Jakub

• Zásady, kterým se učí v Jakubovi 1:5–6, vedly Josepha Smitha k duchovnímu zážitku, který mu změnil život, a mohou určitým způsobem požehnat každému z nás. Mohli byste na tabuli napsat například tyto otázky a vybídnout členy třídy, aby o nich přemítali: Jaký vliv pro vás v životě představuje Jakub 1:5–6? Čemu vás zkušenost, kterou s těmito verši z písem učinil Joseph Smith, naučila ohledně toho, jak vyhledávat moudrost, když jde o vaše vlastní otázky? (Viz Joseph Smith–Životopis 1:10–17.) Jaké zážitky a zkušenosti vás naučily tomu, že „svědectví Jakubovo je pravdivé“? (Joseph Smith–Životopis 1:26.) Požádejte členy třídy, poté co budou mít příležitost přemítat o těchto otázkách, aby se podělili o své myšlenky.

• Možná by mohli obsah Jakuba 1:5–6 vyjádřit svými vlastními slovy. Jak jim to, že verše vyjádří vlastními slovy, pomůže jim lépe porozumět?

• Abyste členům třídy pomohli pamatovat na to, že Bůh slíbil, že bude svým dětem dávat ochotně, kdykoli k Němu přistoupí v modlitbě, požádejte je, aby se podělili o nějaké zážitky, kdy se v jejich životě zaslíbení uvedené v Jakubovi 1:5–6 naplnilo. Čemu se naučili, když Nebeského Otce žádali o potvrzení otázek týkajících se pravd evangelia?

• Na úvod diskuse o Jakubově učení ohledně trpělivosti obsaženém v těchto verších byste mohli členy třídy požádat, aby se podělili o zkušenosti, kdy museli být trpěliví, a o to, čemu se z těchto zkušeností naučili. Pak by v Jakubovi 1:2–4 a 5:7–11 mohli vyhledat zásady, které mohou na své zkušenosti vztáhnout. Vhodné zásady lze také najít ve videu „Continue in Patience“ [„Pokračujte s trpělivostí“] (video v angličtině, LDS.org) nebo v poselství presidenta Dietera F. Uchtdorfa „Pokračujte s trpělivostí“ (Liahona, květen 2010, 56–59). Proč je trpělivost nezbytná, když usilujeme o dokonalost? Co členům třídy pomáhá vypěstovat si v životě trpělivost?

• Jednou z možností, jak diskutovat o Jakubově učení ohledně víry a skutků, je rozdělit třídu do dvou skupin – jedna se bude věnovat tomu, proč víra vyžaduje skutky, a druhá tomu, proč naše skutky vyžadují víru. Za účelem toho si mohou přečíst Matouše 7:21–23; Jakuba 1:6–8, 21–25; 2:14–26 a Joseph Smith–Životopis 1:19. Pak by se jednotlivé skupiny mohly podělit o to, co našly, a diskutovat o tom, proč jsou jak víra, tak skutky nezbytné.

• Abyste členům třídy pomohli hlouběji přemítat o pozoruhodných slovech „Víra bez skutků jest mrtvá“ (Jakub 2:26), mohli byste na tabuli napsat tuto větu: Víra bez skutků je jako bez. Členy třídy vybídněte, aby vymysleli, jak větu nějakým tvůrčím způsobem doplnit, a nechte je, aby své nápady napsali na tabuli. Mohlo by být ku prospěchu, kdyby se této činnosti věnovali ve dvojicích nebo skupinkách. K tomu, aby této zásadě lépe porozuměli, by mohl přispět příběh, který vyprávěl president Dieter F. Uchtdorf a který je uveden v oddíle „Další materiály a zdroje“. Co můžeme dělat, abychom neustále jednali podle své víry v Ježíše Krista?

• Abyste pomohli inspirovat členy třídy k projevování křesťanské lásky vůči všem, bez ohledu na jejich situaci nebo zevnějšek, mohli byste je požádat, aby se střídali při čtení veršů z Jakuba 1:9–11; 2:1–10; 5:1–6. Diskutujte například o těchto otázkách: Co to znamená, když „osoby přijímáte“? (Jakub 2:9.) Proč se někdy chováme k těm, kteří mají peníze, slávu nebo moc, jinak než k těm, kteří je nemají? Jak se můžeme vyvarovat toho, abychom se k druhým chovali různě na základě toho, v jaké jsou životní situaci? V jakém ohledu jsou věrní následovníci Spasitele ve skutečnosti nejbohatší ze všech? (Viz Jakub 2:5.)

• Mocné symboly, jež Jakub použil, nám mohou být užitečnou připomínkou a motivací k tomu, abychom používali slova – jak mluvená, tak psaná – k pozvedání druhých. Zvažte možnost vyzvat členy třídy, aby si prošli Jakuba 3 a vyhledali obrazné popisy toho, jak se jazyk používá k ubližování nebo žehnání druhým; někteří ze členů třídy by si možná rádi taková znázornění nakreslili. Jak tato znázornění vystihují Jakubovy pokyny uvedené v této kapitole? V jakém smyslu mohou být naše slova jako oheň? Jaké názorné představy mohou členové třídy uvést, aby poukázali na pozitivní moc, již mohou slova mít? Mohli byste členy třídy vyzvat, aby přemítali o tom, jak mohou Jakubovy rady uplatňovat.

President Dieter F. Uchtdorf učil:

„V jednom starém židovském příběhu se mluví o mydláři, který nevěřil v Boha. Jednoho dne, když si vyšel na procházku s rabínem, řekl: ‚Jednu věc nepochopím. Náboženství tu máme tisíce let. Ale všude, kam se podíváte, je zlo, nezákonnost, nepoctivost, nespravedlnost, bolest, hlad a násilí. Zdá se, že náboženství náš svět nijak nezlepšilo. A tak se vás ptám, k čemu je náboženství dobré.‘

Rabín nějakou dobu neodpověděl, ale kráčel s mydlářem dál. Nakonec došli ke hřišti, kde si děti, celé od prachu, hrály na hliněném plácku.

‚Jednu věc nepochopím,‘ řekl rabín. ‚Podívejte se na ty děti. Mýdlo tu máme tisíce let, a přesto jsou ty děti špinavé. K čemu je mýdlo dobré?‘

Mydlář odpověděl: ‚Ale rabíne, není spravedlivé svádět vinu za tyto špinavé děti na mýdlo. Mýdlo se musí použít, aby mohlo splnit svůj účel.‘

Rabín se usmál a řekl: ‚Přesně tak.‘“ („Spravedlivý pak z víry živ bude“, Liahona, duben 2017, 4.)