Stmelující článek

Mé poselství vychází z jednoho zážitku, který jsme společně se Susan měli v září roku 1999. Tehdy navštívil vysokou školu Ricks College, dnešní BYU-Idaho, president Gordon B. Hinckley, aby zasvětil novou budovu Spencera W. Kimballa. Společně se Susan jsme měli tu čest během onoho pozoruhodně duchovního a památného dne presidenta a sestru Hinckleyovy doprovázet.

Během návštěvy areálu školy promluvil president Hinckley na zasvěcovacím shromáždění ke studentům, zaměstnancům a učitelům. Seděl jsem na pódiu jen pár kroků od presidenta Pánovy znovuzřízené Církve, když pronášel svůj proslov. I dnes, v tento okamžik, když se vám dívám do tváře a promlouvám k vám, si živě vybavuji, jak president Hinckley stál u řečnického pultu v Hartově aule. Pamatuji si na zásady, kterým učil, na tón jeho hlasu a výraz jeho obličeje a na to, čemu jsem se mocí Ducha Svatého naučil, když jsem naslouchal jeho slovům.

Zvu vás, abyste se části onoho shromáždění zúčastnili nyní i vy.

„Minulou sobotu a neděli jsme byli ve městě Columbus v Ohiu, kde jsme zasvětili nový a nádherný chrám. Chrám i nedaleká kaple byly při všech šesti zasedáních zcela zaplněné. Duch Páně tam byl s námi a bylo úžasnou a významnou událostí zasvětit tento druhý chrám v historii Církve v onom úžasném státě Ohio.

Byly tam se mnou manželka a dcera, která své matce pomáhala. K naší velké radosti přijely ze svého bydliště v St. Louis i naše vnučka a dvě její děti, naše pravnoučata. …

Když jsem onoho dne seděl v chrámu a díval se na svá pravnoučata, přihodilo se mi něco zvláštního. Najednou jsem si uvědomil, že stojím uprostřed generací – tři generace, které znám, za mnou a tři generace přede mnou. V srdci jsem se doslova obrátil k otcům. A také ke svému potomstvu. Představil jsem si řetěz generací – řetěz, který sahá velmi daleko do vzdálené minulosti, o níž toho víme jen velmi málo. A nyní tento řetěz pokračuje tři generace přede mnou. Představil jsem si v duchu tento řetěz, který byl do dnešního dne nepřerušený, zářivý a pevný. …

Pak, jak jsem tam tak seděl v chrámu, jsem pomyslel na to, že jsem článkem spojujícím všechny generace z minulosti se všemi generacemi v budoucnosti. Vše, co mám, pokud jde o mou mysl a tělo, o tkáň, končetiny, klouby a mozek, jsem dostal jako dědictví od těch, kteří žili přede mnou. A vše, co má mé potomstvo, na ně přešlo skrze mě. Nemohu si dovolit tento řetěz přerušit. Ani moji potomci si nemohou dovolit tento řetěz přerušit. …

Kéž bych jen byl schopen slovy vyjádřit vám, mladým lidem, kteří jste dnes zde, onen pocit, který jsem v tom chrámu měl; onu nesmírnou touhu, abychom ani já, ani moji potomci, nikdy nepřerušili onen řetěz generací naší rodiny.

A právě vám říkám s veškerým důrazem, kterého jsem schopen: nestaňte se slabým článkem ve svém řetězu generací! Přicházíte na tento svět s úžasným dědictvím. Pocházíte ze skvělých mužů a žen, ze statečných a odvážných mužů a ze schopných žen nesmírné víry. Nikdy je nezklamte. Nikdy neudělejte nic, co by oslabilo řetěz, jehož jste základní součástí.“¹

V mysli jsem jasně viděl onen řetěz generací. Mého srdce se mocně dotklo varování, abych se v tomto řetězu nestal slabým článkem. A celou duší mi prostoupilo nabádání, abych nikdy neudělal nic, co by tento řetěz oslabilo. Pokud jde o Susan a mě, tato prostá a mocná ponaučení, která jsme onoho zářijového odpoledne získali, pozitivně ovlivnila naše manželství, naši rodinu a každou stránku našeho života.

Rád bych nyní vyšel z toho, čemu učil president Hinckley o našem „řetězu generací“, a něco k tomu připojil. Velmi jasně a důrazně popsal, co nemáme dělat – že se nemáme stát slabým článkem v řetězu generací. Já bych se rád zaměřil na to, co dělat máme – tedy stát se v řetězu generací stmelujícím článkem.

