2011
Na rozloučenou
Květen 2011


Na rozloučenou

Nikdo z nás nedokáže pochopit plný význam toho, co pro nás Kristus v Getsemanech vykonal, ale jsem každý den svého života vděčný za Jeho smírnou oběť.

Obrázek
President Thomas S. Monson

Bratři a sestry, blížíme se k závěru této konference a mé srdce přetéká dojetím. Pociťovali jsme Ducha Páně v hojnosti. Vyjadřuji svou vděčnost i vděčnost členů Církve všude na světě každému z těch, kteří se na konferenci podíleli, včetně těch, kteří pronášeli modlitby. Kéž si dlouho pamatujeme poselství, která jsme slyšeli. Až obdržíme vydání časopisů Ensign a Liahona, které budou obsahovat tato poselství v psané podobě, kéž je čteme a studujeme.

Znovu musím říci, že hudba na všech zasedáních byla úžasná. Osobně děkuji těm, kteří jsou ochotni podělit se s námi o své talenty a přitom se dotknout našeho srdce a inspirovat nás.

Pozvednutím ruky jsme vyjádřili podporu Bratřím, kteří byli během této konference povoláni do nových úřadů. Přejeme si, aby věděli, že se těšíme na to, jak budeme společně s nimi pracovat na díle Mistra.

Vyjadřuji lásku a vděčnost svým oddaným rádcům, presidentu Henrymu B. Eyringovi a presidentu Dieteru F. Uchtdorfovi. Jsou to muži oplývající moudrostí a porozuměním. Jejich služba je neocenitelná. Mám rád a podporuji své Bratří z Kvora Dvanácti apoštolů. Slouží nanejvýš efektivně a jsou zcela oddáni tomuto dílu. Také vyjadřuji lásku členům kvor Sedmdesáti a Předsedajícímu biskupstvu.

V dnešním světě čelíme mnoha těžkostem, ale ujišťuji vás, že náš Nebeský Otec na nás pamatuje. Miluje každého z nás a bude nám žehnat, když Ho budeme vyhledávat v modlitbě a když se budeme snažit dodržovat Jeho přikázání.

Jsme celosvětovou církví. Naši členové se nacházejí po celém světě. Kéž jsme dobrými občany v zemi, kde žijeme, a dobrými sousedy ve své obci a pomáháme lidem jiné víry stejně tak jako lidem víry naší. Kéž jsme příkladem čestnosti a bezúhonnosti, kamkoli jdeme a cokoli děláme.

Bratři a sestry, děkuji vám za vaše modlitby pronášené ve prospěch můj i ve prospěch všech generálních autorit Církve. Jsme nesmírně vděčni za vás i za vše, co děláte, aby dílo Páně šlo kupředu.

Až se budete vracet domů, kéž se vrátíte v bezpečí. Kéž na vás spočívají požehnání nebes.

Než odsud dnes odejdeme, dovolte mi podělit se s vámi o svou lásku ke Spasiteli, a vyjádřit vděk za Jeho velikou smírnou oběť pro nás. Za tři týdny bude celý křesťanský svět slavit Velikonoce. Jsem přesvědčen o tom, že nikdo z nás nedokáže pochopit plný význam toho, co pro nás Kristus v Getsemanech vykonal, ale jsem každý den svého života vděčný za Jeho smírnou oběť za nás.

V oné poslední chvíli mohl uhnout. On to však neudělal. Sestoupil pod všechny věci, aby všechny věci mohl spasit. Tím nám dal život přesahující tuto smrtelnou existenci. Vykoupil nás z Pádu Adamova.

Jsem Mu z hloubi duše vděčný. Učil nás, jak máme žít. Učil nás, jak máme zemřít. Zajistil naše spasení.

Na závěr mi dovolte podělit se s vámi o dojímavá slova, kterými Emily Harrisová tak dobře popisuje mé pocity před nadcházejícími Velikonocemi:

Plátno, do něhož byl zavinut, je prázdné.

Leží tam,

čisté a bílé.

Dveře otevřené.

Kámen odvalen,

a já téměř slyším anděly zpívat chvalozpěvy.

Plátno Ho nedokáže zadržet.

Kámen Ho nedokáže zadržet.

Slova se odrážejí od prázdné vápencové hrobky:

„Neníť ho tuto.“

Plátno, do něhož byl zavinut, je nyní prázdné.

Leží tam,

čisté a bílé.

Aleluja, je prázdné.1

Kéž jste požehnáni, bratři a sestry. Ve jménu Ježíše Krista, našeho Spasitele, amen.

Odkaz

  1. Emily Harris, „Empty Linen“, New Era, Apr. 2011, 49.