Sabat
Sabat je den Páně a je to den, který je každý týden vyhrazen pro odpočinek a uctívání. Ve starozákonních dobách světil Boží lid smlouvy jako sabat sedmý den v týdnu, protože Bůh, když stvořil zem, sedmý den odpočíval. Pán zdůraznil důležitost svěcení sabatu v Desateru přikázání:
„Pomni na den sobotní, abys jej světil.
Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své;
Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých.
Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich jest, a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho.“ (Exodus 20:8–11.)
Po vzkříšení Ježíše Krista, ke kterému došlo první den v týdnu, začali Pánovi učedníci světit sabat v neděli, první den v týdnu (viz Skutkové 20:7).
Pán nám v těchto posledních dnech přikázal, abychom i nadále světili sabat. Slíbil, že když budeme poslušni tohoto přikázání, obdržíme „plnost země“ (viz NaS 59:16–20).
Protože sabat je svatý den, má být vyhrazen pro činnosti, které jsou svaté a vhodné pro tento den. Zdržet se práce a zábavy nestačí. Jestliže jen lenošíme a nic neděláme, tento den nesvětíme. Pán ve zjevení, které dal v roce 1831 Josephu Smithovi, přikázal: „Aby ses mohl plněji uchovati neposkvrněným od světa, půjdeš do domu modlitby a budeš přinášeti svátosti své v můj svatý den; neboť vpravdě toto je den určený ti k tomu, aby sis odpočinul od prací svých a projevil oddanost svou Nejvyššímu;“ (NaS 59:9–10). V souladu s tímto zjevením navštěvujeme shromáždění svátosti každý týden. K dalším činnostem sabatního dne patří modlitba, meditování, studium písem a učení proroků posledních dnů, psaní dopisů členům rodiny a přátelům, čtení vhodných materiálů, navštěvování nemocných a sklíčených a navštěvování dalších církevních shromáždění.
Další odkazy: Exodus 31:16–17; Mosiáš 18:23; NaS 59:11–14; 68:29