Kniha Mosiášova

Kapitoly 

Kapitola 1
Král Beniamin učí své syny jazyku a proroctvím jejich otců–Jejich náboženství a civilizace jsou zachovávány díky záznamům vedeným na různých deskách–Mosiáš je vyvolen králem a jsou mu dány do opatrovnictví záznamy a jiné věci. Kolem roku 130–124 př. Kr.
Kapitola 2
Král Beniamin oslovuje svůj lid–Připomíná nestrannost, čestnost a duchovnost své vlády–Radí mu, aby sloužil svému Nebeskému Králi–Ti, kteří se bouří proti Bohu, budou trpěti trýzní, která je jako neuhasitelný oheň. Kolem roku 124 př. Kr.
Kapitola 3
Král Beniamin pokračuje ve své promluvě–Pán Všemocný bude sloužiti mezi lidmi ve stánku z hlíny–Krev poteče z každého póru, až bude usmiřovati hříchy světa–Jeho jméno je jediné, jímž přichází spasení–Lidé mohou odložiti přirozeného člověka a státi se Svatými skrze usmíření–Muka zlovolných budou jako jezero ohně a síry. Kolem roku 124 př. Kr.
Kapitola 4
Král Beniamin pokračuje ve své promluvě–Spasení přichází díky usmíření–Věřte v Boha, abyste byli spaseni–Uchovávejte si odpuštění svých hříchů skrze věrnost–Udělujte ze svého jmění chudým–Čiňte všechny věci v moudrosti a v pořádku. Kolem roku 124 př. Kr.
Kapitola 5
Vírou se Svatí stávají syny a dcerami Kristovými–Jsou pak nazýváni jménem Kristovým–Král Beniamin je nabádá, aby byli stálí a neochvějní v dobrých skutcích. Kolem roku 124 př. Kr.
Kapitola 6
Král Beniamin zaznamenává jména lidí a ustanovuje kněze, aby je učili–Mosiáš vládne jako spravedlivý král. Kolem roku 124–121 př. Kr.
Kapitola 7
Ammon nalézá zemi Lehi-Nefi, kde je králem Limhi–Limhiův lid je v porobě Lamanitů–Limhi líčí jejich příběh–Prorok (Abinadi) svědčil, že Kristus je Bůh a Otec všech věcí–Ti, kteří zasévají špinavost, sklízejí vichřici, a ti, kteří vkládají svou důvěru v Pána, budou vysvobozeni. Kolem roku 121 př. Kr.
Kapitola 8
Ammon učí lid Limhiův–Dozvídá se o dvaceti čtyřech jareditských deskách–Starodávné záznamy mohou býti přeloženy vidoucími–Žádný dar není větší nežli býti vidoucím. Kolem roku 121 př. Kr.
Záznam Zenifův – Zpráva o jeho lidu od doby, kdy opustili zemi Zarahemla, do doby, kdy byli vysvobozeni z rukou Lamanitů.
Obsaženo v kapitolách 9 až 22 včetně.
Kapitola 9
Zenif vede skupinu ze Zarahemly, aby vlastnili zemi Lehi-Nefi–Lamanitský král jim dovoluje zděditi zemi–Válka mezi Lamanity a Zenifovým lidem. Kolem roku 200–187 př. Kr.
Kapitola 10
Král Laman umírá–Jeho lid je divoký a zuřivý a věří ve falešné tradice–Zenif a jeho lid je přemáhají. Kolem roku 187–160 př. Kr.
Kapitola 11
Král Noé panuje zlovolně–Oddává se prostopášnému životu se svými manželkami a souložnicemi–Abinadi prorokuje, že lid bude vzat do poroby–Král Noé mu usiluje o život. Kolem roku 160–150 př. Kr.
Kapitola 12
Abinadi je uvězněn za prorokování o zničení lidu a o smrti krále Noéma–Falešní kněží citují písma a předstírají, že zachovávají zákon Mojžíšův–Abinadi je začíná učiti desateru přikázání. Kolem roku 148 př. Kr.
Kapitola 13
Abinadi je ochraňován božskou mocí–Učí desateru přikázání–Spasení nepřichází samotným zákonem Mojžíšovým–Sám Bůh učiní usmíření a vykoupí svůj lid. Kolem roku 148 př. Kr.
Kapitola 14
Izaiáš promlouvá o Mesiášovi–Mesiášovo pokoření a utrpení jsou vyložena–Dává svou duši jako oběť za hřích a přimlouvá se za přestupníky–Porovnej s Izaiášem 53. Kolem roku 148 př. Kr.
