Smlouvy s Bohem nás posilují, chrání a připravují na věčnou slávu
Když se rozhodneme uzavřít smlouvy a dodržovat je, budeme požehnáni větším štěstím v tomto životě a velkolepým věčným životem, který přijde.
Sestry, je nádherné shromáždit se jako sestry z celého světa! Jako ženy, které uzavírají a zachovávají smlouvy s Bohem, sdílíme duchovní pouto, jež nám pomáhá vypořádávat se s výzvami dnešní doby a připravovat se na Druhý příchod Ježíše Krista. A zachovávání těchto smluv nás uschopňuje k tomu, abychom byly ženami, jež mají na druhé vliv a dokáží je přivádět ke Spasiteli.
Lidé, kteří byli pokřtěni, uzavřeli v onen nezapomenutelný den smlouvu, že na sebe vezmou jméno Ježíše Krista, že na Něj budou vždy pamatovat, zachovávat Jeho přikázání a sloužit Mu do konce. Činíme-li to, Nebeský Otec nám slibuje, že nám odpustí naše hříchy a dá nám za společníka Ducha Svatého. Tato požehnání nás přivedou na cestu, která nám umožní žít s Bohem a Jeho Synem v celestiálním království, pokud se po ní budeme tlačit kupředu a vytrváme do konce. Každému člověku, který byl pokřtěn, jsou tyto výsady přislíbeny, dodržuje-li smlouvu, kterou v onen výjimečný den uzavřel.
Ti, kteří uzavřou další smlouvy v chrámu, získají mocná zaslíbení podmíněná osobní věrností. Slavnostně slibujeme, že budeme poslušni Božích přikázání, budeme žít podle evangelia Ježíše Krista, budeme morálně čistí a zasvětíme svůj čas a talenty Pánovi. Bůh nám na oplátku slibuje požehnání v tomto životě a příležitost se k Němu vrátit.1 Během tohoto procesu jsme obdarováni mocí rozlišovat mezi pravdou a omylem, mezi správným a špatným uprostřed matoucích a negativních hlasů, které nás bombardují. Je to velmi mocný dar!
Při přípravě na moji první cestu do chrámu mi maminka a zkušené sestry z Pomocného sdružení pomohly vybrat věci, které budu potřebovat, včetně krásného obřadního oblečení. Nejdůležitější příprava však nastala ještě před tím, než jsem zjišťovala, co mám mít na sobě. Můj biskup mi poté, co se mnou měl pohovor ohledně mé způsobilosti, vysvětlil smlouvy, které budu uzavírat. Jeho pečlivé vysvětlení mi dalo příležitost o těchto smlouvách přemýšlet a připravit se na jejich uzavření.
Když nastal onen den, účastnila jsem se chrámových obřadů s pocitem vděčnosti a pokoje. Ač jsem zcela nerozuměla plnému významu smluv, jež jsem uzavřela, věděla jsem, že jsem Bohu prostřednictvím těchto smluv zavázaná a že mi byla slíbena požehnání přesahující mé chápání, budu-li je dodržovat. Od této první zkušenosti jsem byla opakovaně ujišťována o tom, že když zachováváme své smlouvy s Bohem, umožňuje nám to čerpat ze Spasitelovy moci, což nás posiluje při našich nevyhnutelných zkouškách, poskytuje nám to ochranu před vlivem protivníka a připravuje nás to na věčnou slávu.
Životní zkušenosti mohou být různorodé – od humorných po srdcervoucí, od chmurných po úžasné. Každá zkušenost nám pomáhá o něco lépe rozumět Otcově všezahrnující lásce a naší schopnosti měnit se skrze Spasitelův dar milosti. Když zachováváme své smlouvy, může nás Spasitelova moc očišťovat, zatímco se učíme ze svých zkušeností – ať již se jedná o drobný mylný úsudek či o závažné selhání. Náš Vykupitel je připraven nás chytit, když padáme, pokud se na Něj obrátíme.
Stáli jste už někdy na vysokém útesu špičkami nohou na okraji a zády k propasti pod vámi? Ačkoli jste při slaňování bezpečně přivázáni k systému silných lan a máte výstroj, která vás může dopravit do bezpečí, když stojíte na okraji skalní stěny, rozbuší se vám srdce. Abyste udělali krok dozadu a pustili se do prázdna za sebou, je třeba důvěřovat jisticímu bodu, připevněnému k nepohyblivému předmětu. Vyžaduje to důvěru v osobu, která při vašem sestupu vyvíjí na lano tlak. A ačkoli vám výstroj částečně umožňuje řídit svůj sestup, musíte mít důvěru v to, že vás váš partner nenechá spadnout.
