Překlad písem: Do jazyka našeho srdce

Je-li evangelium Ježíše Krista naším duchovním domovem, pak je zcela správné, že ho vnímáme jako něco příjemného a známého. Doma odpočíváme. Nabíráme sílu. Povídáme si s těmi, jež máme rádi, jazykem, kterému jsme se naučili na klíně své matky. Toto je jazyk našeho srdce, a jelikož srdce je místo, kam se nám evangelium musí dostat, je čtení písem v jazyce našeho srdce zcela zásadní.

Toto potvrzuje i Nauka a smlouvy. Tam Pán zjevuje, že prostřednictvím klíčů kněžství, jejichž držiteli jsou členové Prvního předsednictva, „rámě Páně bude zjeveno s mocí k přesvědčení národů … o evangeliu spasení jejich.

Neboť stane se v onen den, že každý člověk uslyší plnost evangelia ve svém vlastním jazyce a ve své vlastní řeči skrze ty, již jsou vysvěceni k této moci skrze přisluhování Utěšitele vylitého na ně pro zjevení Ježíše Krista.“ (NaS 90:10–11.)

Jim Jewell, který pracoval v církevním ústředí v jednom z týmů pro překlad písem, vypráví o tom, jak blízko pocitu návratu domů se mohou písma dostat, když jsou přeložena do jazyka srdce.

„Při překladu Knihy Mormonovy do jazyka sesotho, což je jazyk, kterým se mluví v africké zemi Lesotho, jsme potřebovali najít někoho, kdo by nám pomohl ohodnotit práci překladatelského týmu. Vedoucí projektu, Larry Foley, našel jednu členku Církve z Lesotha, která byla postgraduální studentkou na Utažské státní univerzitě. V Lesothu se ve školách mluví anglicky, takže tato sestra a její děti se již od první třídy vzdělávaly v angličtině, ale doma se běžně bavily v jazyce sesotho.

Souhlasila s tím, že se do práce na překladu zapojí. Její zhodnocení kapitol, které jsme jí poslali, bylo velmi přínosné. Běžně jsme jí posílali specifické otázky týkající se výběru správného slova a jazykové stavby, k čemuž nám vždy poskytla užitečné poznámky. Všimli jsme si ale, že vždy žlutě zvýraznila mnoho veršů, které se našich otázek netýkaly. Když jsme se jí na tyto zvýrazněné verše zeptali, řekla: ‚To jsou verše, které na mě velmi zapůsobily a kterým jsem předtím v angličtině úplně nerozuměla. Zvýraznila jsem si je, abych se o ně mohla podělit se svými dětmi.‘“

Překlad Bible má dlouhou a úchvatnou historii, která začala překladem částí Starého zákona z hebrejštiny do řečtiny. Později byla Bible přeložena z řečtiny do latiny a z latiny, hebrejštiny a řečtiny do bezpočtu dalších jazyků.¹ V důsledku toho Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů nepřekládá Bibli do jiných jazyků, ale místo toho používá verze, které křesťané mluvící danými jazyky již dlouho přijímají jako směrodatný překlad.²

Obrázek

men at work translating

Většina překladů písem, které Církev provádí, se proto týká překladů Knihy Mormonovy (ta je vždy přeložena jako první), Nauky a smluv a Drahocenné perly. Tyto knihy se překládají z angličtiny, což je jazyk, ve kterém je Prorok Joseph Smith zjevil a který byl jazykem jeho srdce. Proces překládání písem z angličtiny do jiných jazyků by měl být dobře známý studentům církevní historie. Je to do značné míry tentýž proces, kterým Prorok přeložil Knihu Mormonovu do angličtiny.

Joseph Smith byl pokorný a z velké části nevzdělaný farmářský chlapec. Měl však vlastnosti a schopnosti, jež Pán vyžadoval pro dílo, které bylo zapotřebí vykonat. Joseph a jeho rodina byli vskutku připravováni a poté i určeni k tomu, aby toto dílo vykonali.³

Joseph také obdržel při překládání nefitských záznamů pomoc – jak božskou, tak pozemskou. Anděl Moroni ho navštěvoval každý rok po dobu čtyř let, než mu dovolil záznam vyzvednout. Nevíme, čemu všemu Moroni Proroka učil, ale jeho návštěvy ho očividně duchovně i duševně připravily na úkol, který před ním ležel.⁴

Pán rovněž předem připravil „překladatele“ jakožto nástroj určený k překladu zaniklého jazyka. Ty byly popsány jako dva průhledné kameny v kovových obroučkách. Tento nástroj a další jemu podobný, který se nazýval videcký kámen, pomohly Prorokovi přeložit nefitský záznam do angličtiny. Prorok nepopsal tento proces do detailů; zkrátka jen vydal svědectví o tom, že přeložil Knihu Mormonovu „darem a mocí Boží“.⁵

Kromě božské pomoci, kterou Joseph obdržel, měl také pomoc v podobě smrtelníků, kteří sloužili jako zapisovatelé a vytvořili písemný záznam, jenž byl později vysázen, vytištěn, zaplacen a předán celému světu.

Podobně jako byl v překladatelské práci připravován Joseph a obdržel k tomu potřebnou pomoc, jsou i ti, kteří jsou v dnešní době pověřeni úkolem překládat písma, připravováni Pánem a získávají při své práci pomoc – jak božskou, tak pozemskou.

