Písma
Nauka a smlouvy 121


Oddíl 121

Modlitba a proroctví zapsané Josephem Smithem, Prorokem, zatímco byl vězněm v žaláři v Liberty ve státě Missouri, datované 20. březnem 1839 (History of the Church, 3:289–300). Prorok s několika společníky byl měsíce ve vězení. Jejich žádosti a dovolávání se směrované k výkonným úředníkům a soudní moci jim nepřinesly pomoc.

1–6, Prorok prosí Pána za trpící Svaté; 7–10, Pán mu přináší pokoj; 11–17, Prokleti jsou všichni ti, kteří šíří falešný křik o přestupku proti Pánovu lidu; 18–25, Nebudou míti právo na kněžství a budou zatraceni; 26–32, Slavná zjevení zaslíbená těm, kteří vytrvají udatně; 33–40, Proč mnozí jsou povoláni a málo je vyvolených; 41–46, Kněžství má býti používáno pouze ve spravedlivosti.

1 Ó Bože, kde jsi? A kde je stánek, který zakrývá místo aúkrytu tvého?

2 aJak dlouho bude ruka tvá zadržována a oko tvé, ano čisté oko tvé, hleděti z věčných nebes na bezpráví na lidu tvém a na služebnících tvých a uchem tvým bude pronikati volání jejich?

3 Ano, ó Pane, ajak dlouho budou trpěti tímto bezprávím a nezákonným útlakem, než srdce tvé bude vůči nim obměkčeno a nitro tvé bude vůči nim pohnuto soucitem?

4 Ó Pane Bože aVšemohoucí, tvůrce nebe, země a moří a všech věcí, které v nich jsou, a který ovládáš a podrobuješ si ďábla a temné a setmělé panství Šeolu – vztáhni ruku svou; nechť oko tvé proniká; nechť stánek tvůj je pozvednut; nechť bskryté místo tvé není nadále zakryto; nechť ucho tvé je nakloněno; nechť srdce tvé je obměkčeno a nitro tvé pohnuto soucitem vůči nám.

5 Nechť hněv tvůj je roznícen proti nepřátelům našim; a, v prchlivosti srdce svého, mečem svým aodplať za bezpráví naše.

6 Pamatuj na trpící svaté své, ó Bože náš; a služebníci tvoji se budou radovati ve jménu tvém na věky.

7 Synu můj, pokoj buď duši tvé; aprotivenství tvé a strasti tvé potrvají jen malou chvilku;

8 A potom, jestliže v tom avytrváš dobře, Bůh tě oslaví na výsosti; zvítězíš nad všemi nepřáteli svými.

9 aPřátelé tvoji stojí při tobě a budou tě opět zdraviti s vřelým srdcem a přátelskýma rukama.

10 Nejsi ještě jako aJob; Přátelé tvoji se s tebou nepřou ani tě neobviňují z přestupku, jak to činili Jobovi.

11 A ti, již tě obviňují z přestupku, naděje jejich bude sežehnuta a vyhlídky jejich se rozpustí jako se rozpouští ajíní před spalujícími paprsky vycházejícího slunce;

12 A také že Bůh přiložil svou ruku a pečeť, aby změnil ačasy a období a zaslepil mysl jejich, aby nemohli porozuměti podivuhodným dílům jeho; aby je také mohl vyzkoušeti a přistihnouti je v jejich vlastní vychytralosti;

13 Také protože srdce jejich je zkažené, a věci, které jsou ochotni přivoditi na druhé a které s potěšením chtějí, aby jimi druzí trpěli, mohly přijíti na ně asamotné až do krajnosti;

14 Aby také mohli býti zklamáni a naděje jejich mohly býti odříznuty;

15 A za nemnoho let, aby oni a potomstvo jejich bylo smeteno pod nebesy, praví Bůh, takže ani jeden z nich nebude ponechán, aby se postavil u stěny.

16 Prokletí jsou všichni ti, již pozdvihnou paty proti apomazaným mým, praví Pán, a volají: oni bzhřešili, kdežto oni nezhřešili přede mnou, praví Pán, ale činili to, co bylo vhodné v očích mých a co jsem jim přikázal.

17 Ale ti, již volají: přestupek, to činí, protože jsou služebníky hříchu a jsou sami adětmi neposlušnosti.

18 A ti, již přísahají falešně proti služebníkům mým, aby je mohli uvésti do poroby a k smrti –

19 Běda jim; protože oni se aprohřešili proti maličkým mým, budou odděleni od bobřadů domu mého.

20 aKoš jejich nebude plný, domy jejich a stodoly jejich budou zničeny a jimi samými budou pohrdati ti, kteří jim lichotili.