V Nauce a smlouvách 128:18 se dozvídáme, „že země bude stižena prokletím, pokud nebude stmelující článek nějakého druhu nebo jiného mezi otci a dětmi, ohledně nějaké věci nebo jiné – a vizte, co je onou věcí? Je to křest za mrtvé. Neboť my bez nich nemůžeme býti učiněni dokonalými; ani oni bez nás nemohou býti učiněni dokonalými. Ani nemohou oni, ani nemůžeme my býti učiněni dokonalými také bez těch, kdož zemřeli v evangeliu; neboť je nutné při uvádění dispensace plnosti časů, kterážto dispensace nyní počíná býti uváděna, aby úplné a naprosté a dokonalé spojení a stmelení dispensací a klíčů a mocí a sláv nastalo a bylo zjeveno ode dnů Adamových až do nynější doby.“²

Rád bych vás vyzval, abyste se zamysleli nad dvěma základními otázkami, které z těchto veršů vyplývají.

První otázka zní: Co je oním stmelujícím článkem? President Joseph F. Smith učil: „Musí dojít ke vzájemnému spojení a k vzájemnému svázání rodičů a dětí a dětí a rodičů, dokud celý řetěz Boží rodiny nebude vzájemně spojen do jednoho řetězu a dokud se všichni nestanou rodinou Boha a Jeho Krista.“³

Díky znovuzřízení kněžské pravomoci a klíčů v této poslední dispensaci může každý z nás obdržet obřady osobního spasení i rodinného oslavení a může na tyto obřady pamatovat a zachovávat je v úctě. Eliáš vskutku přišel, jak bylo slíbeno, aby předal klíče kněžství a pečeticí pravomoc, jež obracejí srdce a vytvářejí stmelující článek napříč generacemi. Na zemi v těchto posledních dnech jsou znovu oprávnění služebníci, kteří mohou provádět posvátná požehnání daná Spasitelem, „že cokoli [zpečetí] na zemi, bude zpečetěno v nebi; a cokoli [sváží] na zemi, ve jménu mém a skrze slovo mé, praví Pán, bude věčně svázáno v nebesích“.⁴

A tak „zástupné obřady, které vykonáváme v chrámech, počínaje křtem, umožňují vytvoření věčného stmelujícího článku mezi generacemi, což naplňuje účel stvoření této země“.⁵

Druhá otázka: Jak tento stmelující článek chrání zemi před tím, aby nebyla stižena prokletím? President Joseph Fielding Smith prohlásil: „Není to pouze otázka křtu za mrtvé, ale také pečetění rodičů a dětí k rodičům, aby tak nastalo ‚úplné a naprosté a dokonalé spojení a stmelení dispensací a klíčů a mocí a sláv‘ od počátku až do konce času. Kdyby na zemi nebyla … pečeticí moc [znovuzřízená Eliášem], pak by v den, kdy přijde Pán, zavládl zmatek a místo řádu by nastoupil nepořádek, avšak k tomuto by samozřejmě nemohlo dojít, neboť všechny věci v království Božím jsou ovládány a řízeny dokonalým zákonem.“⁶

Proč by byla země stižena prokletím? „Jednoduše proto, že pokud [by neexistoval] stmelující článek mezi otci a dětmi – což je práce za mrtvé – tak [bychom byli] všichni zavrženi; celé Boží dílo [by] se [zhroutilo] a [bylo by] zcela zpustošeno. … Znovuzřízení této [pečeticí] pravomoci je oním kvasem [neboli spravedlivým vlivem], který chrání zemi před naprostým zpustošením při příchodu Ježíše Krista.“⁷

Tyto základní pravdy evangelia nám pomáhají pochopit, proč je „manželství mezi mužem a ženou … ustanoveno Bohem a že rodina je středem Stvořitelova plánu pro věčný osud jeho dětí“.⁸

Někteří z vás zažili veliké trápení v rodině, kdy jste byli týráni či zneužíváni, nebo trápení způsobené nefunkčními rodinnými vztahy. A v důsledku toho máte jen malou, či vůbec žádnou touhu být spojeni s lidmi, kteří vám takovýto zármutek a utrpení způsobili.

Naslouchejte mi prosím: věčné rodinné články jsou spojeny jen skrze kněžskou pravomoc a osobní spravedlivost. Ať již se ve vaší rodině stalo cokoli špatného, svědčím a slibuji, že Pán Ježíš Kristus je zdrojem uzdravení, obnovy a znovuzřízení, které potřebujete.

