2000–2009
Kev Muab Ixayees Sau Los Ua Ke
Kaum Hli Ntuj xyoo 2006


Kev Muab Ixayees Sau Los Ua Ke

Peb pab muab cov uas tus Tswv xaiv tseg sau los ua ke nyob hauv ob sab ntawm daim ntaub thaiv.

Kuv cov kwv tij thiab cov muam, ua nej tsaug rau nej txoj kev ntseeg, nej txoj kev teev tiam, thiab nej txoj kev hlub. Peb muaj ib txoj kev lav ris ua neeg zoo li tus Tswv xav kom peb ua thiab ua tej yam zoo li Nws xav kom peb ua. Peb yeej koom tes ua ib txoj hauj lwm tseem ceeb—kev muab Ixayees uas tawg ri niab lawm sau los ua ke. Kuv hais txog cov lus qhuab qhia no hnub no vim tias nws tseem ceeb heev nyob hauv Vajtswv txoj hau kev mus ib txhis li.

Anplaham txoj Kev Khi Lus

Puag thaum ub, tus Tswv tau foom koob hmoov rau Txiv Anplaham nrog ib txoj lus cog tseg tias nws ccov xeeb leej xeeb ntxwv los tus Tswv yuav xaiv lawv tseg lawm.1 Hais txog kev txoj khi lus no nyob thoob plaws cov vaj lug kub. Muaj cov lus cog tseg hais tias Vajtswv Leej Tub yuav los ntawm Anplaham caj ceg, yuav muaj tej thaj av los ua lawv qub txeeg qub teg, tej teb chaws thiab tej haiv neeg ntawm lub ntiaj teb yuav tau koob hmoov los ntawm nws cov xeeb ntxwv, thiab ntxiv.2 Txawm yog twb muaj raws li ib feem ntawm txoj kev khi lus no tas lawm, Phau Ntawv Maumoos qhia tias yuav muaj raws li Anplaham txoj kev khi lus tag lawm nyob hauv hnug nyoog kawg no xwb!3 Phau Ntawv Maumoos kuj qhia tias peb yog tus Tswv cov neeg khi lus.4 Peb muaj cib fim koom tes ua kom muaj raws li tej lus cog tseg no. Yeej yog ib lub sij hawm zoo kawg rau peb ua neej nyob!

Ixayees Raug Tawg Ri Niab

Vim lawv yog Anplaham cov xeeb ntxwv, Ixayees tej xeem neeg puag thaum ub tau muaj txoj cai pov thawj hwj thiab cov koob hmoov ntawm txoj moo zoo, tiam sis thaum kawg cov neeg tau ntxeev siab. Lawv muab cov yaj saub tua tuag thiab tus Tswv tau rau txim rau lawv. Kaum xeem neeg raug coj mus raug kaw nyob hauv Axilias. Txij thaum ntawd los tib neeg tsis paub lawv poob mus rau qhov twg lawm. (Tus Tswv yeej paub tias kaum xeem neeg nyob qhov twg.) Tshuav ob xeem neeg uas nyob ntev li ib lub sij hawm tsis ntev ces, vim lawv ntxeev siab, lawv raug txhom mus ua qhev nyob hauv Npanpiloos.5 Thaum lawv rov qab los, tus Tswv tau pom zoo rau lawv, tiam sis lawv rov qab tsis hwm Nws li. Lawv ntxeev siab thiab hais phem txog Nws. Ib Leej Txiv uas hlub lawv tu siab cog lus tias, “Kuv yuav muab nej tawg khiav ri niab mus nyob nrog cov neeg tsis hwm Vajtswv,”6 thiab Nws tau ua li ntawd—mus rau txhua haiv neeg.

Yuav Muab Ixayees Sau Los Ua Ke

Vajtswv txoj lus cog tseg tias yuav muab Ixayees sau los ua ke los Nws kuj hais txog heev tshaj thiab.7 Ua piv txwv tias, Yaxayas pom tias nyob hauv hnub nyoog kawg tus Tswv yuav xa “cov neeg xa xov uas khiav ceev heev” rau cov neeg uas tawg ri niab lawm thiab “nqaij tawv mos nyoos.”8

Yeej yuav muaj raws li cov yaj saub hais txog kev sau los ua ke hauv tag nrho cov vaj lug kub, ib yam li tau muaj raws li lawv hais txog qhov uas Ixayees yuav tawg ri niab mus.9

Yexus Khetos lub Koom Txoos Nyob hauv lub Caij Nyoog Nruab Nrab thiab lub Caij Nyoog Tso Qhov Tseeb Tseg

