Kapitola 1

Omni, Amaron, Chemiš, Abinadom a Amaleki, jeden po druhém, vedou záznamy–Mosiáš objevuje lid Zarahemlův, který přišel z Jeruzaléma za dnů Sedechiášových–Mosiáš se stává jejich králem–Potomci Mulekovi v Zarahemle objevili Koriantumra, posledního z Jareditů–Král Beniamin nastupuje po Mosiášovi–Lidé mají obětovati svou duši jako oběť Kristu. Kolem roku 323–130 př. Kr.

  VIZTE, stalo se, že mně, Omnimu, můj otec Jarom přikázal, že mám na tyto desky něco napsati, abych zachoval náš rodokmen –

  Pročež, chtěl bych, abyste věděli, že za svých dnů jsem mnoho bojoval mečem, abych zachoval svůj lid, Nefity, od pádu do rukou jejich nepřátel, Lamanitů. Ale vizte, já sám jsem zlovolný a nezachovával jsem ustanovení a přikázání Páně, jak jsem měl.

  A stalo se, že dvě stě a sedmdesát a šest let uplynulo a měli jsme mnohá období míru; a měli jsme mnohá období ničivých válek a krveprolití. Ano, a zkrátka, dvě stě a osmdesát a dva roky uplynuly a já jsem udržoval tyto desky podle přikázání svých otců; a předal jsem je svému synu Amaronovi. A já končím.

  A nyní já, Amaron, píši to, co píši, a je toho málo, do knihy svého otce.

  Vizte, stalo se, že tři sta a dvacet let uplynulo a zlovolnější část Nefitů byla zničena.

  Neboť Pán by nestrpěl, poté, co je vyvedl ze země Jeruzalém a udržoval je a zachovával je od pádu do rukou jejich nepřátel, ano, nepřipustil by, aby se nepotvrdila slova, jež promluvil k našim otcům řka: Nakolik nebudete zachovávati přikázání má, nebude se vám v zemi dařiti.

  Pročež, Pán je navštívil velikým soudem; nicméně ušetřil spravedlivé, aby nezahynuli, a vysvobodil je z rukou jejich nepřátel.

  A stalo se, že jsem předal desky svému bratru Chemišovi.

  Nyní já, Chemiš, píši to málo, co píši, do téže knihy se svým bratrem; neboť vizte, viděl jsem, že to poslední, co napsal, napsal svou vlastní rukou; a napsal to v ten den, kdy mi je předal. A tímto způsobem vedeme záznamy, neboť tak je to podle přikázání našich otců. A já končím.

  10 Vizte, já, Abinadom, jsem syn Chemišův. Vizte, stalo se, že jsem viděl mnoho válek a svárů mezi svým lidem, Nefity, a Lamanity; a já, svým vlastním mečem, jsem vzal život mnoha Lamanitům v obraně svých bratří.

  11 A vizte, záznam tohoto lidu je vyryt na deskách, které vlastní králové, podle pokolení králů; a nevím o žádném zjevení kromě toho, které bylo zapsáno, ani o proroctví; pročež, to, co je napsáno, postačuje. A já končím.

  12 Vizte, já jsem Amaleki, syn Abinadomův. Vizte, promluvím k vám něco o Mosiášovi, který se stal králem nad zemí Zarahemla; neboť vizte, byv varován Pánem, aby uprchl ze země Nefi a aby tolik, kolik by jich poslouchalo hlas Páně, s ním také odešlo ze země, do pustiny –

  13 A stalo se, že učinil podle toho, co mu Pán přikázal. A oni odešli ze země do pustiny, tolik, kolik jich poslouchalo hlas Páně; a byli vedeni mnohými kázáními a prorokováními. A byli neustále nabádáni slovem Božím; a byli vedeni mocí jeho rámě pustinou, dokud nesešli do země, která se nazývá země Zarahemla.

  14 A objevili lid, který se nazýval lidem Zarahemlovým. Nyní, nastalo veliké radování mezi lidem Zarahemlovým; a také Zarahemla se převelice radoval, protože Pán poslal lid Mosiášův s deskami z mosazi, které obsahovaly záznam Židů.