21 Nebudou míti právo na akněžství, ani potomstvo jejich po nich z pokolení na pokolení.

22 Bylo by pro ně alépe, aby jim byl zavěšen mlýnský kámen na šíji a byli utopeni v hlubině mořské.

23 Běda všem těm, již obtěžují lid můj a vyhánějí a vraždí ho a svědčí proti němu, praví Pán zástupů; apokolení zmijí neunikne zatracení pekla.

24 Vizte, oči mé avidí a znají všechna díla jejich a já mám v záloze rychlý bsoud v období jeho, pro ně všechny;

25 Neboť pro každého člověka je určen ačas, podle toho, jaké bude bdílo jeho.

26 Bůh vám dá aSvatým Duchem svým bpoznání, ano nevyslovitelným cdarem Ducha Svatého, které nebylo zjeveno, co byl svět, až do nynějška;

27 Které předkové naši očekávali s dychtivým očekáváním, aby bylo zjeveno v posledních časech, k němuž mysl jejich byla směrována anděly, jak bylo drženo v záloze pro plnost slávy jejich;

28 Přijde čas, v němž nebude anic zadrženo, zda je jeden Bůh nebo mnoho bbohů, oni budou projeveni.

29 Všechny trůny a panství, knížectví a moci budou azjeveny a uděleny všem, kdo vytrvali udatně pro evangelium Ježíše Krista.

30 A také, zda jsou astanoveny meze nebesům nebo mořím nebo souši nebo slunci, měsíci nebo hvězdám –

31 Všechny časy jejich rotací a oběhů, všechny určené dny, měsíce a roky a všechny dny jejich dnů, měsíců a roků a všechny jejich slávy, zákony a stanovené časy budou zjeveny ve dnech adispensace plnosti časů –

32 Podle toho, co bylo ustanoveno uprostřed aRady Věčného bBoha všech ostatních bohů, dříve než byl tento svět, což má býti uschováno do jeho skončení a konce, kdy každý člověk vejde do věčné cpřítomnosti jeho a do nesmrtelného dodpočinutí jeho.

33 Jak dlouho mohou zůstati valící se vody nečisté? Jaká moc zadrží nebesa? Stejně jako může člověk vztáhnouti drobné rámě své, aby zastavil řeku Missouri ve stanoveném toku jejím nebo aby obrátil proud její vzhůru, stejně tak může zabrániti Všemohoucímu vylíti dolů z nebe apoznání na hlavu Svatých posledních dnů.

34 Vizte, mnozí jsou apovoláni, ale málo je bvyvolených. A proč nejsou vyvoleni?

35 Protože srdce jejich tolik ulpívá na věcech tohoto asvěta a usilují o bpocty lidí, že se nenaučí tomuto jedinému poučení –

36 Že apráva kněžství jsou neoddělitelně spojena s mocemi nebeskými a že bmoci nebeské nemohou býti ovládány ani používány, pouze podle zásad cspravedlivosti.

37 Že nám mohou býti předána, je pravda; ale když se snažíme azakrývati bhříchy své nebo uspokojovati cpýchu svou, marnivou ctižádost svou nebo uplatňovati moc nebo panství nebo donucování na duši dětí lidských v jakékoli míře nespravedlivosti, vizte, nebesa se dstáhnou; Duch Páně je zarmoucen; a když se stáhne, amen s kněžstvím neboli s pravomocí onoho muže.

38 Vizte, dříve než si to uvědomí, je ponechán sám sobě, aby se aostnům zpěčoval, aby bpronásledoval svaté a aby bojoval proti Bohu.

39 Poučili jsme se skrze smutnou zkušenost, že je v apovaze a je sklonem téměř všech lidí, jakmile získají trochu pravomoci, jak se domnívají, začnou ihned uplatňovati nespravedlivé panství.

40 Tudíž mnozí jsou povoláni, ale málo je vyvolených.

41 Žádná moc nebo vliv nemohou ani nemají býti udržovány působením kněžství, pouze apřesvědčováním, bshovívavostí, jemností a mírností a láskou nepředstíranou;

42 Laskavostí a ryzím poznáním, které budou velice rozšiřovati duši bez apokrytectví a beze blsti –

43 aPokáráním v pravý čas s ostrostí, když jsi pohnut Duchem Svatým; a pak, následně, projevením větší blásky vůči tomu, jehož jsi pokáral, aby tě nepovažoval za nepřítele svého;

44 Aby mohl věděti, že věrnost tvá je silnější než pouta smrti.

45 Nechť nitro tvé je také plné pravé lásky vůči všem lidem a k domácím ve víře a nechť actnost zdobí bmyšlenky tvé neustále; potom bude růsti sebedůvěra tvá v přítomnosti Boží; a nauka kněžství bude skrápěti duši tvou jako crosa z nebe.

46 aDuch Svatý bude stálým společníkem tvým a žezlo tvé neměnným žezlem spravedlivosti a pravdy; a bpanství tvé bude věčným panstvím a bez donucovacích prostředků bude k tobě plynouti na věky věků.