Výběr z Knihy Mojžíšovy

Kapitola 6

(Listopad–prosinec 1830)

Adamovo símě vede knihu pamětní – Jeho spravedlivé potomstvo káže pokání – Bůh se zjevuje Enochovi – Enoch káže evangelium – Adamovi byl zjeven plán spasení – Přijal křest a kněžství.

1 A aAdam poslouchal hlas Boží a volal k synům svým, aby činili pokání.

2 A Adam opět poznal manželku svou, a ona porodila syna, a on nazval jméno jeho aSet. A Adam oslavoval jméno Boží; neboť řekl: Bůh mi určil další símě namísto Abela, jehož Kain zabil.

3 A Bůh se zjevil Setovi, a on se nebouřil, ale přinášel přijatelnou aoběť jako bratr jeho Abel. A jemu se také narodil syn a nazval jméno jeho Enos.

4 A tehdy počali tito lidé avzývati jméno Páně a Pán jim žehnal;

5 A byla vedena akniha pamětní, do níž bylo zaznamenáváno v jazyce Adamově, neboť bylo dáno tolika, kolik jich vzývalo Boha, psáti duchem bvnuknutí;

6 A oni učili své děti čísti a psáti, majíce jazyk, který byl čistý a neposkvrněný.

7 Nyní, totéž aKněžství, které bylo na počátku, bude také na konci světa.

8 Nyní, toto proroctví Adam pravil, když byl pohnut aDuchem Svatým, a o bdětech Božích byl veden crodokmen. A byla to dkniha pokolení Adamových řkoucí: V onen den, kdy Bůh stvořil člověka, k podobě Boží učinil ho;

9 aobrazu svého vlastního těla, muže a ženu, stvořil bje a požehnal jim a nazval cjméno jejich Adam, v onen den, kdy byli stvořeni a stali se dduší živou na zemi na epodnoží Božím.

10 A aAdam žil jedno sto a třicet let a zplodil syna ke své vlastní podobě, podle svého vlastního bobrazu, a nazval jméno jeho Set.

11 A dnů Adamových poté, co zplodil Seta, bylo osm set let, a zplodil mnoho synů a dcer;

12 A všech dnů, v kterých Adam žil, bylo devět set a třicet let, a zemřel.

13 Set žil jedno sto a pět let a počal Enose a prorokoval po všechny dny své a učil syna svého Enose ohledně cest Božích; pročež Enos prorokoval také.

14 A Set žil poté, co zplodil Enose, osm set a sedm let a zplodil mnoho synů a dcer.

15 A děti lidské byly početné na celé tváři země. A v oněch dnech měl Satan veliké apanství mezi lidmi, a zuřil v srdci jejich; a od té doby nadále přicházely války a krveprolévání; a ruka člověka byla proti jeho vlastnímu bratru, aby způsobila smrt, pro btajná díla, usilujíc o moc.

16 Všech dnů Setových bylo devět set a dvanáct let, a zemřel.

17 A Enos žil devadesát let a zplodil aKainana. A Enos a zbytek lidu Božího vyšel ze země, která se nazývala Šulon, a přebývali v zemi zaslíbení, kterou nazval podle svého vlastního syna, jehož pojmenoval Kainan.

18 A Enos žil poté, co zplodil Kainana, osm set a patnáct let a zplodil mnoho synů a dcer. A všech dnů Enosových bylo devět set a pět let, a zemřel.

19 A Kainan žil sedmdesát let a zplodil Mahalaleela; A Kainan žil poté, co zplodil Mahalaleela, osm set a čtyřicet let a plodil syny a dcery. A všech dnů Kainanových bylo devět set a deset let, a zemřel.

20 A Mahalaleel žil šedesát pět let a zplodil Járeda; a Mahalaleel žil poté, co zplodil Járeda, osm set a třicet let a plodil syny a dcery. A všech dnů Mahalaleelových bylo osm set a devadesát pět let, a zemřel.

21 A Járed žil jedno sto a šedesát dvě léta a zplodil aEnocha; a Járed žil poté, co zplodil Enocha, osm set let a plodil syny a dcery. A Járed učil Enocha ohledně všech cest Božích.

22 A toto je rodokmen synů Adamových, jenž byl asynem Božím, s nímž Bůh sám hovořil.

23 A oni byli akazatelé spravedlivosti a promlouvali a bprorokovali a volali ke všem lidem, všude, aby činili cpokání; a děti lidské byly učeny dvíře.

