„V naší rodině jsem s velkým odstupem nejmladší. Z činností a rozhovorů svých sourozenců se vždy cítím vyloučen. Co mohu dělat pro to, abych náš vztah zlepšil?“

I já jsem ve své rodině s velkým odstupem nejmladší, ale zjistila jsem, že mě moji sourozenci chtějí poznat do té míry, do jaké já chci poznat je. Vaši sourozenci budou pravděpodobně nadšení, když jim zavoláte, abyste si jen tak popovídali, nebo když je někdy někam pozvete na oběd. Říkejte jim, co je ve vašem životě nového. Bude to pro ně hodně znamenat, že se nezdráháte dělit se s nimi o své myšlenky a pocity. Mluvte s nimi také o duchovních věcech. Pomůže vám to přiblížit se nejenom jim, ale také vašemu Nebeskému Otci.

Také jsem tuto těžkou situaci zažil. Myslím, že to nejlepší, co můžeme dělat, je to, že budeme svým starším bratrům a sestrám příkladem. Díky tomu mezi námi může panovat láska a klid. Měli bychom jim říkat, jak moc je máme rádi, a máme se snažit být jako rodina sjednoceni. Dříve nebo později si uvědomí, jak moc je máme rádi. Vím, že se tyto problémy postupně vyřeší.

Občas je kvůli škole a dalším denním činnostem těžké trávit čas se staršími bratry a sestrami. Ale když můžete, tak prostě jděte a povídejte si s nimi, vyprávějte jim, co jste ten den zažili, a zeptejte se jich, co dělali oni. Pokud máte nějaký problém, můžete se zeptat na jejich názor. Díky tomu budou vědět, že si jejich názorů vážíte. Jednejte s nimi takovým způsobem, jakým byste chtěli, aby oni jednali s vámi. Můžete hrát hry a trávit čas společně – to velmi pomáhá. Měli byste jim také říkat, jak moc je máte rádi. Co je však nejdůležitější – modlete se. Nebeský Otec vám vždy pomůže.

Jako nejmladší dítě v rodině se často cítím vyloučen z činností a z rozhovorů svých sourozenců, což je pro mě bolestivé. Ale když myslím na Ježíše Krista, uvědomuji si, že když se svou rodinou sdílíme stejné hodnoty, můžeme se navzájem posilovat a povzbuzovat. Jednejte s každým laskavě a zdvořile. Ukažte, že o ně máte zájem, a dejte jim najevo, že vám na nich záleží.

Občas mám pocit, že mě moje sestry, stejně jako moji rodiče, opomíjejí, protože mají své vlastní aktivity. Postupem času jsem ale pochopil, že mě oni všichni mají rádi, a že nejde o to, že by se mnou nechtěli trávit čas, ale že všechno má svůj čas. Je důležité, abyste se těšili z každé chvilky, kdy můžete být s nimi, abyste se smáli, byli laskaví, srdeční, a především abyste jim projevovali lásku. Je důležité, abyste se modlili a žádali našeho Otce o to, aby vám pomáhal být vašim bratrům a sestrám nablízku. Vyslyší vás a bude vám pomáhat.

Jsem nejmladší ze sedmi dětí. Když jsem byla mladší, cítila jsem se opomíjená. Ale také jsem si uvědomila, že mě mají rádi, dokonce více, než jsem si myslela. Možná si s nimi právě teď nerozumíte, ale nejlepší chvíle, které jsem se svými sourozenci zažila, byly ty, kdy jsme si povídali. Uvědomila jsem si, že mi důvěřují. A tak je tomu dodnes. Abych si s nimi mohla popovídat, snažila jsem se jim pomáhat s jejich povinnostmi, být k nim laskavá, vyhýbat se hněvu a spolupracovat s nimi, aby mi mohli pomoci. To mi pomohlo pocítit, že k nim patřím a že mě mají rádi.