mezi Lamanity a Zenifovým lidem. Kolem roku 200–187 př. Kr.

  Já, Zenif, byv vyučován ve veškerém jazyce Nefitů a maje znalost o zemi Nefi neboli o zemi prvního dědictví našich otců a byv vyslán jako zvěd mezi Lamanity, abych mohl vyzvěděti jejich síly, aby na ně naše vojsko mohlo přijíti a zničiti je – ale když jsem viděl to, co bylo mezi nimi dobrého, přál jsem si, aby nebyli zničeni.

  Tudíž, svářil jsem se v pustině se svými bratřími, neboť jsem chtěl, aby s nimi náš vládce učinil dohodu; ale on, jsa strohý a krvelačný muž, přikázal, abych byl zabit; byl jsem ale zachráněn velikým krveprolitím; neboť otec bojoval proti otci a bratr proti bratrovi, dokud nebyl větší počet z našeho vojska v pustině zničen; a my jsme se vrátili, ti z nás, kteří byli ušetřeni, do země Zarahemla, abychom ten příběh vypověděli jejich manželkám a jejich dětem.

  A přece jsem jich, jsa přehorlivý, abych zdědil zemi našich otců, sebral tolik, kolik mělo přání jíti, aby vlastnili zemi, a vydali jsme se opět na cestu do pustiny, abychom vyšli do země; ale byli jsme sužováni hladem a těžkými strastmi; neboť jsme byli pomalí v rozpomenutí se na Pána, svého Boha.

  Přesto však po mnohadenním bloudění pustinou jsme rozbili své stany na místě, kde naši bratří byli pobiti, jež bylo blízko země našich otců.

  A stalo se, že jsem šel opět se čtyřmi svými muži do města ke králi, abych mohl poznati smýšlení královo a abych se dozvěděl, zdali mohu vstoupiti se svým lidem a vlastniti zemi v míru.

  A vešel jsem ke králi a on se mnou učinil smlouvu, že mohu vlastniti zemi Lehi-Nefi a zemi Šilom.

  A také přikázal, aby jeho lid ze země odešel, a já a můj lid jsme do země vstoupili, abychom ji mohli vlastniti.

  A počali jsme stavěti stavby a opravovati zdi města, ano, totiž zdi města Lehi-Nefi a města Šilom.

  A počali jsme obdělávati zemi, ano, vpravdě všelikými semeny, semeny kukuřice a pšenice a ječmene a neasem a šeumem a semeny všemožného ovoce; a počali jsme se množiti a v zemi se nám dařilo.

  10 Nyní, byla to lstivost a vychytralost krále Lamana, že vydal zemi, abychom ji vlastnili, aby uvedl můj lid do poroby.

  11 Tudíž stalo se, že poté, co jsme dleli v zemi po dobu dvanácti let, král Laman počal býti velice znepokojen, aby snad můj lid v zemi nezesílil, a tak by jej oni nemohli přemoci a uvésti do poroby.

  12 Nyní, oni byli líným a modlářským lidem; tudíž si přáli uvésti nás do poroby, aby se mohli přejídati z práce našich rukou; ano, aby mohli sami hodovati na stádech našich polí.

  13 Tudíž stalo se, že král Laman počal podněcovati svůj lid, aby se svářil s mým lidem; tudíž počaly býti války a sváry v zemi.

  14 Neboť, v třináctém roce mé vlády v zemi Nefi, daleko na jihu země Šilom, když moji lidé napájeli a krmili svá stáda a obdělávali svou zemi, přišel na ně početný zástup Lamanitů a počal je pobíjeti a bráti jejich stáda a kukuřici z jejich polí.

  15 Ano, a stalo se, že všichni ti, kteří nebyli dostiženi, uprchli až do města Nefi a dovolávali se u mne ochrany.

  16 A stalo se, že jsem je vyzbrojil luky a šípy a meči a dýkami a kyji a praky a všelikými zbraněmi, jež jsme mohli vymysleti, a já a můj lid jsme vyšli proti Lamanitům do boje.

  17 Ano, v síle Páně jsme vyšli do boje proti Lamanitům; neboť já a můj lid jsme mocně volali k Pánu, aby nás vysvobodil z rukou našich nepřátel, neboť jsme byli probuzeni, abychom se rozpomenuli na vysvobození svých otců.

  18 A Bůh vyslyšel naše volání a odpověděl na naše modlitby; a my jsme vyšli v moci jeho; ano, vyšli jsme proti Lamanitům a za jeden den a noc jsme jich pobili tři tisíce a čtyřicet tři; pobíjeli jsme je, dokud jsme je nevyhnali ze své země.

  19 A já jsem sám, svýma vlastníma rukama, pomáhal pohřbívati jejich mrtvé. A vizte, k našemu velikému smutku a bědování bylo zabito dvě stě a sedmdesát devět našich bratří.