Jane Elizabeth Manningová Jamesová

Jane Elizabeth Manningová (přibližně 1822–1908) byla jedním z nejméně pěti dětí narozených prvnímu svobodnému afroamerickému páru v Connecticutu v době, kdy většina černochů ve Spojených státech byla otroky.¹ Jako mladá dospělá se v roce 1841 přidala ke Kongregační církvi ve městě New Canaan [New Canaan Congregational Church], avšak o 18 měsíců později, v zimě mezi lety 1842 až 1843, se i s několika členy rodiny dala pokřtít do Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Jane a další členové její rodiny brzy pocítili přání přidat se ke Svatým v Nauvoo, a tak se z Connecticutu vydali do státu New Yorku, kam měli v plánu plavit se parníky a říčními čluny. Kvůli jejich rase jim však bylo v nalodění zabráněno, a tak museli zbývajících 800 mil (1287 km) ujít pěšky. V illinoiské Peorii místní úřady považovaly Manningovy za uprchlé otroky a vyžadovaly doklady potvrzující jejich svobodný stav. Jane čelila překážkám kvůli rasismu po celý zbytek života.

Když Jane dorazila do Nauvoo, velmi rychle se spřátelila s Josephem a Emmou Smithovými. Bydlela u nich a pracovala v jejich domácnosti. Po určité době Emma Jane nabídla, že by mohla být adoptována jako dítě do rodiny Smithových prostřednictvím kněžského pečetění.² Jane to odmítla, protože této neznámé nové praktice neporozuměla, ale pevně věřila v Josephovu prorockou úlohu. „Znala jsem Proroka Josepha“, vydala později svědectví. „Byl to ten nejlepší muž, kterého jsem kdy na zemi spatřila. … Byla jsem si jistá, že je prorok, protože jsem to věděla.“³

Díky rozhovorům s Josephem a s jeho matkou, Lucy Mack Smithovou, se Jane dozvěděla více o Knize Mormonově a jejím překladu a porozuměla chrámovým obřadům a měla k nim úctu.

Jane se provdala za Isaaca Jamese, svobodného černošského obráceného z New Jersey. Oni dva společně se Sylvesterem, Janiným synem, opustili v roce 1846 Nauvoo a vydali se se Svatými na západ. V červnu tohoto roku se Jane a Isaacovi narodil syn Silas. V příštím roce rodina překonala pláně a na podzim roku 1847 dorazila do údolí Solného jezera. Isaac a Jane přivedli na svět šest dalších dětí, ale jenom dvě z nich Jane přežily. Stejně jako ostatní osídlovatelé údolí Solného jezera Jane i Isaac tvrdě pracovali, aby zabezpečili svou rodinu. Isaac pracoval jako nádeník a příležitostný vozka pro Brighama Younga a Jane tkala látku, šila oblečení a prala, tak jako to dělávala v Nauvoo.

Napětí v manželství vedlo k tomu, že se Isaac a Jane v roce 1870 rozvedli. Jane byla později krátce, po dobu dvou let, provdána za Franka Perkinse, bývalého otroka, ale brzy se opět stala osamoceným rodičem a prarodičem. Finanční těžkosti a smrt tří dětí způsobily, že Jane začala opět pracovat. Vyráběla a prodávala mýdlo, zatímco se dva z jejích synů nechávali najímat jako nádeníci. V roce 1890 se Isaac po dvaceti letech navrátil do Salt Lake City, obnovil své členství v Církvi a s Jane obnovil přátelský vztah. Když o rok později zemřel, smuteční obřad se konal v jejím domě.

Během všech životních těžkostí Jane zachovávala oddanost své víře v učení evangelia a cenila si svého členství v Církvi. Přispívala na výstavbu chrámu a zapojovala se v Pomocném sdružení a ve Sdružení Mladých dam pro šetrnost [Young Ladies’ Retrenchment Society].⁴ Jane se v bohaté míře těšila darům Ducha, včetně vidění, snů, uzdravování vírou a mluvení jazyky. „Má víra v evangelium Ježíše Krista,“ napsala v pozdějším období svého života, „je stejně silná dnes, ne, je vlastně ještě silnější, je-li to možné, než byla v den mého křtu.“⁵

Mezi lety 1884 až 1904 se Jane opakovaně obracela na vedoucí Církve – Johna Taylora, Wilforda Woodruffa, Zinu D. H. Youngovou a Josepha F. Smitha – a žádala je o svolení obdržet chrámové obdarování a být zpečetěna.⁶ V té době černošským ženám a mužům z řad Svatých posledních dnů nebyla účast na většině chrámových obřadů umožňována. V roce 1888 president kůlu Angus M. Cannon oprávnil Jane k vykonání křtů za její zemřelé příbuzenstvo.⁷ Vedoucí Církve jí nakonec umožnili, aby byla v roce 1894 připečetěna v zastoupení k rodině Josepha Smitha jako služebnice, což je jen velmi zřídka používaný obřad. Ačkoli se za svého života nedočkala chrámového obdarování ani zpečetění své rodiny, tyto obřady za ni byly vykonány v zastoupení v roce 1979.⁸

Zemřela 16. dubna 1908 ve věku 95 let, jako Svatá posledních dnů, která byla své víře vždy věrná. Noviny Deseret News ve svém článku uvedly: „Jen několik jedinců bylo více známo svou vírou a věrností než Jane Manningová Jamesová, a i když pocházela z nuzných poměrů, její přátelé a známí se počítají na stovky.“⁹