Zřízení misie v Československu

27. února 1884 přicestoval do Prahy, která byla tehdy součástí Rakousko-Uherska, Thomas Biesinger. A protože místní zákony kazatelskou činnost nepovolovaly, snažil se vmísit poselství evangelia do běžných rozhovorů.

Jednoho odpoledne měl Thomas Biesinger pocit, že ho co nevidět zatknou. Namísto toho, aby uprchl, se rozhodl v Praze zůstat a dál se dělit o své poselství, a to dokonce i se soudními úředníky, když na to přijde.

V brzkých ranních hodinách 30. března Thomase Biesingera probudila policie a zatkla ho. Po 38 dnech strávených ve vězení byl předveden před pátý magistrátní soud, aby se zodpovídal z obvinění, že obracel druhé na svou víru. Mezi těmi, kteří proti němu svědčili, byl Anton Just, obchodník s kožešnickým zbožím, s nímž Thomas Biesinger předtím hovořil o evangeliu. Než byl vynesen rozsudek, dostal možnost promluvit před soudem i Thomas Biesinger. „Měl jsem příležitost vydat podrobné svědectví,“ napsal později. Byl odsouzen k odnětí svobody na dalších 30 dní.

Poté, co byl Thomas Biesinger propuštěn, strávil v Praze další dva dny a pokřtil jediného obráceného – Antona Justa.

Ačkoli se další misionáři dostali do Prahy až po několika desítkách let, našlo si několik Čechů cestu k evangeliu jinde. V roce 1913 vstoupila do Církve Františka Brodilová, která v té době žila ve Vídni.

Když byli muži z odbočky Vídeň odvedeni, aby bojovali v 1. světové válce, tamní ženy, včetně Františky Brodilové, pořádaly i nadále shromáždění, vzájemně se učily evangeliu a poskytovaly si útěchu. Na konci války se však Rakousko-Uhersko rozpadlo a Češi byli nuceni z Vídně odejít. Františka Brodilová, její manžel a jejich dvě dcery museli odejít také. Manžel Františky Brodilové, František, zemřel krátce poté, co dorazili do Prahy.

Františka Brodilová, která ovdověla a osaměla, nebyla v kontaktu s dalšími členy Církve více než dva roky. Navzdory tomu učila své dcery i nadále zásadám znovuzřízeného evangelia a modlila se, aby jednoho dne v Československu kázali misionáři.

V roce 1928 přivítala Františka Brodilová prvního misionáře, který byl pověřen sloužit v Praze po více než 40 letech – 84letého Thomase Biesingera, který se od roku 1884 modlil o příležitost se vrátit. Ten 7. března 1928 osobně doručil ministrovi vnitra žádost o povolení zřídit v zemi misii.

Zmíněné povolení bylo brzy uděleno. 24. července 1929 vystoupil starší John A. Widtsoe z Kvora Dvanácti apoštolů v doprovodu členů, misionářů a církevních vedoucích na návrší poblíž hradu Karlštejn, aby zasvětil zemi pro kázání znovuzřízeného evangelia a oficiálně zorganizoval Československou misii, jejímž presidentem se stal Arthur Gaeth. Následující neděli se konalo první shromáždění Církve v Československu, a to v bytě Františky Brodilové. Misie zůstala v provozu a její činnost se setkávala s určitým úspěchem až do srpna roku 1939, kdy byli v předvečer 2. světové války všichni misionáři ze Severní Ameriky evakuováni z Evropy.