Ano, Pane, budu Tě následovat
Starší Eduardo Gavarret
Sedmdesátník
Pán nás vyzývá různými slovesy: „Pojďte ke mně“, „Následujte mne“, „Kráčejte se mnou“. Ve všech případech je to výzva k činu.
„Neboť vizte, Pán dává všem národům z jejich vlastního národa a jazyka, aby učili slovu jeho, ano, v moudrosti.“1 Dnes se tento verš naplnil znovu, neboť jsem dostal příležitost vyjádřit své pocity v rodném jazyce.
Psal se rok 1975 a já jsem sloužil jako mladý misionář v Uruguayské/Paraguayské misii. Během prvního měsíce na misii vedoucí zóny připravili hru, pomocí níž znázornili jednu zásadu evangelia. Každému misionáři v zóně zavázali oči a řekli, že se máme vydat do kulturního sálu. Měli jsme následovat hlas jednoho konkrétního vedoucího – hlas, který jsme slyšeli předtím, než jsme se vydali na cestu. Byli jsme ale varováni, že cestou uslyšíme další hlasy, které se nás budou snažit zmást a svést nás na scestí.
Po několika minutách hluku, mluvení a – uprostřed toho všeho – hlasu, který říkal: „Následuj mne“, jsem si byl jistý, že následuji ten správný hlas. Když jsme došli do kulturního sálu kaple, byli jsme požádáni, abychom si sundali pásku z očí. Když jsem to udělal, zjistil jsem, že jsou tam dvě skupiny a já jsem v té, která následovala nesprávný hlas. „Zněl velmi podobně jako ten správný,“ pomyslel jsem si.
Tento zážitek, který se odehrál před 39 lety, na mě hluboce zapůsobil. Řekl jsem si: „Nikdy už nebudu následovat nesprávný hlas.“ A pak jsem si řekl: „Ano, Pane, budu následovat Tebe.“
Chci vám vyprávět tento zážitek v souvislosti s tím, k čemu nás Spasitel láskyplně vyzývá:
„Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své. …
Ovceť mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.“2
Výzva „následovat Ho“ je ta nejjednodušší, nejpřímější a nejmocnější výzva, kterou můžeme obdržet. Zaznívá jasným hlasem, který si nelze splést.
Pán nás vyzývá různými slovesy: „Pojďte ke mně“, „Následujte mne“, „Kráčejte se mnou“. Ve všech případech to není pasivní výzva; je to výzva k činu. Je adresována všem lidem tím, kdo je Prorok proroků, Učitel učitelů, Syn Boží, Mesiáš.
Výzva „Pojďte ke mně“
„Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.“3
Vy, kteří dosud nejste členy Církve, obdržíte tuto výzvu skrze hlas misionářů – těmito slovy: „Budete si číst v Knize Mormonově? Budete se modlit? Přijdete na shromáždění? Budete následovat příklad Ježíše Krista a dáte se pokřtít tím, kdo má příslušnou pravomoc?“4 Jak dnes odpovíte na tuto výzvu?5
Vyzývám vás, abyste onomu poselství naslouchali a přijali ho se slovy: „Ano, Pane, budu Tě následovat!“
Carlos Badiola a jeho rodina se v uruguayském městě Minas scházeli s misionáři. Bratři misionáři jim během lekcí pokládali mnoho otázek, a tak se rozhodli pozvat sousedku--nečlenku, krásnou 14letou dívku jménem Norma, aby jim pomohla s odpověďmi. Norma byla nadšená středoškolačka, která onoho roku studovala ve škole Bibli, takže když se jí misionáři na něco zeptali, Norma odpověděla. Byla to „zlatá zájemkyně“. Onoho dne byla lekce o Slovu moudrosti.
Když se Norma po lekci s misionáři vrátila domů, věděla, co má udělat. Řekla mamince: „Mami, ode dneška nechci žádnou kávu s mlékem. Jen mléko.“ Tato reakce byla viditelným projevem její touhy přijmout výzvu následovat Krista, kterou jí dali misionáři.
Carlos Badiola i Norma se dali pokřtít. Později, díky příkladu Normy, se dali pokřtít i její matka, otec a sourozenci. Vyrůstal jsem spolu s Normou v oné malé, ale silné odbočce. Později, když jsem se vrátil z misie, jsme se vzali. Vždy jsem věděl, že s ní po mém boku bude snazší následovat Spasitele.
Ten, kdo je členem Církve a přijal tuto výzvu, obnovuje tento závazek tím, že každý týden přijímá svátost.6 Součástí tohoto závazku je i dodržovat přikázání, čímž členové říkají: „Ano, Pane, budu Tě následovat!“7
Výzva „Následuj mne“
Slova „následuj mne“ byla Pánovou výzvou určenou bohatému mladému knížeti. Onen bohatý mladík celý život dodržoval přikázání. Když se zeptal, co dalšího má udělat, dostal odpověď s jasnou výzvou: „Poď, následuj mne.“8 I když to byla výzva jednoduchá, nemohla být splněna bez přinesení oběti. Vyžadovala úsilí – spojené s rozhodnutím a konáním.