24 A stalo se, že všech dnů Járedových bylo devět set a šedesát dvě léta, a zemřel.

25 A Enoch žil šedesát pět let a zplodil aMatuzaléma.

26 A stalo se, že Enoch putoval v zemi mezi lidmi; a jak putoval, s nebe sestoupil Duch Boží a spočinul na něm.

27 A uslyšel hlas s nebe řkoucí: Enochu, synu můj, prorokuj tomuto lidu a řekni jim – Čiňte pokání, neboť tak praví Pán: Jsem arozhněván na tento lid a můj prudký hněv je proti nim roznícen; neboť srdce jejich se zatvrdilo a buši jejich jsou otupělé k slyšení a oči jejich cnemohou viděti daleko;

28 A během těchto mnoha pokolení, ode dne, kdy jsem je stvořil, ascházeli z cesty a zapírali mne a ve tmě usilovali o své vlastní rady; a ve svých vlastních ohavnostech vymysleli vraždu a nezachovávali přikázání, která jsem dal jejich otci, Adamovi.

29 Pročež, křivě přísahali a skrze apřísahy své přivedli na sebe smrt; a připravil jsem bpeklo pro ně, jestliže nebudou činiti pokání;

30 A toto je ustanovení, které jsem vysílal na počátku světa, ze svých vlastních úst, od založení jeho, a ústy služebníků svých, otců tvých, jsem to vyhlašoval, stejně jako to bude vysíláno do světa, do končin jeho.

31 A když Enoch uslyšel tato slova, sklonil se k zemi, před Pánem, a mluvil před Pánem řka: Proč jsem našel přízeň v očích tvých, a jsem mládencem pouhým a všichni lidé mne nenávidí; neboť jsem apomalý v řeči; proč jsem služebníkem tvým?

32 A Pán řekl Enochovi: Jdi a čiň, jak jsem ti přikázal, a žádný člověk tě neprobodne. Otevírej aústa svá a budou naplněna a dám ti promlouvati, neboť veškeré tělo je v rukou mých, a já učiním, jak se mi zdá dobré.

33 Řekni tomuto lidu: aVyvolte si dnes sloužiti Pánu Bohu, jenž vás učinil.

34 Viz, Duch můj je na tobě, pročež všechna slova tvá ospravedlním; a ahory budou před tebou prchati a břeky se obrátí v toku svém; a ty zůstaneš ve mně a já v tobě; tudíž cchoď se mnou.

35 A Pán promlouval k Enochovi a řekl mu: Pomaž oči své blátem a umyj je a budeš viděti. A on tak učinil.

36 A on spatřil aduchy, jež Bůh stvořil; a spatřil také věci, které nejsou viditelné pro bpřirozené oko; a od té doby nadále se v zemi šířila zpráva: cVidoucího Pán vzbudil lidu svému.

37 A stalo se, že Enoch vyšel do země mezi lid a stával na pahorcích a vysokých místech a volal silným hlasem, svědče proti dílům jejich; a všichni lidé byli kvůli němu auraženi.

38 A vyšli na vysoká místa, aby ho slyšeli, řkouce hlídačům stanů: Zůstaňte zde a hlídejte stany, zatímco my tam půjdeme, abychom spatřili vidoucího, neboť on prorokuje, a v zemi je podivná věc; divý muž přišel mezi nás.

39 A stalo se, když ho uslyšeli, že žádný člověk na něj nevztáhl ruku; neboť strach přišel na všechny ty, kteří ho slyšeli; neboť on chodil s Bohem.

40 A přišel k němu muž, jehož jméno bylo Machiáš, a řekl mu: Řekni nám jasně, kdo jsi a odkud přicházíš?

41 A on jim řekl: Přišel jsem ze země Kainan, země otců svých, země spravedlivosti až do tohoto dne. A otec můj mne učil ohledně všech cest Božích.

42 A stalo se, když jsem putoval ze země Kainan, u moře východního jsem spatřil vidění; a hle, nebesa jsem viděl a Pán mluvil se mnou a dal mi přikázání; pročež, pro tuto příčinu, abych zachoval přikázání, promlouvám tato slova.

43 A Enoch pokračoval v řeči své řka: Pán, který mluvil se mnou, je Bůh nebe a on je můj Bůh a váš Bůh a vy jste bratří moji, a proč si aradíte sami a zapíráte Boha nebe?

44 Nebesa učinil on; azemě je bpodnoží jeho; a základ její je jeho. Vizte, on ho položil, zástup lidí přivedl na její tvář.

45 A smrt přišla na otce naše; nicméně my je známe, a nemůžeme to zapříti, a všechny, vpravdě prvního ze všech, známe, vpravdě Adama.

46 Neboť knihu apamětní jsme psali mezi sebou podle vzoru daného prstem Božím; a je podána v našem vlastním jazyce.

47 A když Enoch mluvil slova Boží, lidé se chvěli, a nemohli státi v přítomnosti jeho.

48 A on jim řekl: Protože Adam apadl, my jsme; a skrze jeho pád přišla bsmrt; a my jsme učiněni podílníky bídy a bědy.

49 Vizte, Satan přišel mezi děti lidské a apokouší je, aby ho uctívali; a lidé se stali btělesnými, csmyslnými a ďábelskými, a jsou dvyloučeni z přítomnosti Boží.

