Plurální manželství v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů

Svatí posledních dnů věří, že manželství, které spojuje jednoho muže s jednou ženou, je Pánův stálý zákon. V biblických dobách Pán některým lidem přikázal, aby praktikovali plurální manželství – manželství, které spojuje jednoho muže s více než jednou ženou.1 Na začátku 40. let 19. století Pán skrze zjevení přikázal Josephu Smithovi, aby praktikování plurálního manželství zavedl mezi členy Církve. Někteří Svatí posledních dnů poté pod vedením presidenta Církve praktikovali plurální manželství více než půl století.2

Svatí posledních dnů nerozumějí všem záměrům, kvůli nimž Bůh skrze své proroky praktikování plurálního manželství zavedl. V Knize Mormonově se uvádí jeden z důvodů, proč toto Bůh nařizuje: aby se zvýšil počet dětí narozených ve smlouvě evangelia, a mohlo se tak „vzbuditi … símě [Pánu]“.3

V důsledku plurálních manželství se v rodinách věrných Svatých posledních dnů skutečně rodily velké počty dětí. Tato praktika rovněž v mnoha ohledech utvářela mormonské společenství v 19. století – manželství bylo dostupné prakticky pro každého, kdo po něm toužil; majetková nerovnost přepočítaná na osobu se snížila, protože ekonomicky znevýhodněné ženy se vdávaly do finančně stabilnějších domácností; a počet etnicky smíšených manželství vzrostl, což pomáhalo sjednotit různorodou přistěhovaleckou populaci. Plurální manželství také mezi Svatými posledních dnů pomáhalo vytvářet a posilovat pocit soudržnosti a skupinového ztotožnění. Členové Církve na sebe začali pohlížet jako na zvláštní lid, který je smluvně zavázán plnit Boží příkazy navzdory protivenství zvnějšku.4

Počátky plurálního manželství v Církvi

Polygamie byla v mnohých kulturách a náboženstvích přípustná po celá tisíciletí, avšak v západních kulturách byla až na několik výjimek zavrhována. V době Josepha Smitha byla ve Spojených státech jedinou legální formou manželství monogamie.

Zjevení o plurálním manželství, které je zaznamenáno v Nauce a smlouvách 132, vyvstalo zčásti z Josephova studia Starého zákona v roce 1831. Svatí posledních dnů měli za to, že žijí v posledních dnech – v době, kterou zjevení nazývají „[dispensací] plnosti časů“.5 Na zemi měly být opět znovuzřízeny dávnověké zásady, jako jsou proroci, kněžství či chrámy. Jednou z těchto dávných zásad bylo i plurální manželství, které praktikovali starověcí patriarchové jako například Abraham, Izák, Jákob nebo Mojžíš.6

Totéž zjevení, které učilo o plurálním manželství, bylo součástí zjevení o věčném manželství – nauky, že manželství může trvat i po smrti. V monogamních a plurálních manželstvích, uzavíraných prostřednictvím kněžské moci, mohli být členové rodiny, pod podmínkou spravedlivosti, zpečetěni jeden k druhému na věčnost.7

Zjevení o manželství stanovilo všeobecné zásady, avšak nevysvětlovalo, jak plurální manželství ve všech jeho detailech zavést do praxe. V Nauvoo se Joseph Smith oženil s dalšími manželkami a oprávnil další Svaté posledních dnů k praktikování plurálního manželství. S touto praktikou byli ostatní seznamováni opatrně a postupně; a ti, kteří se na ní podíleli, slíbili, že svou účast uchovají v důvěrnosti, přičemž čekali na dobu, kdy se budou moci jako manželé a manželky k sobě přihlásit na veřejnosti.

Chcete-li se dozvědět více o počátcích plurálního manželství v Církvi, klikněte zde.

