Kdybys dospěl na Kolob

1. Kdybys dospěl na Kolob,

v pouhém oka mžiknutí,

a pak směl letět dále,

stále stejnou rychlostí,

myslíš, že bys kdy mohl

věčnostmi proniknout,

vyhledat pokolení,

kdy Bůh snad měl vzniknout?

2. Zřít ten velký začátek,

kde vesmíru není,

neb až Bůh s hmotou skončí,

poslední stvoření?

„Nenajdeš prázdný prostor,

“Duch mi našeptává,

„nikde není ten závoj,

za nímž ‚nic‘ přebývá.“

3. Boží Dílo dál kráčí;

život neztrácí dech;

zdokonalení, pokrok

má věčný koloběh;

není zde konce hmoty

ni konce prostoru.

Není zde konce ducha,

není konce rodu.