  15 Vizte, stalo se, že Mosiáš shledal, že lid Zarahemlův vyšel z Jeruzaléma v době, kdy Sedechiáš, král judský, byl odveden do zajetí do Babylona.

  16 A oni putovali pustinou a byli převedeni rukou Páně přes veliké vody do země, kde je Mosiáš objevil; a dleli tam od té doby nadále.

  17 A v době, kdy je Mosiáš objevil, stali se nesmírně početnými. Nicméně měli mnoho válek a ničivé sváry a čas od času padali mečem; a jejich jazyk se zkomolil; a nepřinesli s sebou žádné záznamy; a zapřeli jsoucnost svého Stvořitele; a Mosiáš ani lid Mosiášův jim nebyli schopni rozuměti.

  18 Ale stalo se, že Mosiáš je dal vyučovati svému jazyku. A stalo se, že poté, co byli jazyku Mosiášovu vyučováni, Zarahemla podal rodokmen svých otců podle své paměti; a je zapsán, ale nikoli na těchto deskách.

  19 A stalo se, že lid Zarahemlův a Mosiášův se spojil; a Mosiáš byl ustanoven jejich králem.

  20 A stalo se za dnů Mosiášových, že mu byl přinesen veliký kámen s rytinami; a on tyto rytiny vyložil darem a mocí Boží.

  21 A podávaly zprávu o nějakém Koriantumrovi a o pobití jeho lidu. A Koriantumr byl objeven lidem Zarahemlovým; a dlel s nimi po dobu devíti měsíců.

  22 Také obsahovala několik slov o jeho otcích. A jeho první rodiče vyšli od věže v době, kdy Pán zmátl jazyk lidu; a přísnost Páně na ně padla podle soudů jeho, které jsou spravedlné; a jejich kosti leží rozptýleny v zemi severní.

  23 Vizte, já, Amaleki, jsem se narodil za dnů Mosiášových; a dožil jsem se jeho smrti; a Beniamin, jeho syn, vládne na jeho místě.

  24 A vizte, viděl jsem za dnů krále Beniamina ničivou válku a mnohé krveprolití mezi Nefity a Lamanity. Ale vizte, Nefité nad nimi dosáhli veliké převahy; ano, natolik, že je král Beniamin vyhnal ze země Zarahemla.

  25 A stalo se, že jsem zestárl; a nemaje žádného semene a věda, že král Beniamin je spravedlný muž před Pánem, pročež, vydám mu tyto desky, nabádaje všechny lidi, aby šli k Bohu, Svatému Izraelskému, a věřili v prorokování a ve zjevení a ve službu andělů a v dar mluvení jazyky, v dar vykládání jazyků a ve vše, co je dobré; neboť není nic, co je dobré, leda to, co pochází od Pána; a to, co je zlé, pochází od ďábla.

  26 A nyní, milovaní bratří moji, chtěl bych, abyste přišli ke Kristu, který je Svatým Izraelským, a podíleli se na jeho spasení a moci jeho vykoupení. Ano, pojďte k němu a obětujte mu celou duši svou jako oběť a pokračujte v půstu a modlitbě a vytrvejte do konce; a jakože žije Pán, budete spaseni.

  27 A nyní bych chtěl promluviti něco o jistém počtu těch, kteří vyšli do pustiny, aby se navrátili do země Nefi; neboť tam byl veliký počet těch, kteří si přáli vlastniti zemi svého dědictví.

  28 Pročež, vyšli do pustiny. A jejich vůdce, jsa silný a mocný muž, a tvrdošíjný muž, pročež způsobil mezi nimi svár; a všichni byli v pustině pobiti, až na padesát, a ti se opět vrátili do země Zarahemla.

  29 A stalo se, že také vzali značný počet dalších a opět se vydali na cestu do pustiny.

  30 A já, Amaleki, jsem měl bratra, který šel také s nimi; a od té doby o nich nic nevím. A brzy ulehnu do hrobu; a tyto desky jsou plné. A ustávám promlouvati.