Plurální manželství a rodiny v Utahu v 19. století

Mezi lety 1852 a 1890 praktikovali Svatí posledních dnů plurální manželství otevřeně. Většina plurálních rodin žila v Utahu. Ženy a muži, kteří žili v plurálním manželství, dosvědčovali, že ve své rodině zažívali problémy a těžkosti, ale i lásku a radosti. Věřili, že se v dané době jedná o přikázání Boží a že poslušnost tohoto přikázání přinese velká požehnání jim i jejich potomstvu. Vedoucí Církve učili, že partneři v plurálním manželství se mají snažit vypěstovat si vůči všem zúčastněným velkorysého ducha nesobeckosti a čistou lásku Kristovu.

Ačkoli někteří vedoucí měli velké polygamní rodiny, dvě třetiny polygamních mužů měly najednou jen dvě manželky. Církevní vedoucí si uvědomovali, že plurální manželství může být zvlášť obtížné pro ženy. Ženy, které byly v manželském svazku nešťastné, měly proto možnost se nechat rozvést a opětné uzavření manželství bylo rovněž snadno dostupné. V prvním desetiletí po usídlení v Utahu se ženy někdy vdávaly v mladém věku, což bylo tehdy u žen žijících v pohraničních oblastech obvyklé. V roce 1857, kdy bylo praktikování plurálního manželství na vrcholu, žila v tomto uspořádání asi polovina všech utažských Svatých posledních dnů – ať již v roli manžela, manželky nebo dítěte. V průběhu dalších tří desetiletí se procento těch, kteří byli do plurálního manželství zapojeni, postupně vytrvale snižovalo.

Během let, kdy se o plurálním manželství učilo na veřejnosti, se nepředpokládalo, že všichni Svatí posledních dnů budou podle této zásady žít, avšak od všech se očekávalo, že tuto zásadu budou přijímat jako zjevení od Boha. Tato forma manželství ve skutečnosti nemohla být všeobecně rozšířená kvůli poměru počtu mužů a žen. Ženy si mohly svobodně vybírat svého manželského partnera a rozhodnout se, zda vstoupí do polygamního, či monogamního svazku, nebo zda se vůbec vdají. Někteří muži vstoupili do polygamního manželství, protože je k tomu vyzvali církevní vedoucí, zatímco jiní tento proces zahájili vlastním rozhodnutím; všichni ale museli před vstupem do plurálního manželství obdržet souhlas od vedoucích Církve.

Pokud se chcete dovědět více o plurálním manželství a rodinách v Utahu, klikněte zde.

Zákony zakazující polygamii a ukončení plurálního manželství

Na začátku roku 1862 přijala vláda Spojených států zákony proti praktikování plurálního manželství. Poté, co Nejvyšší soud Spojených států v roce 1879 shledal, že zákony zakazující polygamii jsou v souladu s ústavou, začali federální úředníci v 80. letech 19. století polygamní manžele a manželky stíhat. Svatí posledních dnů byli přesvědčeni, že tyto zákony jsou nespravedlivé, a proto projevovali občanskou neposlušnost tím, že praktikovali plurální manželství dál a snažili se vyhýbat uvěznění – stěhovali se k přátelům či rodinným příslušníkům nebo se skrývali pod smyšlenými jmény. Když byli odsouzeni, zaplatili pokutu a podrobili se pobytu v žaláři.

Jeden ze zákonů zakazujících polygamii dovoloval vládě Spojených států zabavit církevní majetek. Federální úředníci záhy vyhrožovali tím, že Svatým posledních dnů vezmou chrámy. Práce na spasení pro žijící i zesnulé se tehdy ocitla v ohrožení. V září 1890 pocítil president Církve inspiraci vydat takzvaný Manifest. „Poněvadž zákony zakazující plurální manželství byly nařízeny Kongresem,“ vysvětlil president Woodruff, „já tímto prohlašuji svůj záměr podvoliti se oněm zákonům a použíti svůj vliv na členy Církve, jíž předsedám, aby učinili podobně.“8

Úplný dopad tohoto dokumentu nebyl zprvu zřejmý. Pán k nám promlouvá „řádku za řádkou, … tu trochu a tam trochu“.9 Podobně jako počátek plurálního manželství v Církvi bylo i ukončení jeho praktikování pozvolné a postupné – byl to proces plný těžkostí a nejistot.

