Misionářská služba mi navždy požehnala život
Modlím se o to, abyste, mladí muži a mladé ženy a vaši rodiče, pochopili a věděli, jak vám misionářská služba může navždy požehnat život.
Děkujeme vám, presidente Nelsone, za zopakování oné výzvy týkající se misionářské služby.
Bratři a sestry, před několika lety, když jsem promlouval na generální konferenci, se mi z ničeho nic zhoršil zrak v levém oku kvůli poruše, které se říká makulární degenerace a která se postupně zhoršovala, až jsem o zrak v tomto oku přišel úplně.
Při zápolení s touto výzvou jsem o to vděčnější za další druhy vidění, včetně pohledu do minulosti. Když se zpětně dívám na svůj život, vidím jisté zážitky a zkušenosti, které na mě měly zásadní vliv. Jednou z těchto zkušeností je to, jak můj život požehnala má služba na misii na plný úvazek v Anglii, když jsem byl mladý muž, a jak formovala mé duchovní určení.
Přemýšlel jsem o tom, jak ekonomické problémy spjaté s velkou hospodářskou krizí ve 30. letech 20. století vedly k neblahému obratu v životě mých rodičů a naší rodiny. Můj otec se natolik ponořil do záchrany svého autosalonu a do snahy zaopatřit během tohoto náročného období rodinu, že se rodiče jednu dobu neúčastnili církevních shromáždění.
I když jsme se shromáždění neúčastnili jako rodina, nezabránilo mi to v tom, abych se ho čas od času účastnil s přáteli.
O službě na misii jsem v té době uvažoval, ale s rodiči jsem o tom nemluvil.
Během studia na vysoké škole jsme se s několika přáteli rozhodli, že půjdeme na misii. Přihlášku na misii jsem vyplnil se svým biskupem, když byli rodiče pryč. Když se vrátili, překvapil jsem je zprávou, že jsem byl povolán sloužit ve Velké Británii. Jsem vděčný za jejich nadšenou podporu tohoto rozhodnutí a za dobré přátele, kteří mi pomohli rozhodnout se sloužit.
Služba na misii mě připravila na to, abych byl lepším manželem a otcem a aby se mi dařilo v podnikání. Připravila mě také na celoživotní službu Pánu v Jeho Církvi.
Na generální konferenci v dubnu 1985 jsem byl pověřen, abych promluvil na kněžském zasedání. Svůj proslov jsem zaměřil na mladé muže. Mluvil jsem o přípravě na misionářskou službu. Řekl jsem: „Ze všech ponaučení, která jsem získal v rámci svých církevních pověření, pro mě nebyla žádná důležitější než ta, která jsem získal jako devatenáctiletý starší sloužící na misii na plný úvazek.“1
Pán vás zná. Při službě na misii budete mít zážitky, díky nimž budete moci lépe poznat i vy Jeho. Zatímco Mu budete sloužit, duchovně porostete. Budete vysláni, abyste v Jeho jménu sloužili druhým. Bude vám poskytovat zkušenosti s nabádáním Ducha Svatého. Oprávní vás k tomu, abyste učili v Jeho jménu. Můžete Mu ukázat, že vám může důvěřovat a spoléhat se na vás.
Přibližně před pěti měsíci jsem se za doprovodu staršího Jeffreyho R. Hollanda a staršího Quentina L. Cooka, kteří také sloužili jako misionáři na Britských ostrovech, setkal se členy a misionáři v této krásné zemi. Během této návštěvy jsem přemýšlel o zážitcích a zkušenostech, které jsem získal jako mladý misionář. Svědčím o tom, že právě na misii jsem poznal, že můj Nebeský Otec a můj Spasitel Ježíš Kristus mě znají a mají mě rádi.
Byl jsem požehnán tím, že jsem měl dva úžasné presidenty misie – Selvoye J. Boyera a Staynera Richardse, kteří sloužili se svými oddanými společnicemi Gladys Boyerovou a Jane Richardsovou. Když se ohlížím zpět, vidím ještě zřetelněji, že mi důvěřovali a měli mě rádi. Učili mě evangeliu. Očekávali ode mě mnoho. Dávali mi spoustu náročných úkolů a vedoucích zodpovědností, aby mi pomohli růst a připravit se na život naplněný službou.
