Poselství vedoucích území
Pracujme společně na Pánově vinici
Nedávno jsem měl možnost setkat se se sestrami a staršími, kteří se v Misionářském výcvikovém středisku v Prestonu připravovali na vstup do misijního pole. Ukázal jsem jim fotografii z doby, kdy jsem jako mladý misionář sloužil v Rakouské misii Vídeň. Na fotografii jsem stál ve vinici a nade mnou byl nápis „práce na vinici“, což vedlo k diskusi o jedné z mých oblíbených částí Knihy Mormonovy – alegorii o olivovnících, jak je zaznamenána v 5. kapitole Jákoba. V této alegorii je dům Izraele (olivovník) rozptýlen po celé zemi (vinici)1 a po období odpadlictví ho Pán vinice, což je Ježíš Kristus, bezpečně shromáždí domů.
Má oblíbená část této kapitoly začíná veršem 70. Pán vinice posílá svého služebníka, kterým je podle Nauky a smluv 103:21 Prorok Joseph Smith, aby spolu s několika ‚málo‘ dalšími služebníky celou svou mocí pracoval naposledy na vinici. Toto označuje počátek dispensace plnosti časů a probíhajícího znovuzřízení, během něhož společně pracujeme po boku Pána vinice – Ježíše Krista.2
Jak úžasné poznání a útěchu přináší vědomí, že nepracujeme sami, že toto není pouze misionářská práce ani pouze práce členů, ale že se jedná o dílo Páně a že nás všechny, misionáře i členy, vyslal shromáždit Izrael! Proroci a apoštolové této dispensace nám opakovaně říkají, že „nyní je čas, aby se členové a misionáři spojili … a společně pracovali na Pánově vinici a přiváděli duše k Němu“.3
President Russell M. Nelson mluvil o tomto velikém díle shromažďování v těchto posledních dnech na celosvětovém zasvěcujícím shromáždění pro mládež v červnu 2018. Řekl:
„Toto vskutku jsou poslední dny a Pán urychluje své dílo, aby shromáždil Izrael. Toto shromažďování je to nejdůležitější, co se v dnešní době na zemi odehrává. Nic jiného se tomu nevyrovná ve velikosti, nic jiného se tomu nevyrovná v důležitosti a nic jiného se tomu nevyrovná ve vznešenosti. A pokud se rozhodnete, pokud budete chtít, můžete toho být významnou součástí. Můžete být významnou součástí něčeho velkého, něčeho velkolepého, něčeho vznešeného!
Když mluvíme o shromažďování, mluvíme zkrátka o této základní pravdě: každé dítě našeho Nebeského Otce, na obou stranách závoje, si zasluhuje slyšet poselství znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista.“4
Ve verších 52 až 68 Pán vinice vysvětluje, jakou práci bude zapotřebí vykonat při shromažďování neboli roubování větví olivovníku. Pán služebníky vyzývá: „Okopejte je a prořežte je a pohnojte je ještě jednou, … aby o vše bylo pečováno ještě jednou, naposledy.“5 Během naší společné diskuse jsem ony mladé misionáře požádal, aby jedním slovem popsali, jak toto společné úsilí misionářů a členů pracujících bok po boku při shromažďování Izraele vypadá. Mezi slovy, která uvedli, byla například láska, laskavost, přátelství, důvěra, porozumění, přijetí, štěstí a radost.
Skvělým příkladem jsou Alma a Amulek ve městě Ammonia. Misionář Alma navazuje na učení Amuleka – tak jak k tomu jsou naši misionáři na plný úvazek ustanoveni a vyškoleni – ale Amulek (člen) je tím, kdo získá pozornost lidí.6
Svědčím o tom, že když přijmeme Pánovu výzvu, abychom při tomto velikém shromažďování pracovali po Jeho boku i po boku druhých, staneme více takovými, jakými jsou praví učedníci Kristovi, a zakusíme požehnání radosti, které nám Pán slibuje.7