Poselství Prvního předsednictva, září 2016
Láska, a co pak?
President Dieter F. Uchtdorf
Druhý rádce v Prvním předsednictvu
Náš milovaný prorok, president Thomas S. Monson, učí, že „láska je ve skutečnosti samotnou podstatou evangelia“.1
Láska je natolik důležitá, že o ní Ježíš řekl, že je to „přední a veliké přikázaní“, a uvedl, že v ní spočívá veškerý další zákon a slova proroků.2
Láska je ústředním motivem všeho, co v Církvi děláme. Každý program, každé shromáždění, každá činnost, jichž se jakožto učedníci Ježíše Krista účastníme, má pramenit z této vlastnosti – neboť bez lásky, čisté lásky Kristovy, nejsme ničím.3
Jakmile tomu v mysli a srdci porozumíme, jakmile vyznáme svou lásku k Bohu a k svému bližnímu – co potom?
Stačí pociťovat soucit a lásku vůči druhým? Stačí vyznat lásku k Bohu a ke svému bližnímu, aby naše povinnost, kterou vůči Bohu máme, byla splněna?
Podobenství o dvou synech
V jeruzalémském chrámu oslovili Ježíše přední kněží a židovští starší ve snaze chytit Ho za slovo. Spasitel však zvrátil tuto situaci ve svůj prospěch tím, že jim pověděl příběh.
„Člověk jeden měl dva syny,“ začal. Tento otec přišel za prvním z nich a požádal ho, aby šel pracovat na vinici. Ten to však odmítl. Později si to rozmyslel, a šel.
Otec pak šel za druhým synem a požádal ho, aby šel pracovat na vinici. Druhý syn ho ubezpečil, že půjde, ale neudělal to.
Spasitel se poté obrátil na kněze a starší a zeptal se: „Který z těch dvou naplnil vůli otcovu?“
Museli uznat, že to byl první syn – ten, který řekl, že nepůjde, ale později činil pokání a odešel pracovat na vinici.4
Spasitel použil tento příběh k tomu, aby zdůraznil důležitou zásadu – Boha opravdu milují ti, kteří jsou poslušni přikázání.
Možná proto Ježíš vybídl lid, aby naslouchal slovům farizeů a zákoníků a řídil se jimi, avšak aby se neřídil jejich příkladem.5 Tito učitelé náboženství nežili v souladu s tím, čemu učili. Rádi o náboženství mluvili, ale naneštěstí jim unikala jeho podstata.
Skutky a naše spasení
V jednom ze závěrečných Spasitelových poučení určeném Jeho učedníkům, k nim promlouval o Posledním soudu. Zlovolní a spravedliví měli být rozděleni. Dobří měli zdědit život věčný; zlovolní měli být vydáni věčnému trestu.
Jak se od sebe tyto dvě skupiny lišily?
Ti, kteří projevili lásku prostřednictvím skutků, byli spaseni. Ti, kteří tak neučinili, byli zatraceni.6 Opravdové obrácení k evangeliu Ježíše Krista a k jeho hodnotám a zásadám bude zjevné z našich každodenních skutků.
Na základě pouhého vyznání lásky k Bohu a bližním nebudeme nakonec způsobilí získat oslavení. Protože, jak učil Ježíš, „ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.“7
Co následuje po lásce?
Odpověď na otázku: „Láska, a co pak?“ může být prostá a přímočará. Pokud Spasitele opravdu milujeme, tíhneme k Němu v srdci a pak kráčíme cestou učednictví. Když milujeme Boha, usilujeme o to, abychom dodržovali Jeho přikázání.8
Pokud opravdu milujeme své bližní, pomáháme chudým a potřebným, nemocným a sužovaným.9 Ti, kteří konají tyto nesobecké skutky soucitu a služby,10 jsou učedníky Ježíše Krista.
Toto následuje po lásce.
Toto je samotná podstata evangelia Ježíše Krista.
© 2016 Intellectual Reserve, Inc. Všechna práva vyhrazena. Vytištěno v USA. Vydání v angličtině schváleno: 6/16. Přeložení schváleno: 6/16. Název v originále: First Presidency Message, September 2016. Czech. 12869 121
Náměty pro výuku z tohoto poselství
President Uchtdorf definuje pravé učedníky Ježíše Krista jako ty, kteří dávají najevo lásku, již chovají k Němu i k druhým, prostřednictvím skutků. Učí nás, že „pokud Spasitele opravdu milujeme, tíhneme k Němu v srdci a pak kráčíme cestou učednictví“. Zvažte možnost zeptat se těch, které učíte, jak je láska motivuje k tomu, aby kráčeli cestou učednictví. Mohli byste se s nimi podělit i o své zkušenosti. Možná byste je mohli vybídnout, aby se modlili o více pravé lásky a více síly, aby dokázali na základě lásky jednat.