Prorok Nefi nás vyzval k tomu, abychom se zamysleli sami nad sebou, když se zeptal: „A [Ježíš] pravil dětem lidským: Následujte mne. Pročež, milovaní bratří moji, můžeme následovati Ježíše, pokud nebudeme ochotni zachovávati přikázání Otcova?“9
Výzva „pojďte k Němu“ a naslouchejte Jeho hlasu a následujte ho je již od počátku předmětem poselství misionářů a pomáhá mnoha lidem změnit život k lepšímu.
Před padesáti lety misionáři vstoupili do hodinářství mého tatínka, aby si tam nechali opravit hodinky. Jak to dobří misionáři dělají, využili příležitosti promluvit si s mými rodiči o evangeliu. Tatínek přijal misionáře a maminka přijala poselství a výzvu následovat Krista. Od onoho dne až dosud je aktivní členkou Církve. Řekla: „Ano, Pane, budu Tě následovat!“
Když se budete snažit k Němu přijít, získáte moc ulehčit si v životě břemena, ať již fyzická či duchovní, a prožijete pozitivní vnitřní změnu, která vám pomůže být šťastnější.
Výzva „Kráčejte se mnou“
Enoch byl povolán kázat evangelium svéhlavému a zatvrzelému lidu. Neměl pocit, že je k tomu způsobilý. Pochyboval, zda to zvládne. Pán ho uklidnil a posílil jeho víru skrze výzvu: „Kráčej se mnou“ – výzvu, která, podobně jako hůl slepce nebo jako ruka přítele, může vést kroky toho, jehož chůze je nejistá. Když se Enoch chopil Spasitelovy ruky a kráčel s Ním, zjistil, že jeho chůze je pevná, a stal se velikým misionářem a prorokem.10
Rozhodnutí „přijít k Němu“ a „následovat Ho“ je rozhodnutí osobní. Když tuto výzvu přijmeme, úroveň naší oddanosti se prohloubí, a právě pak můžeme „kráčet s Ním“. Tato úroveň vytváří blízký vztah se Spasitelem, což je ovocem toho, že jsme přijali onu první výzvu.
Norma i já jsme každý osobně přijali onu výzvu „pojďte ke mně“ a „následujte mne“. Nyní, společně a se vzájemnou podporou, se učíme kráčet s Ním.
Úsilí a odhodlání hledat Ho a následovat Ho bude odměněno požehnáními, která potřebujeme.
To byl i případ ženy, které se s velkým úsilím podařilo dotknout Spasitelova roucha,11 nebo případ slepce Bartimea, jehož odhodlání hrálo klíčovou roli v zázraku, který se mu v životě stal.12 V obou případech bylo poskytnuto uzdravení těla i ducha.
Natáhněte ruku, dotkněte se Jeho roucha, přijměte Jeho výzvu, řekněte: „Ano, Pane, budu Tě následovat!“ – a kráčejte s Ním.
„Pojďte ke mně“, „následujte mne“ a „kráčejte se mnou“ jsou výzvy, které v sobě mají moc – pro ty, kteří je přijmou – vyvolat ve vašem nitru změnu, která vás přiměje říci: „Již [nemám] sklonu činiti zlo, ale neustále činiti dobro.“13
Pokud jde o vnější projev této změny, pocítíte silnou touhu „[pomáhat] slabým, [pozdvihovat] ruce, které jsou skleslé, a [posilovat] kolena zemdlená“.14
Jaké kroky dnes můžeme podniknout, abychom „kráčeli s Ním“?
-
Vyživujte touhu být lepším následovníkem Krista.15
-
Modlete se o tuto touhu, aby vaše víra v Něho mohla růst.16
-
Získávejte poznání z písem, které bude osvětlovat vaši cestu a posilovat vaši touhu se měnit.17
-
Rozhodněte se již dnes, že budete jednat a řeknete: „Ano, Pane, budu Tě následovat!“ Pouhá znalost pravdy váš svět nezmění, dokud tuto znalost neproměníte ve skutek.18
-
Vytrvejte v rozhodnutí, k němuž jste došli, tím, že budete denně praktikovat tyto zásady.19
Kéž nás slova našeho milovaného proroka – presidenta Thomase S. Monsona – motivují k činu v naší touze přijmout Spasitelovu výzvu. President Monson řekl: „Kdo je ten Král slávy, tento Pán zástupů? Je to náš Mistr. Je to náš Spasitel. Je to Syn Boží. Je Původcem našeho spasení. Kyne nám: ‚Poď za mnou.‘ Učí nás: ‚Jdi, i ty učiň též.‘ Naléhavě prosí: ‚Přikázaní [má zachovávejte].‘“20
Kéž se dnes rozhodneme prohloubit úroveň toho, jak uctíváme Boha a jak jsme Mu oddáni, a kéž naší odpovědí na Jeho výzvu je hlasité a jasné: „Ano, Pane, budu Tě následovat!“21 V posvátném jménu Pána Ježíše Krista, amen.