Ua ntej Nws raug ntsia saum ntoo khaub lig, tus Tswv Yexus Khetos tau txhim tsa Nws lub Koom Txoos. Tau muaj cov thwj tim, cov yaj saub, cov xya caum, cov xib hwb, thiab li ntawd.10 Thiab tus Xib Hwb tau txib Nws cov thwj tim mus rau hauv lub ntiaj teb mus qhia Nws txoj moo zoo.11

Tom qab ib lub caij ces lub Koom Txoos raws li tus Tswv tau tsa raug poob mus lwj tas lawm. Tau hloov nws tej lus qhia; tau hloov Nws cov kab ke tas thiab. Tau muaj raws li lub Sij Hawm Tso Qhov Tseeb Tseg Loj Heev xws li Povlauj qhia, vim Nws paub tias tus Tswv yuav tsis rov qab los ua ntej muaj ib txoj kev poob mus lawm tso.12

Lub Sij Hawm Tso Qhov Tseeb Tseg Loj Heev los twb zoo li txhua lub caij nyoog tso txoj cai uas muaj ua ntej lawm. Lub caij nyoog thib ib yog nyob hauv Adas lub caij. Ces tau muaj tej lub caij nyoog tso txoj cai rau Enauj, Nau-as, Anplaham, Mauxes, thiab lwm tus. Txhua tus yaj saub los Vajtswv tau txib kom lawv qhia txog tus Tswv Yexus Khetos cov lus qhuab qhia. Nyob hauv txhua lub caij nyoog tej lus qhia no tau pab cov neeg. Tiam sis qhov uas lawv tsis mloog lus ua rau lawv tso qhov tseeb tseg. Yog li ntawd, txhua lub caij nyoog tso txoj cai ua ntej los muaj nyob hauv ib lub caij nyoog xwb thiab nyob ib qho chaw. Tej lub caij nyoog ntawd twb xaus vim tib neeg tso qhov tseeb tseg. Tsuas muaj nyob ib qho chaw me me ntawm lub ntiaj teb.

Kev Txum Tim Txhua Tsav Txhia Yam Rov Qab Los

Yog li ntawd yuav tsum muab txhua yam txum tim rov qab los. Vajtswv Leej Txiv thiab Yexus Khetos tau hu tus Yaj Saub Joseph Smith los ua tus yaj saub hauv lub caij nyoog tso txoj cai no. Twb tau muab txhua lub hwj chim ntawm tej lub caij nyoog thaum ub txum tim rov qab los los ntawm nws.13 Lub caij nyoog tso txoj cai uas muaj txhij txhua yuav nyob tas mus li thiab nyob hauv txhua qhov chaw. Tib neeg yuav tsis tso qhov tseeb tseg, thiab yuav mus thoob plaws lub ntiaj teb.14

Kev Muab Ixayees Sau Los Ua Ke—Ib Yam Tseem Ceeb ntawm Kev Muab Txhua Yam Txum Tim Rov Qab Los

Ib yam li Petus thiab Povlauj qhia, tag nrho txhau yam yuav los muab txum tim rov qab los nyob hauv lub caij nyoog tso txoj cai no. Yog li ntawd, nrog rau kev muab txhua yam txum tim rov qab los yuav tsum muaj kev muab Ixayees uas tawg ri niab rov qab sau los ua ke.15 Yuav tsum muaj li no ua ntej tus Tswv txoj Kev Los Zaum Ob.16

Cov lus qhuab qhia txog kev sau los ua ke yog tej lus qhia tseem ceeb rau Yexus Khetos lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg. Tus Tswv tau hais tias: “Kuv muab ib lub cim rau nej … hais tias kuv yuav sau kuv cov neeg los ua ke, tawm ntawm lawv txoj kev sib faib uas tau ntev lawm, auj tsev neeg Ixayees, thiab yuav txhim tsa kuv lub Xi-oos dua nyob hauv lawv.”17 Qhov uas Phau Ntawv Maumoos yuav los yog ib lub cim rau tag nrho lub ntiaj teb tias tus Tswv tau pib muab Ixayees sau los ua ke thiab yuav ua raws li Nws tej kev khi lus rau Anplaham, Ixaj, thiab Yakhauj.18 Tsis yog peb qhia txog cov lus qhuab qhia no xwb, peb kuj koom tes ua li no. Peb ua li no thaum peb pab muab cov uas tus Tswv xaiv tseg sau los ua ke nyob hauv ob sab ntawm daim ntaub thaiv.