Živě si vybavuji, jak jsme byly jednou slaňovat se skupinou mladých žen. Já jsem byla ze skupiny první na řadě. Když jsem na skále udělala krok dozadu, začala jsem neřízeně padat dolů. Naštěstí se lano zastavilo a přerušilo můj příliš rychlý sestup. Když jsem visela na půli cesty dolů ze zubatého skalního výběžku, horlivě jsem se modlila za člověka či věc, která mě držela, abych nespadla na skály pod sebou.
Později jsem se dozvěděla, že kotvící dřík nebyl bezpečně upevněn, a když jsem skočila přes okraj skalní stěny, partnera, který mě jistil, lano strhlo na záda a táhlo ho k okraji. Nějak se mu podařilo zapřít se nohama o skalní výstupek. Když se v této poloze ustálil, pracně mě ručkováním spouštěl po laně dolů. Ač jsem ho neviděla, věděla jsem, že se ze všech sil snaží mě zachránit. Jiný přítel stál dole pod skálou připraven mě chytit, pokud by mě lano neudrželo. Jakmile jsem se přiblížila na dosah, chytil mě za postroj a přitáhl mě na zem.
Je-li Ježíš Kristus naší kotvou a naším dokonalým partnerem, máme ujištění o Jeho laskavé síle ve zkouškách a o konečném vysvobození prostřednictvím Něho. Jak učil president M. Russell Ballard: „Víra v Boha a Jeho Syna Pána Ježíše Krista je… kotvou, kterou musíme v životě mít, aby nás pevně držela v dobách společenských nepokojů a zlovolnosti. … Ústředním bodem naší víry… musí být Ježíš Kristus, Jeho život a Jeho Usmíření a Znovuzřízení Jeho evangelia.“2
Duchovní výstroj, která nás chrání, abychom se nezranili o skály protivenství, je naše svědectví o Ježíši Kristu a smlouvy, jež uzavíráme. Můžeme se spolehnout na to, že nás povedou a dopraví do bezpečí. Spasitel je naším ochotným partnerem a nedopustí, abychom spadli mimo Jeho dosah. I v časech, kdy trpíme a trápíme se, je připraven nás pozvednout a povzbudit. Jeho moc nám pomůže zotavit se z často ničivých důsledků rozhodnutí druhých. Musíme si však všichni nasadit postroj a ujistit se, že máme pevně uvázané uzle. Musíme si zvolit, že budeme ukotveni ke Spasiteli, že s Ním budeme svázáni skrze naše smlouvy.3
Jak tuto kotvu posilujeme? Modlíme se s pokorným srdcem, studujeme písma a přemítáme o nich, přijímáme svátost s duchem pokání a uctivosti, snažíme se dodržovat přikázání a řídit se radami proroka. A zatímco plníme své každodenní úkoly „ušlechtilejším a svatějším“4 způsobem, jsme díky tomu více spojeni se Spasitelem a zároveň pomáháme druhým k Němu přicházet.
Jak vypadá takový ušlechtilejší a svatější způsob? Snažíme se žít podle evangelia ve všem, co děláme. Pečujeme o potřebné tak, že jim skutečně sloužíme a vyjadřujeme svou lásku prostřednictvím prosté služby. Dělíme se o dobré zprávy evangelia s lidmi, kteří potřebují pokoj a sílu a „nevědí, kde ji nalézti“.5 Pracujeme na tom, abychom sjednotili rodiny na věčnost na obou stranách závoje. A co se týče těch, kteří uzavřeli smlouvy v domě Páně, jak vysvětlil president Russell M. Nelson: „Každý dospělý návštěvník chrámu… bude… nosit posvátný garment kněžství…, [který] nám… připomíná, že máme… kráčet každý den po cestě smlouvy ušlechtilejším a svatějším způsobem.“6 Tyto činnosti nevykonáváme pouze příležitostně, jsou nutné pro naše každodenní štěstí a věčnou radost.
