Jak mi v životě požehnala poselství z generální konference

Až vyjde toto vydání časopisu Liahona, budeme očekávat další generální konferenci. V Nauce a smlouvách je uveden vzor pro naše shromáždění.

„Když jste shromážděni, budete se vzájemně poučovati a vzdělávati, abyste mohli věděti, jak jednati a říditi církev mou, … a zavážete se jednati ve vší svatosti přede mnou.“¹

Máme být a) poučováni, b) vzděláváni a c) máme se zavázat, že budeme jednat podle toho, co jsme slyšeli.

Před několika lety jsem hovořil s přítelem, který se toho dne zúčastnil církevního shromáždění, a zeptal se ho, jaké bylo. Odpověď byla negativní; proslovy podle všeho nestály za nic a shromáždění nebylo ani trochu povznášející. Během dne jsem hovořil s jiným přítelem, který se zúčastnil téhož shromáždění, a položil mu stejnou otázku. „Shromáždění bylo úžasné“, zněla odpověď.

Často o zkušenosti těchto dvou přátel přemýšlím. Oba se zúčastnili stejného shromáždění a slyšeli stejné proslovy, přesto jeden odcházel duchovně vyhladovělý a druhý zcela nasycen. Je možné, že téma proslovů prostě seděla více mému druhému příteli. Domnívám se však, že za tím bylo něco mnohem víc. Můj druhý přítel přišel duchovně připravený naslouchat s otevřeným srdcem a s touhou jednat podle toho, co uslyší.

Určení řečníci nebo ti, kteří mají mluvit nebo učit, mají nepochybně pilně usilovat o vedení Ducha v souvislosti s tématem, obsahem a přednesem toho, čemu učí. Ze zkušenosti však vím, že účastníci shromáždění mají přinejmenším stejnou zodpovědnost se připravit duchovně, aby mohli být vzděláváni a byli ochotni jednat podle toho, co uslyší.

Při čtení Knihy Mormonovy pociťuji velkou moc slov Nefiho, krále Beniamina, Almy, Mosiáše a dalších. Během generální konference je tatáž moc přítomna díky našemu prorokovi, presidentu Nelsonovi, a dalším generálním úředníkům a úřednicím Církve.

Zamyslete se nad několika poučeními, která byla pronesena na generálních konferencích v posledních letech:

„Drazí bratři a sestry, před námi je však mnoho úžasných věcí. V nadcházejících dnech budeme svědky těch největších projevů Spasitelovy moci, které kdy svět viděl. Mezi dneškem a dobou, kdy se Spasitel vrátí ‚s mocí a slávou velikou‘, udělí těm, kteří jsou věrní, bezpočet výsad, požehnání a zázraků.“²

„Zjišťuji, že Nebeský Otec se více zajímá o můj růst jakožto učednice Ježíše Krista než o mé pohodlí. Možná, že ne vždy to takto chci – ale tak tomu je!

Život v pohodlí není zdrojem moci. Moc, kterou potřebujeme k tomu, abychom odolali zkouškám naší doby, je moc Pánova, a Jeho moc plyne prostřednictvím smluv, které jsme s Ním uzavřeli.“³

„Nic nedokáže otevřít nebesa tak jako kombinace větší čistoty, naprosté poslušnosti, horlivého hledání, každodenního hodování na slovech Kristových v Knize Mormonově a času pravidelně věnovaného chrámové práci a práci na rodinné historii.“⁴

„Spasitel nesmírně rád obnovuje to, co nejste schopni obnovit; nesmírně rád léčí rány, které nejste schopni vyléčit; nesmírně rád napravuje to, co se nenapravitelně rozbilo; odškodňuje jakoukoli nespravedlnost, která vás postihla; a nesmírně rád trvale napravuje i zlomená srdce.“⁵

Jak úžasné poučení, vzdělávání a výzvy k činu jsme obdrželi z těchto a stovek dalších inspirovaných proslovů! Zatímco se budeme účastnit generální konference, ať již osobně, prostřednictvím živého přenosu nebo tím, že budeme posléze číst či sledovat proslovy, vybízím nás všechny, abychom se duchovně připravili na to, abychom mohli být vzděláváni a ochotni jednat podle toho, co uslyšíme. Stejně jako král Beniamin udílel rady lidem ve své době, budou vedoucí v dnešní době provázet i nás touto nejistou a bouřlivou dobou, prohlubovat naši víru v Ježíše Krista a vybízet nás, abychom činili rozhodnutí, která nás udrží v bezpečí na cestě smlouvy.