50 Ale Bůh oznámil otcům našim, že všichni lidé musejí činiti pokání.

51 A volal na našeho otce Adama svým vlastním hlasem řka: Já jsem Bůh; učinil jsem svět a alidi bdříve, než byli v těle.

52 A také mu řekl: Jestliže se obrátíš ke mně a budeš poslouchati hlas můj a budeš věřiti a činiti pokání ze všech přestupků svých a budeš apokřtěn, a to ve vodě, ve jménu mého Jednorozeného Syna, jenž je pln bmilosti a pravdy, který je cJežíš Kristus, jediné djméno, které bude dáno pod nebem, kterým přijde espasení k dětem lidským, obdržíš dar Ducha Svatého, a pros o všechny věci ve jménu jeho, a o cokoli poprosíš, bude ti dáno.

53 A náš otec Adam promluvil k Pánovi a řekl: Proč musejí lidé činiti pokání a býti pokřtěni ve vodě? A Pán řekl Adamovi: Viz, aodpustil jsem ti přestupek tvůj v zahradě Eden.

54 Odtud se mezi lidem rozšířila zpráva, že aSyn Boží busmířil původní vinu, čímž hříchy rodičů nemohou býti zodpověděny na hlavu cdětí, neboť ony jsou zdravé od založení světa.

55 A Pán promluvil k Adamovi řka: Poněvadž děti tvé jsou počaty v hřích, tedy když začínají dorůstati, ahřích je počat v srdci jejich, a ony ochutnávají bhořké, aby mohly věděti, jak oceňovati dobré.

56 A je jim dáno, aby rozeznávaly dobro od zla; pročež ajednají samy za sebe, a dal jsem ti další zákon a přikázání.

57 Pročež, uč tomu děti své, že všichni lidé, všude, musejí činiti apokání, jinak nemohou nikterak zděditi království Boží, neboť žádná bnečistá věc tam nemůže přebývati, nebo cpřebývati v přítomnosti jeho; neboť, v jazyce Adamově, dMuž Svatosti je jméno jeho, a jméno jeho Jednorozeného je eSyn Muže, a to Ježíš Kristus, spravedlivý fSoudce, kterýž přijde v zenitu času.

58 Tudíž, dávám ti přikázání, abys učil těmto věcem děti své aotevřeně řka:

59 Že kvůli přestupku přichází pád, kterýžto pád přivádí smrt, a poněvadž vy jste byly zrozeny na svět skrze vodu a krev a aducha, kteréhož jsem učinil, a tak jste se staly z bprachu duší živou, právě tak musíte býti cznovuzrozeny do království nebeského z dvody a z Ducha a býti očištěny skrze krev, a to krev mého Jednorozeného; abyste mohly býti posvěceny od veškerého hříchu a etěšiti se ze fslov věčného života v tomto světě a z věčného života ve světě, který přijde, a to z nesmrtelné gslávy;

60 Neboť skrze avodu zachováváte přikázání; skrze Ducha jste bospravedlněny a skrze ckrev jste dposvěceny;

61 Tudíž je dáno, aby ve vás přebývalo: svědectví nebe; aUtěšitel; pokojné věci nesmrtelné slávy; pravda všech věcí; to, co obživuje všechny věci, co činí všechny věci živými; to, co zná všechny věci a má veškerou moc podle moudrosti, milosrdenství, pravdy, spravedlnosti a soudu.

62 A nyní, viz, pravím ti: Toto je aplán spasení pro všechny lidi, skrze krev mého bJednorozeného, který přijde v zenitu času.

63 A viz, všechny věci mají svou podobnost a všechny věci jsou stvořeny a učiněny, aby avydávaly svědectví o mně, jak věci, které jsou časné, tak věci, které jsou duchovní; věci, které jsou v nebesích nahoře, a věci, které jsou na zemi, a věci, které jsou v zemi, a věci, které jsou pod zemí, jak nahoře, tak dole: všechny věci vydávají svědectví o mně.

64 A stalo se, když Pán mluvil s Adamem, naším otcem, že Adam zvolal k Pánu a byl uchopen a unesen aDuchem Páně a byl snesen do vody a byl položen pod bvodu a byl vynesen z vody.

65 A tak byl pokřtěn a sestoupil na něj Duch Boží, a tak byl azrozen z Ducha, a stal se obživeným ve bvnitřním člověku.

66 A uslyšel hlas s nebe řkoucí: Jsi apokřtěn ohněm a Duchem Svatým. Toto je bsvědectví Otce a Syna, od nynějška nadále a na věky;

67 A ty jsi podle ařádu toho, jenž byl bez počátku dnů nebo konce roků, od veškeré věčnosti do veškeré věčnosti.

68 Viz, ty jsi ajedno ve mně, syn Boží; a tak se mohou všichni státi bsyny mými. Amen.