Pravomoc Viz také Klíče kněžství; Kněžství; Moc; Povolání, povolaný Bohem, povolati; Vysvěcení, vysvětiti Svolení udělované mužům na zemi povolaným nebo vysvěceným, aby jednali za Boha Otce nebo Ježíše Krista a v jejich zastoupení při práci na Božím díle. Já jsem tě poslal, Ex. 3:12–15. Říkej všechno, co ti přikazuji, Ex. 7:2. Dvanácti učedníkům dal moc, Mat. 10:1. Vy jste mne nevyvolili, ale já jsem vás vyvolil a vysvětil jsem vás, Jan 15:16. Nefi a Lehi kázali s velikou pravomocí, Hel. 5:18. Nefi, syn Helamanův, byl mužem Božím, majícím velikou moc a pravomoc od Boha, Hel. 11:18 (3. Nefi 7:17). Ježíš dal moc a pravomoc dvanácti Nefitům, 3. Nefi 12:1–2. Joseph Smith byl povolán Bohem a vysvěcen, NaS 20:2. Nikdo nebude kázati mé evangelium nebo budovati mou Církev, ledaže je vysvěcen a Církvi je známo, že má pravomoc, NaS 42:11. Starší mají kázati evangelium, jednajíce v pravomoci, NaS 68:8. Melchisedechovo kněžství má pravomoc, aby řídilo duchovní věci, NaS 107:8, 18–19. Co je učiněno božskou pravomocí, stává se zákonem, NaS 128:9. Kdokoli káže nebo přisluhuje Bohu, musí býti povolán Bohem skrze ty, kteří mají pravomoc, Čl. v. 1:5.