Obrázek

local reviewers reading

V přesně daném překladatelském procesu působí duchovní energie, kterou lze nejlépe popsat slovy „zjevení pramenící z rad“. Dva nebo tři členové, kteří jsou vybráni jako překladatelé, při práci spolupracují i s dalšími lidmi. Mají k dispozici vedoucí a poradce z církevního ústředí, místní korektory, lexikon, o který se mohou opírat,⁶ překladatelské průvodce, počítačové programy a podporu církevních vedoucích, která sahá až k Prvnímu předsednictvu. (Viz popis procesu po stranách.) Jakmile První předsednictvo překlad schválí, je vysázen, vytištěn a distribuován. Poté se připraví i v digitálním formátu, který se následně umístí na stránky LDS.org a zpřístupní v aplikaci Knihovna evangelia.

Toto společné úsilí je velmi náročné a zároveň inspirované. Vyžaduje oddanou pozornost, pokud jde o kvalitu obsahu i o kvalitu fyzického formátu, v němž budou písma vydána. Překlady se čtou a kontrolují na mnoha úrovních, obzvláště na úrovni církevních vedoucích, kteří usilují o Pánovo schválení. Teprve když Pán své schválení udělí, pokračuje překladatelská práce dál. Ačkoli tento proces není veden takovým zjevením, s nímž Prorok Joseph Smith přeložil Knihu Mormonovu, je zjevně veden Pánem – Jeho dary a Jeho mocí.

To však neznamená, že když je překlad dokončen, je dokonalý. Často se stává, že v průběhu času přicházejí ti, kteří písma studují, s návrhy na zlepšení v oblasti pravopisu a použitých slov nebo nacházejí tiskové či gramatické chyby. Změny ve výkladu nauky se provádějí jen vzácně. Pokud se takové změny provádějí, děje se tak pod vedením Prvního předsednictva.

Pán podporuje tuto překladatelskou práci i mnoha dalšími způsoby. Překladatelský tým v církevním ústředí má běžně zkušenosti s tím, že když je něco potřeba, Pán připraví cestu, jak toho dosáhnout.

Jako jeden z mnoha příkladů je možné uvést situaci, kdy se hledal překladatel pro překlad a nahrání církevních materiálů v jazyce mam (jazyk vzniklý z jazyka Mayů, kterým se mluví v Guatemale). Mezi prvními misionáři povolanými do Guatemaly byl jeden starší, jehož dědeček hovořil jazykem mam. Tento misionář vyrůstal ve městě a mluvil pouze španělsky. Každou noc však k němu přicházel ve snu dědeček a učil ho jazyku mam. Tento mladý misionář se stal hlavním překladatelem do jazyka mam v Církvi.

Překladatelská práce je často konána za velkých osobních obětí. V závislosti na finanční situaci věnují někteří překladatelé svou službu jako dar, zatímco jiní jsou za práci placeni, aby mohli překládání věnovat potřebný čas.

Bratr, který se stal jedním z překladatelů do urdštiny, se do Církve obrátil v Pákistánu, když tam pracoval jako učitel. Kvůli svému obrácení však o práci přišel; přišel i o dům, který mu poskytla škola, v níž učil; a přišel i o možnost zajistit studium pro své děti. Vedoucí církevního předkladatelského oddělení za ním přišel s tím, zda by nechtěl pracovat jako překladatel za skromnou finanční odměnu. Po několika měsících práce se tento muž znovu sešel se svým vedoucím a nesměle ho požádal, zda by mu nekoupil novou propisovací tužku. V té, kterou používal, mu došla náplň. Až tehdy si vedoucí všiml administrativní chyby, kvůli které překladatel dostával mnohem menší finanční odměnu, než jak bylo zamýšleno, a chybu hned odstranil.

Avšak právě tak jako Pán požehnal Josephu Smithovi, aby mohl vykonat svou práci, tak žehná i svým překladatelům. Například překladatel písem do lotyštiny byl právník, který studoval v Rusku, kde byl obrácen ke znovuzřízenému evangeliu. Po návratu do Litvy začal pracovat jako soukromý právník. Také sloužil jako president odbočky. Více práce snad již mít nemohl, ale Církev ho i jeho znalost angličtiny potřebovala.

Požádal o nějaký čas, aby se ohledně tohoto požadavku mohl pomodlit, protože, jak řekl zástupci Církve, když na to přistoupí, tak „nebude mít co dát dětem k jídlu“. Poté, co se modlil, se rozhodl nabídku přijmout, ale požádal Pána, aby mu požehnal prostředky, aby tuto obtížnou a duchovně i časově náročnou práci zvládl vykonávat.

Začal tím, že do své advokátní kanceláře chodil každý den o hodinu dříve a tuto hodinu věnoval překládání Knihy Mormonovy. Byl hotov mnohem dříve než za pět let, což je doba, kterou tento proces většinou vyžaduje. Dokonce by se dalo říci, že jeho překlad byl možná nejrychlejším překladem od doby, co Joseph přeložil Knihu Mormonovu za přibližně 60 dnů.

Bylo by možné uvést mnoho dalších příběhů a příkladů, které dokazují působení ruky Páně při překládání Jeho písem. Všechny tyto příklady jasně dokládají, že toto je Jeho dílo a že Mu na něm velmi záleží. On připravuje ty, kteří mají na Jeho díle pracovat. Připravuje nástroje, které potřebují k tomu, aby toto dílo urychlili. A v průběhu překládání je inspiruje a žehná jim.

Výsledkem je svět obohacený o slovo Boží, jež je k dispozici Jeho dětem v jazyce srdce.