Manifest oznamoval záměr presidenta Woodruffa podrobit se zákonům Spojených států a od uzavírání nových plurálních manželství se v rámci působnosti těchto zákonů z velké části upustilo. K uzavírání malého počtu plurálních manželství však dál docházelo v Mexiku a v Kanadě, se souhlasem některých církevních vedoucích. Všeobecně ale platilo, že církevní vedoucí tato manželství nepropagovali a bylo obtížné získat souhlas k jejich uzavření. Buď jeden, nebo oba manželští partneři, kteří uzavřeli takovýto svazek, museli obvykle souhlasit s tím, že zůstanou v Kanadě nebo v Mexiku. Mezi lety 1890 a 1904 výjimečně docházelo k uzavření malého počtu plurálních manželství i ve Spojených státech.

Role, kterou Církev v uzavírání těchto manželství hrála, se stala předmětem bouřlivé veřejné debaty poté, co byl v roce 1903 zvolen do Senátu Spojených států apoštol Reed Smoot. President Církve Joseph F. Smith na generální konferenci v dubnu roku 1904 vydal důrazné prohlášení, známé jako Druhý manifest, podle něhož bylo trestem za nově uzavřená plurální manželství vyloučení z Církve.10 Od doby presidenta Smitha presidenti Církve opakovaně zdůrazňují, že Církev a její členové již nejsou oprávněni uzavírat plurální manželství, a to, že svá slova myslí vážně, podtrhují tím, že naléhavě žádají místní vedoucí, aby členy, kteří se tomuto nařízení nepodřizují, přivedli před církevní disciplinární radu.

Chcete-li se dozvědět více o ukončení praktikování plurálního manželství v Církvi, klikněte zde.

Závěr

Plurální manželství patřilo mezi nejproblematičtější aspekty Znovuzřízení. Pro mnohé, kteří ho praktikovali, představovalo zkoušku víry. Porušovalo kulturní i právní normy a vedlo k pronásledování a odsuzování ze strany druhých. Navzdory těmto těžkostem bylo plurální manželství pro Církev v nesčetných ohledech přínosem. Skrze rodové linie těchto Svatých žijících v 19. století vzešlo mnoho Svatých posledních dnů, kteří byli věrni svým smlouvám evangelia jako spravedlivé matky a otcové; jako oddaní učedníci Ježíše Krista; jako věrní členové, vedoucí a misionáři Církve i jako dobří občané a význační veřejní činitelé. Novodobí Svatí posledních dnů těmto věrným pionýrům, kteří toho kvůli své víře, rodině a společenství tolik obětovali, vzdávají čest a chovají je v úctě.

Zdroje

  1. Viz Nauka a smlouvy 132:34–38; Jákob 2:30; viz také Genesis 16.
  2. Viz Nauka a smlouvy 132:7. President Církve čas od času ustanovoval další, aby mohli sezdávat druhé v plurálním manželství.
  3. Jákob 2:30.
  4. Viz 1. Petrova 2:9; viz také Jákob 1:8; Skutkové 5:41.
  5. Nauka a smlouvy 112:30; 124:41; 128:18.
  6. Viz Nauka a smlouvy 132:1, 34–38.
  7. Viz Nauka a smlouvy 132:7; 131:2–3.
  8. Oficiální prohlášení 1; „Official Declaration“, Deseret Evening News, Sept. 25, 1890.
  9. 2. Nefi 28:30; viz také Izaiáš 28:10, 13; Nauka a smlouvy 98:12.
  10. „Official Statement by President Joseph F. Smith“, Deseret Evening News, Apr. 6, 1904, 1.

Církev si váží příspěvku badatelů k historickému obsahu uvedenému v tomto článku; jejich práce je použita se svolením.