Nic není pro náš věčný pokrok důležitější než zachovávání našich smluv s Bohem. Když jsou naše chrámové smlouvy v platnosti, můžeme důvěřovat v radostné shledání s blízkými na druhé straně závoje. Toto dítě, rodič či manželský partner, který opustil smrtelnost, z celého srdce doufá, že budete věrni svým smlouvám, jež vás k sobě pojí. Když ke svým smlouvám s Bohem přistupujeme lhostejně a lehkovážně, ony věčné vazby tím ohrožujeme. Nyní je čas činit pokání, napravovat a znovu se snažit.
Štěstí je prázdné, vyměníme-li požehnání věčné radosti za pomíjivou úlevu. Toto je pravda pro všechny nehledě na věk: Klíčem k trvalému štěstí je žít podle evangelia Ježíše Krista a zachovávat své smlouvy. Náš prorok president Nelson nám potvrdil, že „naše konečné bezpečí a naše jediné trvalé štěstí spočívá v tom, že se držíme železné tyče znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista, završeného smlouvami a obřady. Když tak činíme, můžeme bezpečně plout rozbouřenými vlnami, protože máme přístup k Boží moci.“7
Mnozí z nás zakoušejí rozbouřené vlny. Zatímco námi zmítají vlny protivenství a jsme někdy zaslepeni záplavou slz, jež v těžkostech přicházejí, možná nevíme, jakým směrem máme v naší loďce života pádlovat. Možná si ani nemyslíme, že bychom měli sílu dostat se ke břehu. Když pamatujete na to, kdo jste – milované dítě Boží, proč jste na zemi a že vaším cílem je žít s Bohem a s vašimi blízkými, může to vyjasnit vaše vidění a nasměrovat vás správným směrem. Uprostřed bouře existuje jasné světlo, které ukazuje cestu. „Já jsem to světlo, jež svítí v temnotě,“ řekl Ježíš.8 Je nám slíbeno, že budeme v bezpečí, budeme-li pohlížet na Jeho světlo a zachovávat s poctivostí své smlouvy.
Mám tu výsadu setkávat se se ženami všech věkových kategorií, které žijí v různých poměrech a které zachovávají své smlouvy. Každý den obracejí svůj zrak k Pánu a k Jeho proroku, aby se jimi nechaly vést, místo toho, aby se obracely na populární média. Navzdory svým individuálním těžkostem a zhoubným světským filosofiím, které se je snaží od zachovávání smluv odrazovat, jsou rozhodnuté zůstat na cestě smlouvy. Spoléhají se na to, že je nám slíbeno „vše, co… Otec má“.9 Ať jste jakéhokoli věku, každá z vás, která uzavřela smlouvy s Bohem, dokáže vyzdvihovat Pánovo světlo a přivádět k Němu druhé.10 Dodržujete-li své smlouvy, Pán vám bude žehnat svou mocí kněžství a umožní vám mít hluboký vliv na všechny lidi, s nimiž jste v kontaktu. Jak prohlásil president Nelson, vy jste těmi ženami, které naplní proroctví, jež byla předpovězena!11
Drahé sestry, především zůstaňte na cestě smlouvy směřující k Ježíši Kristu! Byly jsme požehnány tím, že jsme mohly přijít na zemi v době, kdy jsou chrámy po celém světě. Uzavřít a dodržovat chrámové smlouvy může každý způsobilý člen Církve. Mladé dospělé sestry, s uzavřením těchto posvátných smluv nemusíte čekat až do svatby či misie. Můžete se připravovat už jako mladé ženy na to, že obdržíte ochranu a sílu, které nám chrámové smlouvy poskytují, jakmile vám bude osmnáct, budete se cítit připravené tyto chrámové smlouvy ctít a budete pociťovat touhu tak činit.12 Vy, které jste již požehnání chrámu obdržely, nedovolte, aby vás kritické hlasy či rozptylující vlivy od věčných pravd odváděly. Studujte důvěryhodné zdroje a hledejte v nich odpovědi, abyste získaly hlubší porozumění posvátnému významu smluv, jež jste uzavřely. Choďte do chrámu tak často, jak jen můžete, a naslouchejte Duchu. Budete pociťovat něžné ujištění o tom, že jste na Pánově cestě. Získáte odvahu pokračovat dále a také s sebou přivádět druhé.
Svědčím o tom, že když se rozhodneme uzavřít smlouvy s Nebeským Otcem a budeme využívat přístup ke Spasitelově moci k tomu, abychom je dodržovaly, budeme v tomto životě požehnány větším štěstím, než si dokážeme představit, a velkolepým věčným životem, který přijde.13 Ve jménu Ježíše Krista, amen.