Starší Ronald A. Rasband

Poté, co starší Ronald A. Rasband obdržel své povolání do Kvora Dvanácti apoštolů, četl v Janovi 15:16: „Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil, a [vysvětil].“

Starší Rasband řekl: „Měl jsem duchovní vnuknutí, že toto [povolání] nijak nesouvisí … s mým přáním. Bylo to Pánovo rozhodnutí.“

Starší Rasband již v 19 letech získal podobné ponaučení ohledně podrobení se Pánovým rozhodnutím. Doufal, že bude sloužit na misii v Německu, podobně jako jeho otec a starší bratr, ale namísto toho byl povolán do Misie východních států (USA). Obrátil se k písmům a ve 100. oddíle Nauky a smluv četl:

„Tudíž, následujte mne a naslouchejte radě, kterou vám dám.

… Mocné dveře budou otevřeny v okolních krajinách v této východní zemi. …

Tudíž, vpravdě pravím vám, pozdvihněte hlas svůj k tomuto lidu.“ (Verše 2, 3, 5.)

Získal svědectví, že Pán si přeje, aby sloužil na misii ve východních státech.

Starší Rasband se narodil 6. února 1951 a pochází ze skromných poměrů. „Narodil jsem se řidiči nákladního auta [na rozvoz chleba] a milované matce [která byla v domácnosti],“ řekl. Pochází z rodiny Svatých posledních dnů, která je v Církvi již po několik generací, což je odkaz, kterého si velmi váží.

V roce 1973 se starší Rasband oženil s Melanií Twitchellovou. Mají 5 dětí a 24 vnoučat. Starší Rasband připisuje své ženě, s níž je již 42 let, zásluhy za to, že mu pomohla stát se tím, kým dnes je. „Má žena mě vzala jako hrnčířskou hlínu a zformovala mě v něco, na čem skutečně záleží. … Právě její duchovní vliv vedl nejen k tomuto nádhernému a výjimečnému povolání, ale také ke všemu, co jsem v duchovní oblasti dokázal.“

V roce 1987 se starší Rasband stal presidentem a provozním ředitelem celosvětové korporace působící v oblasti chemického průmyslu. Od svých nadřízených se naučil, jak být výkonnější v církevní službě. „Ve své profesi jsem poznal, … že lidé jsou důležitější než cokoli jiného, na co se můžeme zaměřit.“ Také se „naučil mnoha dovednostem týkajícím se vedení druhých, … které mi jako generální autoritě byly k velkému užitku.“

Starší Rasband měl mnoho příležitostí, jak těchto dovedností a schopností využít. Sloužil jako biskup; president misie; od dubna 2000 jako sedmdesátník – generální autorita; dohlížel na území Severní Amerika-Západ, Severní Amerika-Severozápad a na tři území v Utahu; dále sloužil jako rádce v předsednictvu území Evropa-střed; výkonný ředitel Chrámového oddělení; od roku 2005 jako člen Předsednictva Sedmdesáti a od dubna 2009 jako služebně nejstarší president Sedmdesáti.

Díky svým církevním zodpovědnostem a úkolům chová lásku ke Svatým posledních dnů, ať již jsou kdekoli. Členům říká: „Vaše víra prohlubuje naši víru; vaše svědectví posiluje naše svědectví.“ (Strana 90.)

Staršího Rasbanda zaplavuje pocit pokory, že může sloužit jako apoštol Pána Ježíše Krista. „Vždy jsem měl touhu Mu sloužit,“ řekl. „Věnuji tomu po zbytek života svůj čas, své talenty a vše, co nyní mám. Pociťuji závazek tak činit. A mám tu čest tak činit.“