Možná, že během noci vašeho protivenství zněl pláč, ale v jitru vašeho nového života, který je možný díky našemu Vykupiteli a Spasiteli, může přijít radost.⁹

Během diskusí o důležitých záležitostech v Kvoru Dvanácti apoštolů se president Boyd K. Packer často ptal: „Takže co?“ Já jsem jeho otázku chápal takto: „Takže jaký duchovně důležitý vliv bude mít tento nápad, návrh nebo rozhodnutí v životě členů Církve? Skutečně to požehná těm, kterým sloužíme?“ V podstatě nás vyzýval, abychom zvážili hodnotu a trvalé důsledky dané záležitosti, o níž jsme se radili. Zjistil jsem, že otázka „takže co?“ mi velmi pomáhá v tom, abych se při přemýšlení soustředil na danou věc a rozpoznal to, na čem záleží nejvíce.

A tak se možná ptáte: „Bratře Bednare, co je v poselství, které nám předáváte, oním ‚takže co?‘“ Jsem přesvědčen, že odpověď na tuto otázku lze najít ve třech otázkách, které si možná někteří z vás právě teď kladete.

Tohoto zasvěcujícího shromáždění se účastní mnoho mladých žen a mužů, kteří tvoří první generaci členů Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Vyslechli jste a přijali poselství znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista, byli jste pokřtěni a konfirmováni náležitou kněžskou pravomocí a v současnosti se tlačíte kupředu s pevnou vírou v Krista. Ať již jste nedávní, či dlouholetí obrácení, jste životodárnou silou Církve a přinášíte spasení pro svou současnou i budoucí rodinu. Jste prvním článkem v řetězu svých generací.

Možná se ale sami sebe ptáte: „Jak se mohu stát pevným stmelujícím článkem, když jsem jediným členem Církve ve své rodině a když ze strany rodičů, sourozenců či jiných členů rodiny čelím silnému odporu?“

Když čtete nebo slyšíte příběhy o prvních pionýrech této dispensace, kteří snášeli pronásledování, vytrpěli fyzické těžkosti a šli pěšky přes pláně, aby se usadili v údolí Solného jezera, možná přemýšlíte, zda byste vy sami dokázali to, co oni. Mnozí z vás ale děláte přesně to, co dokázali oni! Přesná povaha a typy těžkostí, kterým dnes čelíte, se mohou lišit od těžkostí pionýrů, ale odpor vůči znovuzřízené pravdě je tentýž i v dnešní době a stále se stupňuje.

V dubnu roku 1986 zemřel náčelník jistého kmene ve střední Ghaně. S přípravami na pohřeb pomáhal i náčelníkův nevlastní bratr Fred Antwi, který byl rok předtím pokřtěn a konfirmován za člena Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Aniž by o tom Fred věděl, náčelníkova mladší sestra, nejvýše postavená žena kmene, plánovala, že novým náčelníkem se stane právě on.

Večer před dnem pohřbu si jeden člen rodiny s Fredem promluvil v soukromí a zeptal se ho: „Víš, jaké má s tebou rodina plány?“ Fred odvětil: „Nevím, dokud mi to neřeknou.“ Onen příbuzný poté řekl: „Budeš novým náčelníkem.“ Fred byl překvapen a důrazně řekl: „To ne! Mé náboženství mi toto nedovoluje.“

Sloužit jako náčelník je ctí. Náčelník je všeobecným nadřízeným ve své vesnici, a když promluví, lidé udělají to, co je jim řečeno. Také získává finanční podporu, a pokud má pocit, že něco potřebuje, je mu to dáno. Fred v době, kdy se dozvěděl o tom, že se pravděpodobně stane náčelníkem, sloužil jako president odbočky. A zkrátka nebyl ochoten účastnit se kmenových rituálů, které byly v rozporu se zásadami Spasitelova evangelia.

Cituji nyní Fredovu odpověď na překvapivou zprávu, kterou dostal od své sestry. „Téhož večera jsem vzal auto a jel navštívit jednoho ze starších našeho kmene v nedaleké vesnici. Chtěl jsem si s ním promluvit o novince, která mi byla sdělena. On mi vysvětlil: ‚Vím o těch plánech, ale nemohu ti pomoci vyhnout se tomu, aby ses stal náčelníkem.‘“

Fred poté řekl: „Ty víš, že jsem křesťan a že mi mé náboženství nedovoluje být náčelníkem, protože mnohé z toho, co náčelník musí dělat, já dělat nebudu.“ Kmenový starší odvětil: „Tak se vrať ke svým vedoucím a řekni jim, že jsi křesťan a že náčelníkem být nemůžeš.“ Fred vysvětlil: „Vrátil jsem se a řekl o tom vedoucím, ale oni má slova ignorovali.“