Vzpomínal jsem také na to, jak mě president Spencer W. Kimball povolal, abych předsedal Kanadské misii Toronto se svou drahou manželkou Barbarou a s našimi dětmi po boku. President Kimball nás ke službě povolal v dubnu 1974 – krátce poté, co pronesl svůj inspirovaný proslov o misionářské službě s názvem „Až bude svět obrácen“.2 V tomto proslovu představil president Kimball svou vizi toho, jak bude evangelium přineseno celému světu. Vyzval k tomu, aby sloužilo mnohem více misionářů z celého světa. Připomněl nám Pánovo očekávání, že „každý člověk… [pozdvihne] varovný hlas k obyvatelům země“.3 Učení presidenta Kimballa o tom, že se od mladých mužů očekává, že budou sloužit na misii, se stalo předmětem rozhovorů v domovech po celém světě. Toto očekávání se nezměnilo. Jsem vděčný za to, že toto Pánovo očekávání dnes dopoledne znovu zdůraznil president Russell M. Nelson.
Je tomu již téměř deset let, co president Thomas S. Monson oznámil snížení věkové hranice pro službu na misii pro mladé muže a mladé ženy.4 Domnívám se, že hlavním důvodem této změny bylo poskytnout vyššímu počtu našich mladých členů příležitost sloužit na misii, která jim změní život.
Jako apoštol Pána Ježíše Krista nyní vyzývám vás, mladé muže – a také mladé ženy, které si přejí sloužit na misii – abyste o službě na misii začali hned teď mluvit se svými rodiči. Také vás vyzývám, abyste o službě na misii mluvili i se svými kamarády. A pokud si někteří z nich nejsou jisti, zda mají na misii jít, povzbuďte je, aby si promluvili se svým biskupem.
Zavažte se sami sobě a svému Nebeskému Otci, že budete sloužit na misii a že od této doby nadále budete usilovat o to, aby vaše srdce, ruce a mysl byly čisté a způsobilé. Vyzývám vás, abyste získali pevné svědectví o znovuzřízeném evangeliu Ježíše Krista.
Otcové a matky těchto úžasných mladých lidí, vy hrajete v tomto přípravném procesu klíčovou roli. Začněte mluvit se svými dětmi o misionářské službě již dnes. Víme, že právě rodina je nejvýznamnějším vlivem, který pomáhá našim mladým mužům a mladým ženám s přípravou.
Pokud jste stále ve věkovém rozmezí pro službu na misii, ale zatím jste kvůli pandemii nebo z jiných důvodů sloužit nezačali, vyzývám vás, abyste začali sloužit teď. Promluvte si se svým biskupem a připravte se sloužit Pánu.
Povzbuzuji i vás, biskupy, abyste pomohli všem mladým mužům a mladým ženám, kteří jsou blízko věkové hranici pro službu na misii, připravit se na službu, a také vás, biskupy, povzbuzuji, abyste našli ty, kteří jsou dostatečně staří, ale na misii ještě nesloužili. Vyzvěte každého mladého muže, aby se stal misionářem, a stejně tak i každou mladou ženu, která si přeje sloužit.
Vám, misionářům, kteří v současné době sloužíte, děkujeme. Vaše misie se odehrává během celosvětové pandemie. V důsledku toho se vaše misijní zážitky a zkušenosti liší od těch mých nebo od zážitků a zkušeností kohokoli, kdo sloužil před rokem 2020. Vím, že to není jednoduché. Ale i během tohoto obtížného období má pro vás Pán práci, kterou máte vykonat, a konáte ji skvěle. Například novými způsoby využíváte moderní technologie k tomu, abyste našli ty, kteří jsou připraveni učit se o Znovuzřízení evangelia Ježíše Krista. Vím, že zatímco sloužíte pilně a podle svých možností, Pán je s vaším úsilím spokojen. Vím, že vaše služba požehná vašemu životu.
Až budete ze své misie uvolněni, pamatujte, že nejste uvolněni z aktivity v Církvi. Stavte na dobrých návycích, které jste si na misii osvojili, nadále posilujte své svědectví, pilně pracujte, modlete se a buďte poslušni Pána. Ctěte smlouvy, které jste uzavřeli. A nadále žehnejte a služte druhým.
Modlím se o to, abyste, mladí muži a mladé ženy a vaši rodiče, pochopili a věděli, jak vám misionářská služba může navždy požehnat život. Kéž v mysli vnímáte a v srdci pociťujete moc výzvy, kterou dal Pán synům Mosiášovým, kteří byli skvělými misionáři. Řekl: „Jděte… a utvrzujte slovo mé; avšak máte býti trpěliví v utrpení a v strastech, abyste jim ukázali dobrý příklad ve mně, a já z vás učiním nástroj v rukou svých ke spasení mnoha duší.“5
Kéž Bůh požehná mladým lidem Církve, aby měli touhu připravit se a sloužit Mu. O to se s pokorou modlím dnes dopoledne v posvátném jménu Pána Ježíše Krista, amen.