Phau Ntawv Maumoos yeej tseem ceeb kawg rau txoj hauj lwm no. Phau no hais txog cov lus qhuab qhia txog kev muab neeg sau los ua ke.19 Ua rau tib neeg kawm txog Yexus Khetos, ntseeg Nws txoj moo zoo, thiab koom Nws lub Koom Txoos. Yog tias tsis muaj Phau Ntawv Maumoos, ces yuav muab tsis tau Ixayees sib sau ua ke.20

Peb xav tias Anplaham lub npe yog ib lub npe tseem ceeb. Muaj nws lub npe nyob hauv tej nqe vaj lug kub los ntawm lub Caij Nyoog Txum Tim Rov Qab Los ntau ntau dua li tag nrho tej nqe nyob hauv phau Npaivnpaum.21 Anplaham muaj feem nrog cov mej zeej ntawm Yexus Khetos lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg.22 Tus Tswv tau rov qab pom zoo Anplaham txoj kev khi lus hauv peb hnub nyoog dhau los ntawm tus Yaj Saub Joseph Smith.23 Nyob hauv lub tuam tsev peb txais tau cov koob hmoov zoo kawg nkaus, vim peb yog Anplaham, Ixaj, thiab Yakhauj cov xeeb ntxwv.24

Lub Caij Nyoog Tso txoj Cai uas Muaj Txhij Txhua

Lub caij nyoog tso txoj cai uas muaj txhij txhua los Vajtswv tswb pom ua ntej tias yog lub sij hawm rau kev sau los ua ke, tsis hais nyob saum ntuj ceeb tsheej thiab lub ntiaj teb los yog. Petus paub tias tom qab ib lub caij nyoog uas tib neeg tso qhov tseeb tseg, ces yuav muab tej ntawd txum tim rov qab los. Tus uas nrog tus Tswv nyob pem lub Roob Hloov Hlo, hais tias:

“Yog li ntawd, nej yuav tsum tso nej tej kev txhaum tseg thiab tig rov los cuag Vajtswv, Vajtswv thiaj yuav zam nej lub txim; …

“Yexus yuav nyob saum ntuj ceeb tsheej mus txog thaum uas ib puas tsav yam hloov dua tshiab tas huv tib si; tej no muaj raws li cov cev Vajtswv lus uas yog neeg dawb huv thaum ub tau qhia tseg lawm.”25

Nyob hauv lub caij nyoog no tus Tswv tau txib peb tug Thwj Tim Petus, Yakaunpaus, thiab Yauhas nrog “cov yawm sij ntawm [Nws] lub nceeg vaj rau, thiab ib lub caij nyoog tso txoj cai rau txoj moo zoo rau lub caij nyoog kawg; thiab rau lub caij nyoog uas muaj txhij txhua,” uas Nws yuav “sau txhua yam los ua ib ke, tag nrho tej uas nyob saum ntuj, thiab tej uas nyob hauv ntiaj teb.”26

Nyob rau xyoo tus Yaj Saub Joseph Smith tau kawm txog ib tug tub txib hu ua Eli-as, uas muaj cov yawm sij muab “tag nrho txhua yam txum tim rov qab los.”27

Rau xyoo tom qab ntawd lub Tuam Tsev Kirtland raug muab fij tseg. Tom qab tus Tswv tau txais yuav lub tsev dawb huv ntawd, cov tub txib saum ntuj ceeb tsheej tau los nrog cov yawm sij pov thawj hwj. Mauxes tau tshwm sim los28 “thiab muab cov yawm sij ntawm txoj kev muab Ixayees sau los ua ke tim plaub ceg kaum ntiaj teb cob rau wb, thiab txoj kev coj kaum xeem nyob thaj av sab qaum teb los.

“Tom qab qhov no, Eli-as txawm tshwm sim los, thiab tau muab lub caij nyoog ntawm Anplaham txoj moo zoo rau wb, hais tias los ntawm wb thiab wb cov noob txhua tiam neeg tom qab wb yuav tau koob hmoov.”29

Ces Eliyas tus yaj saub tau los thiab hais tias, “Saib seb, lub sij hawm tau los txhij tag lawm, uas Malakis lub qhov ncauj tau hais—ua tim khawv hais tias yuav xa [Eliyas] los, ua ntej hnub tseem ceeb thiab txaus ntshai heev ntawm tus Tswv yuav los—kom muab cov txiv lub siab tig mus rau cov me nyuam, thiab cov me nyuam mus rau cov txiv, nyob tsam tag nrho neeg ntiaj teb yuav raug kev foom tsis zoo.”30

Tej xwm no twb los muaj thaum lub Plaub Hlis Ntuj hnub tim 3, xyoo 1836,31 thiaj tau muaj raws li Malakis tej lus qhia txog tej uas yuav muaj los yav tom ntej.32 Tau muab cov yawm sij ntawm lub caij nyoog tso txoj cai no txum tim rov qab los.33