A pokračoval: „Můj nevlastní bratr [bývalý náčelník] měl být o půlnoci pohřben, a tak jsem jel vzadu za všemi ostatními příbuznými, kteří jeli ve svých autech. Když jsme cestou na pohřeb dorazili ke křižovatce, namísto abych spolu s ostatními zatočil doleva, odbočil jsem doprava na silnici vedoucí do města Cape Coast a šlápl jsem na plyn.“

Následujících šest měsíců neměl Fred žádný kontakt se členy své širší rodiny. Později se dozvěděl, že kdyby byl býval na pohřeb přijel, byl by jmenován novým náčelníkem, což by ho dostalo do velmi složité situace. Nakonec se dozvěděl, že novým náčelníkem byl jmenován jeho synovec, syn nejvýše postavené ženy kmene.

Tím, že Fred odbočil doprava a vydal se do města Cape Coast, posiloval první článek v řetězu svých generací. Vzhledem k tomu, že byl pevný ve svědectví o nauce a zásadách znovuzřízeného evangelia, jeho život se ubíral zázračným směrem. Společně se sestrou Antwiovou byli prvními misionáři na plný úvazek ze západní Afriky, kteří byli pověřeni sloužit v chrámu v Ghaně. V současnosti Fred slouží jako rádce v předsednictvu ghanského chrámu Akkra a jeho manželka je asistentkou vedoucí chrámové sestry.

Jakožto nově obrácený do Spasitelovy znovuzřízené Církve byl Fred požehnán a posílen, aby překonal mocný odpor ze strany své rodiny, přátel a známých. Bratr a sestra Antwiovi učili své děti evangeliu Ježíše Krista a založili ve své rodině spravedlivé vzory, které působí napříč generacemi. Přesně tak, jak to začalo u Freda a jeho manželky, to začíná i u vás!

Vy jste první generací členů Církve – začíná to u vás! Jste pionýry pro své předky i své potomky. Zesnulí členové rodiny, kteří vás v řetězu generací předešli, se modlí o vaši pomoc, a ti, kteří přijdou po vás, se spoléhají na vaši věrnost. Máte vskutku moc stát se silnými stmelujícími články. Pamatujte na to, že to začíná u vás. A s Pánovou pomocí to dokážete.

Někteří z vás si možná kladou otázku: „Jak mohu mít naději, že vytvořím věčnou rodinu, když nepocházím ze silné rodiny Svatých posledních dnů?“ Možná vám pomůže pár postřehů z mého vlastního života.

Můj osobní „řetěz generací“ na straně předků mé maminky se dosti liší od strany předků mého tatínka. V řetězu mé maminky jsem pátou generací členů Církve. Její předkové vstoupili do Církve v Anglii a ve Švýcarsku v počátečních dnech Znovuzřízení. Takže v maminčině linii jsem jedním článkem v dlouhém řetězu věrných generací.

V řetězu mého tatínka jsem první generací členů Církve. Vzhledem k tomu, že tatínek vstoupil do Církve až později, společně s bratrem jsme byli prvními Bednary, kteří obdrželi kněžství. Byl jsem prvním v naší rodině, kdo sloužil jako misionář na plný úvazek. A tak, podobně jako mnozí z vás, jsem prvním článkem evangelia v řetězu generací Bednarů.

Můj otec byl dobrý, oddanýa pracovitý muž. Mám ho moc rád, a díky tomu, že jsem s ním často pracoval, jsem získal úžasná ponaučení, která mi pomohla stát se tím, kým dnes jsem. Maminka mě učila se modlit a vážit si písem. Mám ji moc rád a jsem jí vděčný za plamínek víry, který ve mně zažehla. Avšak nevzpomínám si, že bychom se někdy společně jako rodina modlili, studovali písma nebo měli rodinný domácí večer. Modlil jsem se a četl Knihu Mormonovu s maminkou, ale nikdy jsme toto nedělali jako rodina s maminkou, tatínkem a dětmi.

S Pánovou pomocí můžete vytvořit věčnou rodinu, i když nepocházíte z takové rodiny Svatých posledních dnů, jejichž fotografie se někdy nacházejí na obálkách Liahony či Ensignu. Pamatujte prosím na toto: začíná to u vás!