Kapitola 15
Jak je Kristus Otcem i Synem–Bude se přimlouvati a ponese přestupky svého lidu–Oni a všichni svatí proroci jsou jeho símě–On uskutečňuje vzkříšení–Malé děti mají věčný život. Kolem roku 148 př. Kr.
Kapitola 16
Bůh vykupuje lidi z jejich ztraceného a padlého stavu–Ti, kteří jsou tělesní, zůstávají, jako kdyby nebylo žádného vykoupení–Kristus uskutečňuje vzkříšení k nekonečnému životu nebo k nekonečnému zatracení. Kolem roku 148 př. Kr.
Kapitola 17
Alma věří slovům Abinadiovým a zapisuje je–Abinadi vytrpí smrt ohněm–Prorokuje svým vražedníkům nemoci a smrt ohněm. Kolem roku 148 př. Kr.
Kapitola 18
Alma káže ve skrytu–Vykládá smlouvu křtu a křtí u vod Mormonu–Zřizuje Církev Kristovu a vysvěcuje kněze–Ti si vydělávají na vlastní živobytí a učí lid–Alma a jeho lid prchají před králem Noémem do pustiny. Kolem roku 147–145 př. Kr.
Kapitola 19
Gedeon se snaží zabíti krále Noéma–Lamanité napadají zemi–Král Noé je usmrcen ohněm–Limhi panuje jako poddaný panovník. Kolem roku 145–121 př. Kr.
Kapitola 20
Několik lamanitských dcer je uneseno kněžími Noémovými–Lamanité vedou válku s Limhim a s jeho lidem–Lamanitské zástupy jsou odraženy a upokojeny. Kolem roku 145–123 př. Kr.
Kapitola 21
Limhiův lid je bit a poražen Lamanity–Limhiův lid se setkává s Ammonem a je obrácen–Vyprávějí Ammonovi o dvaceti čtyřech jareditských deskách. Kolem roku 122–121 př. Kr.
Kapitola 22
Jsou učiněny plány na únik lidu z lamanitské poroby–Lamanité jsou opiti–Lid uniká, vrací se do Zarahemly a stává se poddaným králi Mosiášovi. Kolem roku 121–120 př. Kr.
Zpráva Almova a lidu Páně, který byl vyhnán lidem krále Noéma do pustiny.
Obsaženo v kapitolách 23 a 24.
Kapitola 23
Alma odmítá býti králem–Slouží jako vysoký kněz–Pán ukázňuje svůj lid a Lamanité se zmocňují země Helam–Amulon, vůdce zlovolných kněží krále Noéma, panuje pod lamanitským panovníkem. Kolem roku 145–121 př. Kr.
Kapitola 24
Amulon pronásleduje Almu a jeho lid–Mají býti usmrceni, budou-li se modliti–Pán způsobuje, že se jejich břemena zdají lehká–Vysvobozuje je z poroby a oni se vracejí do Zarahemly. Kolem roku 145–120 př. Kr.
Kapitola 25
Potomci Mulekovi v Zarahemle se stávají Nefity–Dozvídají se o lidu Almově a Zenifově–Alma křtí Limhiho a veškerý jeho lid–Mosiáš zplnomocňuje Almu, aby zřídil Církev Boží. Kolem roku 120 př. Kr.
Kapitola 26
Mnozí členové Církve jsou nevěřícími svedeni k hříchu–Almovi je přislíben věčný život–Ti, kteří činí pokání a jsou pokřtěni, získávají odpuštění–Členům Církve, kteří zhřešili a kteří činí pokání a vyznají se Almovi a Pánovi, bude odpuštěno; jinak nebudou počítáni mezi lid Církve. Kolem roku 120–100 př. Kr.
Kapitola 27
Mosiáš zakazuje pronásledování a nařizuje rovnost–Alma mladší a čtyři synové Mosiášovi se snaží zničiti Církev–Ukazuje se jim anděl a přikazuje jim, aby opustili cestu zla–Alma je stižen němotou–Veškeré lidstvo musí býti znovuzrozeno, aby získalo spasení–Alma a synové Mosiášovi oznamují radostné zvěsti. Kolem roku 100–92 př. Kr.
Kapitola 28
Synové Mosiášovi jdou kázati Lamanitům–Za použití dvou videckých kamenů překládá Mosiáš jareditské desky. Kolem roku 92 př. Kr.
Kapitola 29
Mosiáš navrhuje, aby namísto krále byli voleni soudcové–Nespravedliví králové vedou svůj lid k hříchu–Alma mladší je hlasem lidu zvolen za hlavního soudce–Je také vysokým knězem nad Církví–Alma starší a Mosiáš umírají. Kolem roku 92–91 př. Kr.