Muab Neeg Nyob Ob Sab ntawm daim Ntaub Thaiv Sau Los Ua Ke

Zoo siab uas qhov uas tus Tswv caw peb “los cuag Khetos”34 los kuj yuav caw cov uas tau tuag ua ntej lawv paub txog txoj moo zoo thiab.35 Ib feem ntawm lawv txoj kev npaj yog los ntawm tej yam uas lwm tus ua hauv lub ntiaj teb no. Peb khaws tej daim ntawv txog caj ceg, tsim tej daim ntawv txog tsev neeg, thiab sawv cev ua hauj lwm hauv lub tuam tsev kom muab tib neeg sau los ua ke rau tus Tswv thiab koom ua ke hauv lawv tsev neeg.36

Kev Koom Tes Muab Neeg Sau Los Ua Ke: Yog Ib txoj Kev Cog Lus Los ntawm Kev Khi Lus

Nyob hauv lub ntiaj teb no, kev ua cov tub txib txoj hauj lwm yeej tseem ceeb rau kev muab Ixayees sau los ua ke. Yuav tsum qhia txoj moo zoo rau “cov yaj uas ploj lawm ntawm tsev neeg Ixayees” ua ntej.37 Yog li ntawd, Vajtswv cov tub qhe twb tau mus tshaj tawm txog Kev Muab txoj Moo Zoo Txum Tim Rov Qab Los. Nyob hauv ntau lub teb chaws peb cov tub txib ntxhais txib tau nrhiav cov neeg los ntawm Ixayees uas twb tawg ri niab; lawv tau khiav mus “rau hauv tej qhov tsua saum tej roob tsuas”; thiab nrhiav lawv zoo li tau ua puag thaum ub.38

Qhov uas yus xaiv los cuag Khetos tsis nyob ntawm ib qho chaw hauv lub ntiaj teb; nws nyob ntawm yus txoj kev mob siab. Peb qhia tau tib neeg “kom paub txog tus Tswv”39 thiab lawv tsis tas ncaim lawv lub teb chaws mus. Nyob hauv lub Koom Txoos thaum chiv keeb, kev hloov siab los ntseeg txhais tias yuav tsiv mus rau ib qho chaw tshiab. Tiam sis niaj hnub no kev sau los ua ke yog nyob hauv txhua lub teb chaws. Tus Tswv tau tshaj tawm txog kev muab Xi-oos txhim tsa40 nyob hauv txhua qhov chaw uas Nws pub Nws Haiv Neeg Ntseeg yug los thiab nyob hauv tej teb chaws twg. Cov vaj lug kub qhia tias “tus Tswv yuav muab [cov neeg] sau los nyob ua ke rau hauv tej thaj av uas yog lawv qub txeeg qub teg, thiab yuav los ua noj ua haus thoob plaws rau hauv lawv tej thaj av uas cog lus cia.”41 “Txhua lub teb chaws yog qhov chaw sib sau rau nws cov neeg.”42 Qhov chaw sib sau rau Haiv Neeg Ntseeg Brazil yog Brazil; qhov chaw sib sau rau Haiv Neeg Ntseeg Nigeria yog Nigeria; qhov chaw sib sau rau Haiv Neeg Ntseeg Kaublim yog Kaublim Teb; thiab li ntawd. Xi-oos yog cov uas “muaj lub siab dawb.”43 Xi-oos yog qhov chaw uas Haiv Neeg Ntseeg ncaj ncees nyob. Tam sim no cov ntaub ntawv, tej kev sib txuas lus, thiab tej pawg ntseeg los yuav luag txhua tus mej zeej muaj cov lus qhuab qhia, cov yawm sij, cov kab ke, thiab cov koob hmoov ntawm txoj moo zoo, tsis hais lawv nyob qhov twg los yog.

Yus sab ntsuj plig txoj kev muaj zog yeej yuav nyob ntawm qhov uas yus ua neej zoo li cas, tsis yog nyob ntawm qhov uas yus nyob qhov twg. Haiv Neeg Ntseeg nyob hauv txhua txhua thaj av txais tau tus Tswv cov koob hmoov.

Vajtswv uas Muaj Hwj Chim Tag Nrho txoj hauj lwm muaj tseeb. Nws muaj txoj sia nyob. Yexus yog tus Khetos. Nov yog Nws lub Koom Txoos, uas Nws muab txum tim rov qab los kom ua li Nws tau hais, tsis hais kev muab Ixayees sau los ua ke zoo li Nws cog lus lawm. Thawj Tswj Hwm Gordon B. Hinckley yog Vajtswv tus yaj saub hnub no. Kuv hais lus tim khawv li no los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.