Skutečnost, že jsem v době, kdy jsem vyrůstal, nezažil spravedlivé rodinné vzory, ve mně vytvořila silnou touhu pracovat společně se Susan na tom, aby tyto vzory byly vždy součástí domova, který jsme spolu založili. Vždy když jsme se spolu radili a prosili o pomoc v modlitbách, byli jsme inspirováni a požehnáni, abychom dokázali pomoci svým dětem učit se zásadám Spasitelova znovuzřízeného evangelia. Určitě jsme nebyli dokonalými rodiči, ale obdrželi jsme duchovní dary, které jsme potřebovali, a získali pomoc, která přesahovala naše schopnosti.¹⁰

Vy ani já nejsme uvězněni v zážitcích z minulosti. Nejsme zcela a bezvýhradně oběťmi stávajících okolností či zajatci prostředí, v němž žijeme. Duch Svatý nás bude učit všemu, co máme dělat, včetně vzorů rodinné spravedlivosti, kterou jsme sami dříve nezažili. Začíná to u vás! A s Pánovou pomocí to dokážete.

Někteří z vás zažili či zažívají zármutek kvůli tomu, že členové vaší rodiny či respektovaní vedoucí nectí posvátné manželské smlouvy. Možná si kladete otázku: „Pokud moji rodiče či jiní manželé, které znám, byli zpečetěni v chrámu a jejich manželství se nezdařilo, jak mohu doufat, že mé manželství potrvá na věky?“

Vy, kteří jste zažili zármutek způsobený rozvodem ve své rodině nebo pocítili bolest vyplývající ze zlomené důvěry, pamatujte prosím na to, že to znovu začíná u vás! Jeden článek řetězu vašich generací se možná zlomil, ale další spravedlivé články a zbývající část řetězu jsou stejně tak věčně důležité. Můžete posilovat svůj článek, a možná dokonce i pomoci obnovit články zlomené. K tomu bude docházet jeden krok za druhým.

Jsme synové a dcery Boží. Na základě Otcova věčného plánu štěstí jsme obdařeni darem morální svobody jednání a jsme těmi, kteří mají schopnost jednat sami za sebe. Nejsme pouze něčím, na co je působeno. Jednáme sami za sebe a máme být horlivě zaměstnáni v uskutečňování mnohé spravedlivosti.¹¹

Naplňující a šťastné manželství nevzniká jen tak; vytvářejí ho muž a žena, kteří dodržují smlouvy. Obávám se, že někteří z vás se možná věnujete nekonečnému hledání něčeho, co neexistuje. Neexistuje dokonalý potenciální manželský partner, který vás dokáže ochránit před emocionální bolestí a duchovní úzkostí. Ale věrný muž a žena mohou v síle Páně jednat sami za sebe a vytvořit naplňující manželství a věčnou rodinu, v niž doufají a již touží mít.

Nesobecká služba v manželském vztahu vyžaduje trpělivost a vytrvalost ve světě, který nás neúnavně vybízí k sebestřednosti a sobeckosti. Ale začíná to u vás, když budete jednat a tlačit se kupředu s vírou ve Spasitele a když budete neustále usilovat o nebeskou pomoc a spravedlivě používat mravní svobodu jednání. S Pánovou pomocí to dokážete.

Milovaní bratři a sestry, snažně vás prosím celou silou své duše, abyste se stali stmelujícím článkem v řetězu svých generací.

Být stmelujícím článkem začíná u vás – tím, že budete dělat ony prosté věci, kterými bratr a sestra Callovi ctili své posvátné smlouvy a učili své děti žít podle znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista a milovat ho.

Být stmelujícím článkem začíná u vás – tím, že budete mít odvahu a víru ve Spasitele, abyste odbočili doprava, jako to udělal bratr Antwi.

Být stmelujícím článkem začíná u vás – tím, že budete důvěřovat Duchu Svatému, který vás bude učit všemu a osvítí vaši cestu, i když předem přesně nebudete vědět, kam máte jít a co máte dělat.

Být stmelujícím článkem začíná u vás – tím, že budete pilně a statečně zahánět temnotu, která je mezi vámi,¹² a budete pevně vzdorovat svůdným zlovolnostem posledních dnů.

Přivolávám na vás apoštolské požehnání, a to mocí Ducha Svatého, abyste mohli lépe porozumět důležitosti svého místa v řetězu generací. Vím, že když se budete snažit stát se pevným stmelujícím článkem, budete požehnáni a posíleni. A slibuji vám, že s Pánovou pomocí to dokážete!

Radostně svědčím o tom, že Ježíš Kristus je žijící Syn živého Boha. Vím, že žije, že vstal z mrtvých a že každého z nás miluje. Svědčím o tom, že kněžská pravomoc a klíče, které svazují na zemi i na nebi, byly znovuzřízeny na zemi v těchto posledních dnech. A vím, že když budeme následovat Otcův věčný plán, budeme šťastní v tomto životě a naše rodiny budou spolu na věky. O tom svědčím v posvátném jménu Pána Ježíše Krista, amen.